U některých dětí se po prodělání koronavirové infekce objevuje vážná imunitní reakce. Častým příznakem je vedle teplot a zvracení srdeční selhání nebo zhoršení funkce plic a jater. Děti pak zpravidla putují na jednotky intenzivní péče a čeká je dlouhá rekonvalescence. V ostravské fakultní nemocnici dosud měli takových pacientů čtrnáct.
Třináctiletá Barbora Jakůbková netušila, že prodělala onemocnění covid-19. Z ničeho nic ale přišly vysoké horečky a musela do nemocnice. „To mě rodiče převezli v noci, když jsem měla už křeče v břiše, silné bolesti a to už byl fakt vrchol,“ popsala.
Selhávaly jí orgány, byla v kritickém stavu a lékaři ji uvedli do umělého spánku. Diagnostikovali u ní vážné onemocnění, které má zkratku PIMS-TS – imunitně podmíněný syndrom, který se u dětí může projevit několik týdnů po infekci koronavirem.
„Ze začátku se to může tvářit jako běžný bakteriální zánět, ten je třeba vyloučit. Většinou jsou to děti, které kromě vysokých teplot mají i oběhový problém,“ vysvětlil primář Oddělení pediatrické a resuscitační péče Fakultní nemocnice Ostrava Tomáš Zaoral.
V nemocnici byla Barbora téměř padesát dnů. Z umělého spánku se probrala asi po týdnu. „Nám spadl kámen ze srdce,“ řekla její matka Jana Jakůbková. Dopady onemocnění ale ještě stále pociťuje. „Když třeba jdeme na procházku, je unavená, je na dietě,“ dodala matka.
V ostravské fakultní nemocnici pečovali lékaři o 14 dětí s tímto vzácným syndromem. Tři z nich potřebovaly umělou plicní ventilaci. „Dostávají imunoglobuliny, tedy protilátky, kortikoidy k dotlumu imunitního systému a poměrně rychle reagují. Do tří dnů přestávají být teploty,“ popsal lékař Jiří Duda z tamního oddělení pediatrické a resuscitační péče. Nejmladšímu pacientovi bylo sedm měsíců.
O nemoci toho lékaři ještě mnoho nevědí. Poprvé ji popsali loni v dubnu v Itálii. A tak děti, které ji prodělaly, dlouhodobě sledují i po propuštění z nemocnice. A stejně jako Barbora chodí mnohé i na rehabilitaci.
