Plzeň - Exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (dříve ODS) nenutí k odchodu ze sněmovny předvolební závazek, že se vzdá poslaneckého křesla, pokud opustí klub občanských demokratů. Na rozdíl od jiných kandidátů jej nepodepsal, protože měl výhrady vůči formulacím a nejednoznačnosti tohoto čestného prohlášení.
Pospíšil prohlášení označil za vágní, velmi abstraktní a nekvalitně napsané. Prohlášení v sobě spojilo podporu ústavní změně, podle níž by se mandátu musel vzdát vazebně stíhaný nebo do vězení odsouzený poslanec, s další podmínkou pro opuštění poslaneckého křesla. „Vzdám se svého mandátu v případě, že skončí mé členství v poslaneckém klubu ODS,“ uvádí se v závěru prohlášení. Podle Pospíšila není jasné, k čemu přesně se vztahuje tato věta. „Byl bych nerad vnímán jako někdo, kdo něco podepsal a teď se k tomu chová jinak,“ dodal s tím, že se ještě rozmyslí, co nyní udělá.
Zástupci ODS připouštěli, že prohlášení bylo pouze morálním a právně nevymahatelným závazkem. „Každý z nás to podepsal a byl si vědom toho, že je to morální závazek,“ řekl podle iHNED.cz předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. S Pospíšilem se chce ještě sejít, aby si vyjasnili další postup. V pondělí by měla situaci řešit také regionální rada ODS v Plzeňském kraji.
„Není důležité, jestli někdo fakticky (ne)podepsal, že se vzdá mandátu, když odejde z klubu. Věděli jsme, že je to podmínka kandidatury,“ komentoval Pospíšilův postoj na svém twitterovém účtu předseda ODS Petr Fiala.
Odchod z ODS oznámil Pospíšil ve čtvrtek. Současně prohlásil, že poslanecký mandát si ponechá. Svůj odchod ze strany zdůvodnil oboustrannou ztrátou důvěry u části členů a funkcionářů ODS.
- „Důvodem mého odchodu je oboustranná ztráta důvěry u nemalé části členů a funkcionářů ODS. Tato situace mě mrzí, ale nezbývá mi nic jiného, než ji respektovat, a proto jsem se rozhodl z ODS odejít,“ oznámil Pospíšil v tiskovém prohlášení.
Na nedávném kongresu občanských demokratů se mu ani na čtvrtý pokus nepovedlo obhájit funkci místopředsedy strany. Odpůrci Pospíšila volbu blokovali, vyčítali mu, že není týmový hráč. Pospíšil uvedl, že z ODS odešel také proto, aby strana byla jednotná a schopná úspěšně provést svou obnovu.
Jeden z nejpopulárnějších politiků ODS získal v říjnových volbách do sněmovny za tuto stranu čtvrtý nejvyšší počet preferenčních hlasů – v Plzeňském kraji jich posbíral 36 procent. Za úspěch si může přičíst i fakt, že v krajských volbách v roce 2012 byl Plzeňský kraj jediným, kde ODS, s Pospíšilem v čele kandidátky, vyhrála krajské volby. Koalici ale nakonec vytvořili sociální demokraté s komunisty.
Pospíšil začínal v ODA, členem ODS byl skoro 16 let
Jiří Pospíšil (38) absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, kde byl od září 2009 do srpna 2010 i děkanem. Svou politickou kariéru začal v roce 1994 vstupem do ODA, v roce 1998 spoluzakládal regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni a ve stejném roce vstoupil do ODS. V letech 2000 až 2004 zasedal v zastupitelstvu Plzeňského kraje, kam se opět vrátil po volbách v roce 2012. Od června 2002 je poslancem. V posledních letech úzce spolupracuje s mecenáškou umění Medou Mládkovou, která stojí za Museem Kampa.
Jako ministr spravedlnosti působil v obou vládách Mirka Topolánka (září 2006 až květen 2009). Byl ale tehdy kritizován za to, že si nedokázal poradit s údajnými machinacemi při vyšetřování případu tehdejšího lidoveckého předsedy Jiřího Čunka. Kritiku sklidil i za váhavý postup v související kauze takzvané justiční mafie. Po odvolání Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně post obsadil Pavlem Zemanem. V létě 2011 pak na Zemanův podnět odvolal z funkce šéfa pražských vrchních žalobců Vlastimila Rampulu, kterého jeho kritici označovali za „zametače kauz“.
Za ministra spravedlnosti si Pospíšila vybral i Petr Nečas (ODS), který ho ale v červnu 2012 z funkce odvolal. Zdůvodnil to tehdy tím, že ztratil důvěru v Pospíšilovu schopnost manažersky a rozpočtově zvládnout resort. Kritici odvolání ale naznačovali, že Nečas se snažil zabránit jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Premiér takové obvinění ostře odmítl, Pospíšilův nástupce Pavel Blažek Bradáčovou pražskou vrchní státní zástupkyní nakonec jmenoval.
