21. srpna 1989 režim čekal masivní demonstrace. K bouři se ale teprve schylovalo

3 minuty
Události: 21. srpna 1989 režim čekal masivní demonstrace
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety se ozbrojené složky komunistického režimu Československa připravovaly na střetnutí s demonstranty k výročí 21. srpna 1968. V pohotovosti byla armáda i lidové milice. Masivní bezpečnostní akce ovšem zdaleka přesahovala záměry opozičních skupin v čele s Chartou 77. Pietního shromáždění se nakonec v Praze zúčastnilo 1500 lidí.

Ústřední výbor KSČ v očekávání nepokojů začal s přípravami na 21. srpen už v polovině července. Na hrozící demonstrace upozornil všechny kraje, aktivizoval tisícovky policistů, ministerstvo vnitra vytvořilo speciální zásahové jednotky a připravovaly se zálohy lidových milicí, pohraniční stráže i armády. 

Kvůli obavám z krvavého potlačení  se opoziční skupiny nedokázaly dohodnout na společném postupu. Od většiny iniciativ nakonec zazněly výzvy k tichému korzování, a to přes odpor mladších a radikálnějších disidentů. „Takovéhle polovičaté demonstrace jsme odmítali od začátku,“ uvedl zakladatel opoziční iniciativy České děti Petr Placák.

Týden před výročím zaznělo varování Václava Havla před otevřenou konfrontací. „Moc přesně na to toužebně čeká, aby mohla tvrdě udeřit a demokratizační úsilí tím na dlouho ochromit. Mimo to si myslím, že jiné, méně konfrontační způsoby projevu obecného mínění nejsou ani dnes ještě zdaleka vyčerpány,“ uvedl 14. srpna 1989 Havel.

„To jsem mu vyčítal, že prostě určitá část lidí přijde na Václavák tak jako tak, a když jich bude míň než obvykle, tak budou ještě o to víc ohrožení,“ uvedl Placák. Radikálnější disidenti se také chtěli přidat ke stovkám Maďarů a Poláků, kteří se do Prahy chystali s omluvou za intervenci v roce 1968. Těsně před výročím polský parlament vpád vojsk odsoudil. A maďarští komunisté prohlásili, že se s tehdejšími událostmi neztotožňují.

21. srpen byl nakonec klidnější, než komunistický režim čekal. V podvečer se shromáždilo na Václavském náměstí asi 1500 lidí. Policisté účastníky legitimovali, náměstí opakovaně uzavřeli a demonstranty rozehnali do okolních ulic, aniž by bylo potřeba povolat techniku. Ústřední výbor vyhodnotil postup ozbrojených složek jako velmi úspěšný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Části Česka zasáhly silné bouřky

Přes Česko přechází silné bouřky. Odpoledne zasáhly hlavně Jihlavsko, Olomoucko a Jeseníky. Lokálně se ale objevují i na dalších místech. Provází je přívalové deště, někde i s kroupami, a nárazový vítr o rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu. Meteorologové varovali před škodami, které může způsobit pád polámaných větví.
10:56Aktualizovánopřed 20 mminutami

Decroix chce do resortu přivést nestranického koordinátora

Kandidátka na ministryni spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce prohlásila, že chce do resortu přivést nestranického koordinátora, který bude respektován v rámci justice. Hnutí ANO pak koncem příštího týdne plánuje podat návrh na svolání mimořádné schůze sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě, sdělila v pořadu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Dalšími hosty diskuse o takzvané bitcoinové kauze byli místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) a člen předsednictva hnutí STAN a senátor Ondřej Lochman.
12:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel oceňovaný kameraman Vladimír Smutný

Ve věku 82 let zemřel kameraman Vladimír Smutný. Spolupracoval například na oscarovém snímku Kolja nebo filmu Nabarvené ptáče. Točil například s režiséry Janem Svěrákem, Václavem Marhoulem či Karlem Kachyňou. Byl držitelem osmi Českých lvů i řady dalších cen. Stanice ČT1 v neděli od 21:55 mimořádně zařazuje film Kolja jako vzpomínku na práci oceňovaného kameramana, ČT art od 20:15 pak nabídne Na plovárně s Vladimírem Smutným.
11:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko je bitcoinová velmoc, vývoj překotný, regulace nutná, míní ekonomové

Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls v pořadu Otázky Václava Moravce podotkl, že krypotoměny mohou hrát v ekonomice státu i velmi pozitivní roli. Podle ekonomů Mojmíra Hampla a Ladislava Krištoufka je Česko dokonce bitcoinovou či kryptoměnovou velmocí. Odborníci se však shodují, že vývoj na trhu s digitálními měnami je velmi překotný a legislativa často nestíhá reagovat. Tuzemské normy v této oblasti však hodnotí jako dobré.
před 3 hhodinami

Ministr Bek na sudetoněmeckém sjezdu vyzval k dalšímu usmiřování

Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.
12:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 9 hhodinami

Pozor na poškození i čárové kódy. Expert radí, jak snížit riziko ztráty kufru

Odbavovací služby připomínají cestujícím, jak před odletem na dovolenou zabalit kufry, aby šance na jejich ztrátu byla minimální. Mimo jiné je důležité, aby zavazadlo nebylo poškozené a nebyl na něm čárový kód ze starší cesty. „V případě, že to zavazadlo chcete zabalit (do mikrofólie), doporučujeme dělat to na letištích, protože to odpovídá standardům,“ doporučil manažer třídírny zavazadel na Letišti Praha Václav Ceeh. Každý rok se na světě při cestách letadlem ztratí na 25 milionů zavazadel. Velká část z nich se majitelům vrátí do dvou dnů.
před 10 hhodinami

Plánované rozšíření dálnic je v ohrožení, otevření D49 brzdí ekologové

Plán vlády otevřít do konce roku 74 kilometrů nových dálnic je v ohrožení. Chybět totiž může necelých deset kilometrů dálnice D49. Dělníci je sice dokončí, chybí ale stavební povolení k propojovací komunikaci. Po výtkách ekologických organizací ho zrušil soud. Napřesrok už má být délka zprovozněných úseků zhruba poloviční. Základní dálniční síť chce přitom mít ministerstvo pro řidiče k dispozici nejpozději do osmi let.
před 12 hhodinami
Načítání...