Murín čelil kritice dlouhodobě, říká nový šéf komise pro kontrolu GIBS. Tvrdí, že ovlivňovat kauzy nejde

Nahrávám video

O tom, kdo dočasně povede Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), rozhodne výběrové řízení, nabídku už dostalo několik lidí. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) by se tím vláda mohla zabývat už v pondělí, kdy ve funkci skončí dosavadní šéf Michal Murín. Podle poslance za hnutí ANO a předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti GIBS Jiřího Maška, který byl hostem pořadu Události, komentáře, bude další výběrové řízení na stálého šéfa inspekce vypsáno během května.

„V současnosti se jedná o prozatímního, zastupujícího ředitele. Jak už řekl pan premiér, bylo osloveno šest vedoucích pracovníků Generální inspekce, z nichž čtyři odpověděli na písemné otázky, a proběhly s nimi (v pátek) pohovory na Úřadu vlády bez účasti pana premiéra,“ uvedl Jiří Mašek.

Nový ředitel ale podle poslance ANO povede GIBS pouze krátcem, bude totiž jen dočasný. „Výběrové řízení bude v průběhu května. A předpoklad je, pokud by to šlo dobře, že od července by mohl být už definitivní nový ředitel Generální inspekce, což bychom si všichni jistě přáli pro úplné zklidnění situace. A tam je plánováno skutečně otevřené, naprosto transparentní výběrové řízení, které bude vypsáno takovým způsobem a bude taková komise složená pouze z odborníků, aby byla zajištěna naprostá transparentnost.“

Podle Maška půjde o první transparentní výběrové řízení na šéfa GIBS. „Když si to zopakujeme, tak GIBS měla vždy jmenovaného ředitele. Ať to byl v roce 2012 pan (Ivan) Bílek, respektive potom za pana premiéra (Bohuslava) Sobotky, jeho nástupce pan Murín, vždy to bylo jmenováním tak, jak to ukládal ten zákon. A v tuto chvíli při tom otevřeném řízení se jde nad rámec toho zákona,“ tvrdí předseda sněmovní komise.

Samotná komise pro kontrolu GIBS nemá při výběru nového ředitele inspekce podle Maška žádnou roli. „Komisi pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů tato personální otázka vůbec nepřísluší. Ze zákona o GIBS to přísluší premiérovi, vládě a po projednání v bezpečnostním výboru parlamentu. Takže tak je to znění ze zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů,“ uvedl poslanec.

Podle Maška je kauza zpolitizována

Premiér Babiš a šéf GIBS Murín vedli několik týdnů spor. GIBS v březnu sdělila, že premiér na Murína opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. Na schůzkách Babiš Murínovi podle inspekce řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“.

Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení. Premiér uvedl, že nemá k řediteli inspekce důvěru, zpochybnil také hospodaření GIBS.

Šéf GIBS Murín později skončil kvůli vyčerpání v nemocnici. Odchod do civilu zdůvodnil slovy, že pokud by zůstal ve funkci, mohlo by to vést ke zpochybňování výsledků práce inspekce.

Mašek odmítá, že za odchodem Murína jsou politické důvody. Podle něj šéf GIBS čelil dlouhodobé kritice. „Jedna věc je kritika současného vedení GIBS, která v podstatě jde ze strany státních zástupců, z minulosti šla od ministryně spravedlnosti, takže to je dlouhodobá záležitost, opakovaná, která vyústila potom v dopis státních zástupců ještě premiérovi Sobotkovi, který žádal případné kázeňské potrestání pana Murína,“ uvedl.

K medializaci případu podle Maška přispívá dění ve sněmovně, která se k volbě předsedy komise pro kontrolu GIBS opakovaně vracela. „Jednak to byla volba na několikrát pana (Zdeňka) Ondráčka, nakonec odstoupení pana Ondráčka, po celou dobu tam opozice dávala protikandidáty. A ani na poslední chvíli se nedokázala opozice shodnout na jednom protikandidátovi, takže v tu chvíli to skutečně dopadlo tak, jak to dopadlo. Prostě moji kolegové v hnutí ANO mi ty hlasy dali,“ komentuje to Mašek. 

Role komise pro kontrolu činnosti GIBS je podle něj zbytečně politizována. „Ta politizace je o tom, že tam je nějaká představa, ale z mého pohledu velmi naivní, že tam lze něco ovlivnit. Ti politici, kteří nás kritizují, dobře vědí, že není možné vstupovat do otevřených kauz a cokoliv v tomto duchu ovlivnit,“ prohlásil Mašek.

Maškův úspěch vzbudil kritiku pravého středu ve sněmovně. Opozice odchod Murína z čela Generální inspekce a zvolení Maška do čela komise pro kontrolu této inspekce interpretuje jako snahu hnutí ANO získat pod svou kontrolu bezpečnostní sbory právě ve chvíli, kdy je premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš stíhán v kauze Čapí hnízdo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 6 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 8 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 9 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 13 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.