Rod Walderode má nárok na své severočeské panství, rozhodl odvolací soud

Nahrávám video
Události: Rod Walderode má nárok na své severočeské panství
Zdroj: ČT24

Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Šlechtický rod se majetku domáhá od roku 1992 a ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec. Protistrany ještě mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to ovšem nemá odkladný účinek.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. O majetek totiž Walderode jako Němec přišel na základě Benešových dekretů a nynější spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil.

Rozhodnutí z Hradce jen navazuje na verdikty nižší instance. Ve prospěch šlechtického rodu se už v září před dvěma lety vyslovil Okresní soud v Semilech, když restituční nárok uznal. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce v roce 1947 vráceno.

Z provedených důkazů podle okresního soudu vyplývalo, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu. Proto mu také byl navráceno občanství. Tím byla podle soudu splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině.

Soud bude řešit vrácení jednotlivých pozemků

Rozsudek semilského okresního soudu byl tzv. mezitimní. Semilský soudce Michal Polák upozorňoval, že pokud bude potvrzen, tak bude soud teprve řešit vracení jednotlivých pozemků. Těch je asi 1400 včetně zámku Hrubý Rohozec.

Připad se tak vrací do Semil, kde bude soud pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých majetků a pozemků. „Okresní soud bude nyní u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni,“ dodal mluvčí soudu Jan Kulhánek.  

Karel des Fours Walderode přišel po válce o své panství u Hrubého Rohozce a také o pozemky na Jablonecku a Liberecku. Jeho dědička v minulosti vysoudila lesík u obce Žďárek na Liberecku. Již v roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později však ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.

  • Bartoňové – Rodu byl vrácen zámek v Novém Městě nad Metují. 
  • Belcrediové – Potomci rodu získali v restituci například zámky v Jimramově, Brodku u Prostějova a Brně-Líšni.
  • Colloredo-Mansfeldové – Rodu byl vrácen například zámek v Dobříši, o další majetek se soudí.
  • Bubnové – Rodu byl vrácen zámek v Doudlebech nad Orlicí.
  • Černínové – Potomkům rodu byly vráceny například zámky v Dymokurech a Hlušicích.
  • Dobrzenští – Rodině byl vrácen například zámek v Chotěboři.
  • Hildprandtové – Dědičkám rodu byl vrácen zámek a další nemovitosti v Blatné na Strakonicku.
  • Kinští – Představitelé různých větví rodu v restituci získali například zámky v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí, Žďáru nad Sázavou a hrad Kost. Vedle toho jim bylo vráceno asi 15 tisíc hektarů půdy.
  • Kolowratové – Rod restituoval zámky v Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích, Týnci u Klatov a lovecký zámeček v Černé Vodě v Orlických horách. Kromě budov získali představitelé rodu také 12 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy.
  • Lobkowiczové – Rod patří díky majetku, který získal v restituci, mezi nejvýznamnější vlastníky v zemi. Potomci různých větví rodu získali řadu zámků, například v Nelahozevsi, Mělníku, Roudnici nad Labem, Hoříně, Dolních Beřkovicích, Křimicích, hrad Střekov a Lobkowiczký palác v Praze. Kromě zámků získal rod také rozsáhlé lesní pozemky, vinné sklepy a vinařství.
  • Mensdorf-Pouilly – Rodu byl vrácen zámek v Boskovicích.
  • Podstatzští-Lichtensteinové – Potomci rodu restituovali například zámek ve Velkém Meziříčí.
  • Parishové – Rodu byl mimo jiné vrácen zámek v Žamberku.
  • Schwarzenbergové – Orlická větev rodu, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec. Vedle toho restituovala zhruba 11 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy, 300 hektarů rybníků a řadu budov, například v Praze, Varvařově či Karlově.
  • Šlikové – Potomkům rodu byl vrácen například zámek v Jičíněvsi.
  • Sternbergové – Sternbergové získali v restituci zámky Český Šternberk, Jemniště, Zásmuky, Březina a Častolovice. Rovněž jim bylo navráceno 4000 hektarů pozemků a další majetek.
  • Walderode – Potomci rodu požadují od 90. let vrácení rozsáhlého majetku v severovýchodních Čechách, především zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa. Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15AktualizovánoPrávě teď

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 4 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 5 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 15 hhodinami
Načítání...