Odvolací soud potvrdil lednový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1. Podle předsedy odvolacího senátu Jana Kareše tehdy uložil soud relativně nízký trest. Přihlédnul k tomu, že Bartoš podle svých slov „již od předmětného jednání upustil“. Důkazy však podle Kareše vyhodnotil obvodní soud správně, a nebylo potřeba jeho rozhodnutí měnit.
Bartoš vinu popírá. Už dříve se hájil tím, že má právo na „svobodný projev“. „Jsem politik a mám právo na nějaký politický projev,“ prohlásil i nyní po skončení jednání. „Jsou tady určité věci, u kterých je ve veřejném zájmu, aby se o nich diskutovalo,“ dodal. Podle svých slov pouze vede diskusi a kritizuje.
Soudce ale uvedl, že svoboda projevu je sice dána Listinou základních práv a svobod, může být ale omezena v případě, že je to nezbytné pro ochranu práv druhých. Zákon zároveň uvádí, že „příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu“.
Bartoš: Podobné názory jsou politický mainstream
Podle soudů Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů.
Podle Bartoše ale soud posuzoval projevy, které napsal či řekl před několika lety. „Dnes jsou obdobné názory přijímány politickým mainstreamem. Mluví o nich politici, mluví o nich prezident Zeman,“ uvedl. Vyjádření soudu jsou proto podle něj zastaralá.
Znalec z oboru extremismu už dříve konstatoval, že Bartošovy knihy jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holocaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k násilí, připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Bartoš měl na pódiu v ruce oprátku.
Soud už Bartoše dříve potrestal roční podmínkou i za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku.
Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk.
