Zpřísnění koronavirových opatření bylo nutné, domnívá se Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a prorektor pro vědu a výzkum UK. Záludnost covidu-19 přitom podle něj mimo jiné spočívá v tom, že ho šíří bezpříznakoví pacienti. Konvalinka byl hostem čtvrtečních Událostí, komentářů.
Počet zachycených koronavirových infekcí v Česku v posledních dnech strmě roste. Podle Konvalinky je přitom situace ještě o něco horší, než vypadá. „Protože my nevíme, kolik těch případů doopravdy je,“ podotkl.
„Z čísel je zjevné, že se už nedokáže trasovat a že podíl pozitivních na celkovém počtu vyšetřených už letí někam ke třiceti procentům, což je nejvíc na světě,“ poznamenal biochemik. Česko přitom podle Konvalinky současně patří mezi země, kde se testuje nejméně. „Německo má asi čtyři procenta infikovaných z celkového počtu testovaných,“ dodal.
Nové restrikce byly podle Konvalinky nutné
„Viru je příliš mnoho, musíme šlápnout na pomyslnou brzdu, abychom promoření obyvatelstva snížili,“ vyjádřil se Konvalinka k novým opatřením, která jsou podle něj nutná.
V té souvislosti Konvalinka zmínil pořadí nejdůležitějších restrikcí, které vytvořili někteří světoví odborníci.
„Kupodivu na jednom z předních míst je zavření škol. Přísný lockdown – zákaz, nebo velmi omezené vycházení – už se považuje za méně účinné opatření,“ řekl. Dodal, že podle těchto modelů patří aktuálně zaváděná opatření k těm nejúčinnějším, jež jsou k dispozici.
Záludnost covidu-19 spočívá v tom, že jej – na rozdíl od chřipky – šíří bezpříznakoví pacienti. „Vy nemáte horečku, nekašlete, nemáte rýmu, a přesto šíříte virus,“ vysvětlil. Průběh nemoci zároveň může být i vážný a trvat velmi dlouho a dlouhá může být i hospitalizace. „Procento vážných následků je vyšší než u chřipky,“ doplnil také. Výrazně vyšší je pak podle něj u koronaviru i smrtnost.
