Úhrada běžně neproplácených léků by měla dostat jasnější pravidla

Nahrávám video

Téměř 30 tisíc pacientů loni žádalo o mimořádnou úhradu běžně neproplácené léčby. Všem žádostem ale zdravotní pojišťovny nevyhoví, navíc se každá pojišťovna rozhoduje jinak. Mluví se proto o potřebě jasnějších pravidel. Tento týden je slíbilo ministerstvo zdravotnictví i poslanci z příslušného výboru.

Hana Dvořáková bere denně dvě pilulky – jedna vyjde na 1500 korun. Má totiž rakovinu plic se speciální mutací v posledním stadiu. A jen díky práškům se cítí jako zdravý člověk. Jenže, kde na ně vzít peníze? „Nejprve se rodina složila na první dávky, pak byl založený transparentní účet, kde se skládali lidi, potom obec,“ vysvětluje Dvořáková.

Žádala tak o pomoc zdravotní pojišťovnu. Před pár dny jí však přišel dopis – pojišťovna úhradu zamítá. Se sestřenicí, která jí s léčbou pomáhá, proto teď zvažují další možnost: obrátit se na soud. „Bude to ale další stres a boj,“ říká sestřenice Hany Dvořákové, Jana Vítková.

Hana Dvořáková patří mezi deset procent pacientů, kterým pojišťovna žádost o mimořádnou úhradu odmítla. A to s tím, že existuje jiná možnost léčby – v jejím případě chemoterapie. „Funguju, žiju. Při chemoterapii jsem nežila,“ podotýká ovšem pacientka.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje po 20 letech změnu

Za poslední tři roky se počet podobných žádostí zvedl o čtvrtinu. Náklady pojišťoven ještě víc – loni přesáhly dvě miliardy. „Paragraf 16 je používán i pro ucelené skupiny pacientů a u léčebných přípravků, o nichž by mělo být rozhodnuto jinou procedurou,“ kritizuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.

Limity doplatků za léky
Zdroj: ČT24

Se změnou pravidel pro výjimečnou úhradu teď po více než 20 letech souhlasí ministerstvo zdravotnictví. Do konce roku chce připravit nový návrh. „Každá pojišťovna rozhoduje trošku jinak, přitom jde vlastně o nárok pojištěnce, který vyplývá z ústavy,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Nově by zákon měl říct, které léky mají pojišťovny platit, a které ne. K lékům na vzácná onemocnění by se pak pacienti měli dostat bez jakékoli žádosti. „Budeme chtít rozhodovací proces udělat maximálně vstřícný pro naše klienty,“ dodává ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslance čekají pravidelné interpelace a debata o obalové novele

Poslance na jejich čtvrteční schůzi čekají především pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
před 1 mminutou

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled