Nejvíce lidí za posledních sedm let se během roku nakazilo lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, tedy nemocemi přenášenými klíšťaty. Boreliózou se nakazilo 4018 lidí, encefalitidou 627 lidí. Podle odborníků za nárůst počtu nakažených může výrazné oteplení už během dubna a také velké množství infikovaných klíšťat.
Počet lidí nakažených lymskou boreliózou letos vzrostl asi o pětinu, lékaři zaznamenali o téměř 800 případů víc než loni. U klíšťové encefalitidy byl nárůst mírnější, nakažených bylo víc o 31. Přesto jde u obou nemocí o nejhorší výsledky od roku 2011, vyplývá ze statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Podle Tomáše Vráblíka z Českého hydrometeorologického ústavu nebyla letos klíšťata extrémně aktivní, ale měla dlouhou sezonu. Velmi teplo bylo již v dubnu a navíc mnoho jedinců přenášelo nákazu. „Počet nakažených není až tak závislý na celkové aktivitě klíšťat jako na jejich nemocnosti,“ poznamenal Vráblík.
Nejvíce klíšťat pak bylo aktivních již během teplého jara. „Největší aktivita byla po celý květen a část června. Nárůst aktivity jsme ale zaznamenali už v průběhu dubna,“ upřesnil biometeorolog.
Občas lze narazit na tvrzení, že v suchu a vedru se klíšťatům nedaří, ale letošní velmi suché a horké léto jejich aktivitě nezabránilo. Tomáš Vráblík upozornil, že letní teploty kolem 25 až 28 stupňů klíšťatům neškodí. „Že nemají ráda vedra, znamená, že nežijí třeba na slunných stráních, kde je extrémní sucho. Ale naše běžné letní podmínky jim tolik nevadí,“ uvedl. Podle něj je aktivita klíšťat přirozeně vyšší na začátku každého léta a na teplotách ani tolik nezáleží.
V které části Česka letos klíšťata nakazila nejvíc lidí, zatím není jasné. „Historicky jsou vždycky největší počty nemocných v Jihočeském kraji,“ říká epidemiolog Jan Kynčl.
Encefalitida a borelióza se výrazně liší svou infekčností. „Klíšťovou encefalitidu roznáší maximálně 5 procent klíšťat, kdežto u lymské boreliózy je to 10 až 20 procent z nich,“ dodává Kynčl.
Mezi první příznaky lymské boreliózy patří vysoká teplota, bolest hlavy, únava, deprese, bolest svalů nebo kloubů a prstencovitá vyrážka v podobě červené skvrny s bledým středem. Ve většině případů odezní infekce a její příznaky po léčbě antibiotiky.
Klíšťová encefalitida se projevuje bolestmi hlavy, nevolností, horečkou nebo bolestí kloubů a svalů. Až u čtvrtiny případů končí nemoc trvalými následky – chronickými bolestmi hlavy, psychickými potížemi nebo obrnou horních končetin. Proti encefalitidě se lze nechat očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném schématu čtyři týdny od první dávky.
