Murín čelil kritice dlouhodobě, říká nový šéf komise pro kontrolu GIBS. Tvrdí, že ovlivňovat kauzy nejde

Nahrávám video

O tom, kdo dočasně povede Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), rozhodne výběrové řízení, nabídku už dostalo několik lidí. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) by se tím vláda mohla zabývat už v pondělí, kdy ve funkci skončí dosavadní šéf Michal Murín. Podle poslance za hnutí ANO a předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti GIBS Jiřího Maška, který byl hostem pořadu Události, komentáře, bude další výběrové řízení na stálého šéfa inspekce vypsáno během května.

„V současnosti se jedná o prozatímního, zastupujícího ředitele. Jak už řekl pan premiér, bylo osloveno šest vedoucích pracovníků Generální inspekce, z nichž čtyři odpověděli na písemné otázky, a proběhly s nimi (v pátek) pohovory na Úřadu vlády bez účasti pana premiéra,“ uvedl Jiří Mašek.

Nový ředitel ale podle poslance ANO povede GIBS pouze krátcem, bude totiž jen dočasný. „Výběrové řízení bude v průběhu května. A předpoklad je, pokud by to šlo dobře, že od července by mohl být už definitivní nový ředitel Generální inspekce, což bychom si všichni jistě přáli pro úplné zklidnění situace. A tam je plánováno skutečně otevřené, naprosto transparentní výběrové řízení, které bude vypsáno takovým způsobem a bude taková komise složená pouze z odborníků, aby byla zajištěna naprostá transparentnost.“

Podle Maška půjde o první transparentní výběrové řízení na šéfa GIBS. „Když si to zopakujeme, tak GIBS měla vždy jmenovaného ředitele. Ať to byl v roce 2012 pan (Ivan) Bílek, respektive potom za pana premiéra (Bohuslava) Sobotky, jeho nástupce pan Murín, vždy to bylo jmenováním tak, jak to ukládal ten zákon. A v tuto chvíli při tom otevřeném řízení se jde nad rámec toho zákona,“ tvrdí předseda sněmovní komise.

Samotná komise pro kontrolu GIBS nemá při výběru nového ředitele inspekce podle Maška žádnou roli. „Komisi pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů tato personální otázka vůbec nepřísluší. Ze zákona o GIBS to přísluší premiérovi, vládě a po projednání v bezpečnostním výboru parlamentu. Takže tak je to znění ze zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů,“ uvedl poslanec.

Podle Maška je kauza zpolitizována

Premiér Babiš a šéf GIBS Murín vedli několik týdnů spor. GIBS v březnu sdělila, že premiér na Murína opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. Na schůzkách Babiš Murínovi podle inspekce řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“.

Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení. Premiér uvedl, že nemá k řediteli inspekce důvěru, zpochybnil také hospodaření GIBS.

Šéf GIBS Murín později skončil kvůli vyčerpání v nemocnici. Odchod do civilu zdůvodnil slovy, že pokud by zůstal ve funkci, mohlo by to vést ke zpochybňování výsledků práce inspekce.

Mašek odmítá, že za odchodem Murína jsou politické důvody. Podle něj šéf GIBS čelil dlouhodobé kritice. „Jedna věc je kritika současného vedení GIBS, která v podstatě jde ze strany státních zástupců, z minulosti šla od ministryně spravedlnosti, takže to je dlouhodobá záležitost, opakovaná, která vyústila potom v dopis státních zástupců ještě premiérovi Sobotkovi, který žádal případné kázeňské potrestání pana Murína,“ uvedl.

K medializaci případu podle Maška přispívá dění ve sněmovně, která se k volbě předsedy komise pro kontrolu GIBS opakovaně vracela. „Jednak to byla volba na několikrát pana (Zdeňka) Ondráčka, nakonec odstoupení pana Ondráčka, po celou dobu tam opozice dávala protikandidáty. A ani na poslední chvíli se nedokázala opozice shodnout na jednom protikandidátovi, takže v tu chvíli to skutečně dopadlo tak, jak to dopadlo. Prostě moji kolegové v hnutí ANO mi ty hlasy dali,“ komentuje to Mašek. 

Role komise pro kontrolu činnosti GIBS je podle něj zbytečně politizována. „Ta politizace je o tom, že tam je nějaká představa, ale z mého pohledu velmi naivní, že tam lze něco ovlivnit. Ti politici, kteří nás kritizují, dobře vědí, že není možné vstupovat do otevřených kauz a cokoliv v tomto duchu ovlivnit,“ prohlásil Mašek.

Maškův úspěch vzbudil kritiku pravého středu ve sněmovně. Opozice odchod Murína z čela Generální inspekce a zvolení Maška do čela komise pro kontrolu této inspekce interpretuje jako snahu hnutí ANO získat pod svou kontrolu bezpečnostní sbory právě ve chvíli, kdy je premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš stíhán v kauze Čapí hnízdo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud rozhodne o současném systému rozdělování daní mezi kraje

Ústavní soud (ÚS) vyjasní, zda současný systém rozdělování daňových výnosů mezi jednotlivé kraje nezasahuje do práva na samosprávu. Návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní podala loni skupina 32 senátorů. Problém podle nich nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám.
před 32 mminutami

Obce možná budou muset zajišťovat kastrace opuštěných a zdivočelých koček

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zastoupení na summitu NATO by mělo odpovídat politickému systému země, míní Zůna

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prezident Pavel požádal Klempíře o debatu o změnách financování ČT a ČRo

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři.
před 12 hhodinami

Volby by v květnu vyhrálo ANO, Motoristé mimo sněmovnu, uvádí Median

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.
před 13 hhodinami

Lidé se od července dostanou k více než 1200 nových léků u praktiků

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled