Sněmovna vyzvala vládu, aby pokračovaly státní podpory pro firmy s karanténami zaměstnanců. Chce také zřízení skupiny k projednávání omezení ve školách. Členové vlády ve středu seznámili poslance s důvody zavedení nouzového stavu a nových opatření. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mají vést ke zbrždění tempa růstu počtu nemocných. Dolní komora ve středu také schválila odškodnění pro oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969. Sněmovna jednala i o přechodu na nízkouhelnou energetiku a poslanci se věnují i poskytování dávek a vydávání průkazů zdravotně postiženým.
Poslanci chtějí krizovou skupinu k projednání mimořádných opatření ve školách
Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969, které připadaly na roční výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, se zřejmě dočkají odškodnění. Sněmovna to ve středu, v rámci běžné schůze, která navazovala na mimořádné zasedání kvůli nouzovému stavu, schválila už v prvním kole projednávání.
Pro poslanecký návrh, který vláda odmítla, hlasovali až na dva ze čtyř zástupců KSČM všichni přítomní zákonodárci.
Návrh předložili poslanci všech frakcí vyjma KSČM. Podle předlohy by příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, měli dostat jednorázově 200 tisíc korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, by mohli dostat 90 tisíc korun, ostatní zranění pak 40 tisíc korun.
Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají počty vyšší. Návrh zákona proto počítá s náklady na odškodnění ve výši 2,5 až 4,5 milionu korun.
Poslanci volají po krizové skupině pro školství
V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna vyzvala vládu, aby pokračovaly státní podpory pro firmy s karanténami zaměstnanců. Chce také krizovou skupinu k projednávání koronavirových omezení ve školách. Poslanci se na tom usnesli na návrhy opozičních členů po debatě o vyhlášení nouzového stavu.
Vláda by měla podle poslanců nadále krýt zaměstnavatelům náklady na náhrady mezd zaměstnanců v karanténě. Předkladatel návrhu Mikuláš Ferjenčík (Piráti) poukazoval na jeden z dotačních programu Antivirus, v němž stát dorovnává čtyři pětiny vyplacené náhrady mzdy v karanténě do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
V krizové skupině ke školám by měli být podle sněmovny zástupci ministerstev zdravotnictví a školství i odborná veřejnost. Skupina by měla podle schváleného návrhu Marka Výborného (KDU-ČSL) a Martina Baxy (ODS) projednávat všechna mimořádná opatření ve vztahu ke školám a jejich provedení. Sněmovna navíc chce, aby o restrikcích byly školy i veřejnost informovány včas a srozumitelně.
Dolní komora kývla také na návrh Vlastimila Válka (TOP 09), podle kterého by vláda měla vypracovat do poloviny října koncepci strategické komunikace k opatřením k omezení šíření covidu-19 a i k dezinformacím šířícím se o této nemoci.
Piráti naopak neprosadili například výzvu sněmovny k obnově ošetřovného pro živnostníky a k motivování lidí k používání aplikace eRouška, která uživatele upozorňuje na rizikový kontakt s nakaženým. Baxa neuspěl s návrhy, v nichž by dolní komora apelovala na kabinet, aby omezení s dopady na kulturu byla co nejmenší, aby byla s kulturní scénou konzultována a aby byly nahrazovány ztráty související s restrikcemi.
Vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s šířením koronaviru navrhl ministr zdravotnictví, kabinet to schválil. Začne platit od pondělí a bude trvat po dobu jednoho měsíce. Mají jej doprovodit další opatření k omezení růstu počtu nakažených lidí.
Prymula: Hrozí přetížení zdravotního systému
V tuto chvíli celosvětově pandemie zasáhla už miliony lidí. „V zemích, kde nebyla opatření, došlo k přetížení zdravotního systému,“ vysvětlil ve středu ve sněmovně Prymula nutnost zavést přísnější opatření. Celková čísla nákazy podle něj nejsou podstatná, ale záleží na počtu hospitalizovaných a těžkých případů lidí, kteří třeba potřebují plicní ventilaci.
„Beze zbytku se nedaří vytipovat zdroje a řada lidí se nakazí, aniž bychom věděli od koho,“ komentuje Prymula. Česko má už okolo 13 procent nakažených v poměru k testům. Ukazuje to, že nákaza je silnější. Ministr by rád dostal reprodukční číslo pod hodnotu 1, aby se nákaza přestal šířit. „Jsou tady k dispozici asi 4 modely, které ukazují, jak jednotlivá opatření mohou ovlivnit reprodukční číslo,“ říká Prymula.
Podíl těžkých případů je nyní mírnější než na jaře, růst epidemie je ale takový, že absolutními čísly je počet pacientů více. „Pokud nebudeme nic dělat, tak se dostaneme do situace, kdy naše lůžka budou obsazena covidovými pacienty,“ říká Prymula.
„S nemocí covid-19 je hospitalizováno 976 lidí, 173 lidí je na jednotkách intenzivní péče, 111 na umělé plicní ventilaci,“ vyčíslil ministr. Kapacita v nemocnicích je podle něj zatím dostatečná.
Opatření ve školách a na sportovních akcích
Většinu opatření dle Prymuly není možné realizovat bez nouzového stavu, protože jsou plošná. Zatím se dá uplatnit omezení škol. Nejefektivnější a nejlevnější je podle něj rychlý a silný zásah na krátkou dobu. Prymula tedy nářidl školám omezit hudební výchovu, tělocvik nebo kroužky, protože tam dochází k největšímu kontaktu. Družiny ministr limitovat nechce.
Zdravotníci jsou dle Prymuly na pokraji vyčerpání, část z nich je v karanténě a už se kvůli tomu zavírají i oddělení. Chtěl by zapojit mediky hlavně z posledních ročníků jako dobrovolníky a i kvůli tomu by chtěl Prymula vyhlásit nouzový stav.
Opatření na sportovníchn akcích, stejně jako v kutuře, chce Prymula po 14 dnech opět rozvolnit. Do té doby se bude sportovat bez diváků.
Ministr apeloval i na seniory, aby nechodili do obchodů, kvůli ochraně vlastního zdraví. Nechce omezovat život v zemi, ale současná křivka vývoje epidemie hrozí kolapsem zdravotnického systému.
Kabinet může vyhlásit nouzový stav nejvýše na 30 dnů. Sněmovna ho ale může zrušit. Dolní komora pak rozhoduje i o případném prodloužení stavu nouze, jak se několikrát stalo při jarní vlně epidemie.
Nouzový stav, ale co nejméně omezení
Nouzový stav sám o sobě nezavádí žádná omezení, zdůraznil před poslanci premiér Andrej Babiš (ANO). Nikdo podle něho nechce zavírat obchody, restaurace ani jiné provozy, jako tomu bylo na jaře.
„Nechceme dělat opatření jako v březnu s obrovským dopadem na naši ekonomiku a do života našich občanů,“ prohlásil Babiš.
Dvoutýdenní nouzový stav chce vláda vyhlásit od pondělí a podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nebude znamenat omezení pohybu nebo zákaz cestování.
„Nedělat nic v této situaci je neuvěřitelný hazard,“ poznamenal Hamáček. Podle něj není k nouzovému stavu žádná alternativa, jak přijmout odpovídající opatření. Aktuálně je v Česku 33 až 34 tisíc pacientů s nemocí covid-19, jejich počet denně roste zhruba o dva tisíce. „To není žádná hitparáda,“ poznamenal.
Ministr opětovně doporučil lidem, aby se nebáli jít počátkem října ke krajským a senátním volbám. „Přijali jsme veškerá možná opatření k tomu, aby ty volby byly bezpečné. Pokud půjdou voliči k urnám, tak je to pro ně bezpečnější, než když půjdou nakupovat,“ uvedl Hamáček.
Vláda by měla rozhodovat o vyhlášení stavu nouze odpoledne. Původně měla zasednout už ráno. Babiš doufá v to, že opozice ocení fakt, že kabinet schůzi odložil na dobu po sněmovní debatě.
Vyhlášení nouzového stavu je nutné pro zavedení některých plošných opatření ke zpomalení šíření nového koronaviru. Od pondělí by měly být až na výjimky omezeny vnitřní aktivity nejvýše na deset lidí, venkovní na 20 lidí. Stav nouze také umožní nařídit pracovní povinnost. Lékařům by tak mohli pomáhat studenti medicíny.
Medici jsou podle ministra Prymuly do pomoci zapojeni intenzivně už teď. Nechce ale dlouhodobě zneužívat studenty. Někteří z nich kvůli jarní zaměstnanosti měli problémy ve škole.
„Doufám, že pochopíme všichni to, že když se nám to nepovede zastavit, opatření nás pak budou obtěžovat dlouhou dobu. Během těch 14 dnů se musíme omezit, aby těch výjimek bylo co nejméně,“ uvedl Prymula.
Kritika vlády od opozice
Opozice ve sněmovně vytkla vládě a zejména jejímu předsedovi Babišovi, že podcenila příchod druhé vlny epidemie koronaviru, nepřipravila se na ni a opatření přijímá zřejmě náhodně. Měla by je podložit daty a představit pandemický plán s jasnými opatřeními, doporučili kabinetu předsedové SPD, TOP 09 či KDU-ČSL.
Vyhlašování nouzového stavu, které vláda chystá, podle slov předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové není nic jiného než přiznání absolutního selhání a podcenění situace.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury chce vláda omezit životy občanů. Nouzový stav spojil Okamura s vyvoláváním paniky a prohlubováním ekonomické a sociální frustrace obyvatel. Mluvil také o možném zkreslování údajů o počtu nakažených a o jejich zneužívání vládou.
Opatření proti šíření koronaviru by podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky měla být systémová a promyšlená i tím, že vláda lidem vysvětlí jejich důvod a účel. „Podložte to těmi daty a řekněte: proto to omezíme. V ten okamžik to bude smysluplné i věrohodné,“ uvedl. „Těžko lze pochopit, že venkovní sportovní utkání mají být bez diváků, zatímco divadelní představení ve vnitřních prostorech mohou být s diváky,“ podotkl Jurečka.
Pekarová Adamová jako příklad nepřipravenosti opatření zmínila nedělní výrok ministra zdravotnictví, který omezení počtu hostů na svatbách na 30 lidí stanovil na základě nabídky moderátorky televizní debaty.
Kritika od opozice směřovala i na komunikaci mezi ministrem zdravotnictví a školství, která někdy může působit zmateně, když opatření oznamují zmatečně a nedostatečně jasně. Proti tomu se ohradil ministr školství Robert Plaga (ANO), který reagoval, že společná konference s ministrem Prymulou byla proto, aby uklidnili školy alespoň nějakými informacemi. „Máte pravdu, komunikačních nedostatků byla spousta, ale tento mezi ně nepatří,“ reagoval Plaga.
Jurečka i Pekarová Adamová poukázali na to, že vláda zatím nepředstavila pomoc podnikatelům a živnostníkům, kteří kvůli omezením, například zkrácením provozní doby restaurací, přijdou o část příjmů. Podle předsedy lidovců by to mohlo být snížení příjmů o 15 až 40 procent. Podle šéfky TOP 09 by se vláda neměla tvářit, že už v minulosti pomohla dost. TOP 09 chce tento týden předložit odškodňovací zákon, který by stanovil jasná pravidla pro poskytování náhrad za nařízená opatření.
Rozhodnutí o kurzarbeitu
Původně se poslanci měli zabývat také kurzarbeitem. Ten představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Nová pravidla kurzarbeitu ale sněmovna zrychleně schvalovat nebude. Dolní komora nepodpořila projednání vládní předlohy ve stavu legislativní nouze.
Pravidly zkrácené pracovní doby se sněmovna začne zabývat až na schůzi ve středu 7. října od 10 hodin. Návrh projednal organizační výbor.
Podnik v rámci kurzarbeitu platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus.
Odpoledne by se poslanci mohli zabývat v úvodním kole také odškodněním obětí násilí při demonstracích ze srpna 1969, které připadaly na roční výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Řešit se bude i poslanecký návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Poslanci by měli v prvním čtení projednat rovněž zjednodušení postupu pravidelné výměny průkazu osoby se zdravotním postižením.
Model výkupu elektřiny z Dukovan podpořen
V závěru jednání sněmovna podpořila vládní návrh, který zavádí model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech. Zavádí ho návrh nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) před poslanci označil zákon za další kamínek do mozaiky projektu výstavby nového zdroje v Dukovanech. Cesta budování jádra je nezbytně nutná, pokud si chce Česko zachovat energetickou soběstačnost, zdůraznil.
Zákon má za cíl zakotvit v českém právním rámci takové opatření, které by přispělo k dosažení klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050 tím, že motivuje výstavbu nových jaderných zdrojů, uvedla vláda. Tento cíl podle vlády naplňuje tím, že minimalizuje rizika spojená s návratností investice do nových jaderných zdrojů. Havlíček poslance informoval, že česká strana už zahájila proces notifikace s EU a tento proces by podle něj měl skončit na konci příštího roku.
Podle předsedy hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) by měla notifikace začít co nejdříve. Vyjádřil obavy z toho, že tento proces bude zdlouhavý, podobně jako tomu bylo v případě maďarské jaderné elektrárny Paks. Poslanec Pirátů Lukáš Černohorský prohlásil, že v případě přijetí bude mít tento zákon dalekosáhlé následky, protože zaváže stát na dlouhou dobu garantovat příjmy společnosti ČEZ.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.