Česko si připomíná padesát let od krvavého potlačení demonstrací v roce 1969. Lidé tehdy ve dnech kolem 21. srpna vyšli do ulic, aby si připomněli rok od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. S nečekanou brutalitou však proti nim zakročily československé jednotky, Veřejná bezpečnost, milicionáři a nakonec i armáda. Celkem zemřelo nejméně pět mladých lidí. První dva zahynuli v centru hlavního města už 20. srpna.
Protesty v srpnu 1969 režim krvavě potlačil. V Praze a Brně na ulicích umírali lidé
3 minuty
Události: Srpen 1969 skončil krveprolitím
Na pražském Václavském náměstí u sochy českého patrona se lidé scházeli ve větším počtu každý podvečer už od 16. srpna a denně jich přibývalo. A 20. srpna přišlo tolik lidí, že mezi demonstranty a pořádkovými jednotkami v centru metropole vypukly mohutné střety.
K první střelbě ostrými náboji do demonstrantů došlo v Králodvorské ulici nedaleko náměstí Republiky. Jednotky Lidových milicí tehdy obsadily prostor na rohu ulice u Obecního domu a odtud střílely do davu.
„V těchto místech byl zasažen František Kohout a o několik kroků dál směrem do Rybné ulice Vladimír Kruba,“ ukazuje historik Lukáš Cvrček osudná místa. Kohout byl teprve osmnáctiletý zednický učeň, Kruba pouze o rok starší elektrikář.
Další den, 21. srpna, pak masové demonstrace v metropoli kulminovaly. V centru Prahy protestovalo 150 tisíc lidí. „Rozsah demonstrací a aktivity represivních složek byly takového rázu, že se to opravdu místy podobalo občanské válce,“ upozorňuje historik Milan Bárta.
Lukáš Cvrček potvrzuje, že v centru města probíhaly velmi tvrdé pouliční boje. Demonstranti proti policejním jednotkám házeli kameny nebo dlažební kostky a stavěli barikády. Ozbrojeným složkám se podařilo tuhý odpor rozdrtit až pomocí armády a tanků.
Třetího mladíka smrtelně zranili ozbrojení milicionáři střelbou ze samopalu na Tylově náměstí. Žákovi základní školy Bohumilu Siřínkovi bylo teprve 14 let. „Náhle, bez jakéhokoli varování, vyšla dávka ze samopalu a Bohumil Siřínek, který byl jediný zasažený, se zhroutil na zem,“ popisuje Cvrček. Za tři dny zemřel na klinice v Londýnské ulici.
Dva lidé padli v Brně
Protesty se nekonaly jen v Praze. Další dva lidé, osmnáctiletá pánská krejčová Danuše Muzikářová a osmadvacetiletý dřevomodelář Stanislav Valehrach, zahynuli v Brně.
Střela zasáhla Stanislava Valehracha v ulici Orlí, přestože nebyl účastníkem demonstrací, ale náhodným chodcem, který se vracel domů. „Proběhlo přirozeně vyšetřování, ale státní moc tehdy neměla žádný zájem na tom, aby tato vražda byla vyšetřena,“ přibližuje situaci historik a spoluautor knihy Brno okupované Michal Konečný.
Náhodou se do centra střetu dostala také Danuše Muzikářová, kterou kulka zasáhla zezadu do hlavy. Její smrt na Moravském náměstí a okamžiky těsně po výstřelu zachytil zahraniční fotograf z německého časopisu.
„V Brně se odehrávalo mistrovství světa v cyklistice na velodromu a město bylo plné zahraničních novinářů, kteří najednou ztratili zájem o tu sportovní akci a začali natáčet a dokumentovat průběh demonstrací,“ vysvětluje Michal Konečný.
Protestovalo se také v Mladé Boleslavi, Liberci, Ústí nad Labem nebo Bratislavě. Během pouličních srážek byly vážně zraněny zřejmě desítky lidí, přesná čísla ale neexistují, protože lékaři mnoho zraněných ošetřili tajně, aby režimu zabránili v následných represích.
