Soud vrátil pozemky v kauze Bečvářova statku České republice, restituenti na ně nemají nárok

Pozemky ve Strašnicích, které pracovníci pražského pozemkového úřadu údajně neoprávněně vydali restituentům v případu takzvaného Bečvářova statku, se vracejí České republice. Nepravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Trojici úředníků za nezákonné vydání parcel uložil soud na počátku července nepravomocně sedm a šest let vězení a podmíněný trest. Součástí rozsudku bylo i zabrání některých dalších vydaných pozemků, například v Dolních Měcholupech, Hostivaři či v Kolíně. Podle soudkyně restituenti věděli, že na ně nemají nárok.

Trojice obžalovaných – Jan Horák, Eva Benešová i Petr Chmelík – proti rozhodnutí podala stížnost. Vlastnictvím nemovitostí se tak bude muset zabývat ještě Vrchní soud v Praze. Úředníci, které obžaloba viní z toho, že nezákonným vydáním parcel způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun, vinu od počátku odmítají. Čtvrtečního jednání se účastnili Chmelík a Benešová. Zopakovali, že oni restituentům žádné pozemky nevydávali.

„O vlastnickém právu České republiky k předmětným nemovitostem není pochyb,“ prohlásila předsedkyně senátu Jana Miklová. Na stát by podle jejího čtvrtečního rozhodnutí měly zpět přejít pozemky, které byly součástí původního historického Bečvářova statku.

Je to zejména parcela nedaleko stanice metra Strašnická, která podle informací z katastru nemovitostí patří v současnosti Emilii Bednářové. Soud rozhodoval i o několika menších pozemcích, které Bednářová vlastní spolu s dalšími restituenty.

Parcely soud vrátil vlastníkům, kterým patřily před rozhodnutím úředníků pozemkového úřadu. „Původním vlastníkem byla Česká republika, ale právo hospodaření měly tři různé subjekty. Byl to Státní pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státní statek hlavního města Prahy v likvidaci,“ popsal státní zástupce Jiří Pražák, který vrácení pozemků navrhoval.

Cílem návrhu bylo podle žalobce zejména to, aby s nimi nemohli restituenti dále nakládat. Jako alternativu žádal o zabrání nemovitostí jako výnosu z trestné činnosti, čemuž však soud nevyhověl. Žalobce se vzdal práva na stížnost proti verdiktu.

Bednářová a další restituenti dostali převážně náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi, přestože měli nárok na dědictví pouze po jeho sourozencích. Tyto parcely soud zabral při vyhlášení rozsudku nad trojicí úředníků. Dědicové však dostali také několik málo pozemků, které zbyly z původního statku. Soud o nich rozhodoval až ve čtvrtek, protože podle státního zástupce potřeboval k verdiktu ještě doplňující vyjádření vlastníků.

Nahrávám video

Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Likvidace požáru budovy ve Zlíně potrvá ještě několik dní, uvedli hasiči

Hasiči v noci na pondělí pokračovali v prolévání sutin hořící budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Lidem v okolí stále doporučují nevětrat. Likvidace požáru dosud vyhlášena nebyla a pravděpodobně potrvá ještě několik dní, řekla v pondělí dopoledne mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Budova číslo 34 začala hořet ve čtvrtek 9. července ráno, tentýž den odpoledne se na dvou místech zřítila. Příčinu požáru a výši způsobené škody zjišťují kriminalisté spolu s vyšetřovateli hasičů.
10:17Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dostavba D35 by mohla začít už letos. Nabídky podala tři konsorcia

Ministerstvo dopravy obdrželo nabídky na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí formou partnerství veřejného a soukromého kapitálu (PPP) od tří konsorcií. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost se pohybuje od 71,3 miliardy do 86 miliard korun. Vybrat nejvhodnějšího kandidáta by ministerstvo mohlo v září a stavět by se na 35,4 kilometru dlouhém úseku mohlo ještě letos, uvedla ředitelka ekonomické a infrastrukturní sekce ministerstva Lenka Hamplová.
před 28 mminutami

Koalice debatuje o možném návratu karenční doby, podporu by našla i u části opozice

V koalici se debatuje o možném návratu karenční doby – tedy neproplácení prvních dnů nemoci. České televizi to potvrdili zástupci vládních stran. Po prvních diskusích by se návrh mohl brzy dostat i na program koaliční rady. Politici teď řeší, zda a v jaké formě takovou věc případně zavést. Podporu by našli u části opozice. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je zatím zdrženlivý.
před 30 mminutami

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
03:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoČásti seniorů přestanou brzy platit občanské průkazy, takzvané knížky

Občanské průkazy v podobě malé knížky vydané do června 2000 přestanou druhého srpna platit. Jejich držitelům je přes devadesát let. Nový doklad, za který je třeba ten starý vyměnit, vydrží 35 let. Pokud je potřeba, přijedou za žadateli úředníci až domů. Podle resortu vnitra se výměna týká asi deseti tisíc průkazů. Nařizuje ji evropská legislativa. Nové doklady mají bezpečnostní prvky, biometrické údaje, ale i aktuální fotografie. Občanské průkazy typu knížka se začaly vydávat v roce 1953, měly třicet stránek a obsahovaly i zdravotní či profesní údaje.
před 4 hhodinami

VideoDětské certifikáty mají chránit mládež, zavedení do praxe se ale zpozdí

Dětské certifikáty mají zaručit, aby s dětmi dál nepracovali ti, kteří jim dřív ubližovali. Platit začnou sice od nového roku, do praxe ale budou zavedeny o něco později. Potřebné systémy se totiž teprve připravují a organizace by neměly dost času své vedoucí prověřit. „Bude tady přechodné období, (...) které se v tom legislativním fofru opomnělo,“ popsala poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že by se to bývalo stihlo, kdybychom se tomu věnovali dříve, respektive kdyby se tomu ministerstvo (spravedlnosti) věnovalo dříve,“ poznamenala zákonodárkyně Barbora Urbanová (STAN). Ohledně návrhu budou ještě poslanci s resortem jednat. Musí vyřešit, jestli bude posun tříměsíční, nebo půlroční.
před 4 hhodinami

Klimatizace, občerstvení i univerzální jízdenka. Zájem o cesty vlakem roste

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.
před 5 hhodinami

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.