Globální pakt o migraci předloni předběžně schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA. Jde o nezávaznou dohodu, která má být oficiálně přijata na schůzce v marockém městě Marrákeš 10. a 11. prosince.
Pakt už ale odmítly kromě Spojených států také Austrálie, Rakousko či Maďarsko. Negativně se k dokumentu staví Polsko a odstoupení plánuje i Itálie a Japonsko. Dánsko, Chorvatsko a Slovinsko pak k němu mají výhrady.
„Jedná se o politickou, právně nezávaznou deklaraci, nicméně jsme o tom diskutovali. V minulosti k tomu měla ČR připomínky a výhrady, které nebyly akceptovány. Máme v rámci tohoto paktu obavy z narušení národní suverenity. Je tam nejasné rozlišování mezi legálními a nelegálními migranty. I některé další státy se k tomu staví negativně,“ uvedl premiér Andrej Babiš minulý týden.
Mezinárodní izolace se podle svých slov nebojí. Podle něj by se OSN měla spíš než o globální pakt zasadit o zlepšení podmínek v zemích, odkud migranti přicházejí, a odstranit tak důvody k migraci. Také ministr Tomáš Petříček uvedl, že při vyjednávání nebyly přijaty všechny české výhrady. Navíc se svými připomínkami neuspěla ani celá Evropská unie.
Ministři měli rozhodovat také o snížení počtu míst ve státní správě, podle návrhu by jejich počet měl od počátku příštího roku klesnout o 770. Tento bod ale ve středu odložili.
V rámci takzvané systemizace by se na ministerstvech měly zrušit nejen řadové úřednické pozice, ale i některá vedoucí místa. Podle služebního zákona smí kabinet tak rozsáhlé změny provádět jen k 1. lednu. Plánované snížení o zhruba 770 míst však neznamená, že stejný počet lidí službu opustí, neboť řada postů je neobsazená.