Předsedou sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů se stal Jiří Mašek z klubu hnutí ANO. V hlasování poslanců porazil kandidáty občanských demokratů i Pirátů, a obsadí tak křeslo uvolněné komunistou Zdeňkem Ondráčkem, jehož pozice v čele komise budila mnohaměsíční kontroverze.
Do čela komise pro kontrolu GIBS zvolili poslanci Maška z ANO
Kontroverze kolem sněmovní komise pro orgán kontrolující tuzemské bezpečnostní sbory se vedou prakticky od podzimního ustavení nové sněmovny. Předsednické křeslo totiž podle sněmovních dohod připadlo komunistům, kteří do něj navrhli poslance Zdeňka Ondráčka – někdejšího člena pohotovostního sboru, který v lednu 1989 zasahoval během Palachova týdne proti protikomunistickým demonstrantům.
Tato nominace vzbudila v části sněmovny značný odpor, komunisté z nominovaného jména navíc odmítali ustoupit, mimo jiné s argumentem, že nikdy nikoho nekádrovali a nepřejí si, aby se to nyní dělo jim. Ondráček nakonec uspěl až v opakované volbě počátkem března, poté, co jeho angažmá vyhnalo do ulic českých a moravských měst demonstranty, ale z pozice vzápětí odstoupil.
O funkci předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti inspekce bezpečnostních sborů se ucházel Jiří Mašek (ANO), Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) a Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Poslední dva zmínění proti Ondráčkovi neúspěšně kandidovali už před šesti týdny, neuspěli ani tentokrát.
Zákonodárci 105 hlasy podpořili reprezentanta hnutí ANO; podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka vyslalo hnutí Maška do volby proto, že u dalších kandidátů hrozil neúspěch, a nejsilnější sněmovní formace nechtěla činnost komise paralyzovat. „Dlouhodobě jsme avizovali, že by bylo dobře, aby opozice toto místo obsadila, bohužel se opozici žádného společného kandidáta nepodařilo najít. Proto jsme do toho vstoupili a nabídli kvalitního člověka,“ prohlásil.
Mašek v minulosti pracoval jako ředitel záchranky Královéhradeckého kraje. „Jako ředitel základní složky IZS mám zkušenosti na krajské úrovni v komunikaci s policií, s hasiči a také na celostátní úrovni jsem s policejními složkami i s hasiči komunikoval,“ vysvětlil své kompetence a na adresu komise dodal: „Po vynucené čtyřměsíční pauze je nutné okamžitě začít emergentně řešit sedmdesát případů. Budu se snažit být nadstranický.“
Kritika z pravého středu: Popření demokratických standardů, nájezd Avarů
Maškův úspěch ovšem vzbudil kritiku pravého středu. Volba se totiž odehrávala v momentu vnitřní nestability samotné inspekce. Její předseda Michal Murín po dvouměsíčním konfliktu s předsedou vlády v demisi oznámil, že na svou funkci s prvním květnem rezignuje. Babiš jeho odchod požadoval pro údajnou ztrátu důvěry a své pochybnosti o financování GIBS, opozice tlak na Murína interpretovala jako snahu získat kontrolu nad policií, která šetří údajný dotační podvod kolem Babišova středočeského ranče Čapí hnízdo.
„Poté, co trestně stíhaný bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti ve funkci předsedy vlády odstranil z funkce ředitele GIBS, byl do čela komise pro kontrolu této inspekce zvolen personální zaměstnanec politické divize, kterou vlastní tento bývalý agent Státní bezpečnosti a trestně stíhaný premiér,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „To pokládám za mnohem větší riziko, než skutečnost, když byl zvolen bývalý člen pohotovostního pluku SNB.“
„Bylo by falešné situaci interpretovat tak, že hnutí ANO přišlo zachránit nefunkční komisi. Měli jsme tu dva další kandidáty demokratických stran. Je to vybočení z jakýchkoliv standardů,“ řekl Vít Rakušan ze STAN.
„Hnutí se rozhodlo drancovat Českou republiku a chová se jako horda avarských nájezdníků. Popírá nepsané dohody, že kontrolní funkce na půdě Poslanecké sněmovny jsou vždy zastoupeny představiteli opozice,“ konstatoval lidovec Marek Výborný. „Je bezprecedentní záležitost, kdy kontrolní komisi povede zástupce vládního hnutí, nota bene s premiérem v demisi, který čelí trestnímu oznámení.“
Novinky v ochraně údajů sněmovnou zrychleně neprojdou
Kromě volby šéfa komise pro kontrolu GIBS by poslanci začali projednávat návrh zákona, který reaguje na směrnici o ochraně osobních údajů známou pod zkratkou GDPR. Vládní návrh zákona ruší a nahrazuje dosavadní zákon o ochraně osobních údajů a kabinet ho chtěl projednat zrychleně, aby stihl květnový termín, kdy vejde unijní směrnice v platnost.
Zrychlené schvalování ovšem vetovaly opoziční poslanecké kluby ODS, TOP, KDU, Pirátů a ČSSD. Zákon chtějí upravit; terčem kritiky vládního návrhu bylo mimo jiné to, zda vnitro dostatečně využilo výjimky, které nařízení EU připouští. Podle Marka Bendy (ODS) vládní předloha pamatuje spíš na výjimky pro úřady, ne pro občany.
Širší výjimky by mohly být v zákoně pro novináře s ohledem na práva na svobodu informací, omezeno by naopak mělo být kvůli badatelské činnosti právo na výmaz z databází, pokud by se to týkalo exponentů komunistické totality, míní Benda.
Předmětem debat bude také ustanovení, podle něhož by si děti mohly samy založit účet na sociální síti až od 15 let. Zatímco Benda to schvaloval, Jakub Michálek (Piráti) byl pro snížení na 13 let v souladu s nařízením EU a původním ministerským návrhem. Vládní limit je podle Michálka „nesmyslný a daleko od reality“.
Reforma financování škol se neodloží
Odpoledne zamítli poslanci návrh ODS na desetiletý odklad změn ve financování regionálního školství. Reforma toku peněz do oblastního školství by měla začít od ledna, což potvrdila i nynější vláda ANO, když nedávno stáhla návrh na roční odklad. Změna by měla odstranit rozdíly v placení obdobných škol v různých krajích, které by měly dostávat peníze podle počtu odučených hodin, ne počtu žáků.
Nový způsob financování je podle poslanců ODS nebezpečný kvůli tlakům na státní rozpočet, nesystémovosti a složitosti. Václav Klaus (ODS) uvedl, že reforma byla protlačená politickou silou a už nyní se ukazuje, že přinese finanční rozvrat. Oponenti, k nimž patřil i zpravodaj Ivo Vondrák (ANO), naopak tvrdili, že reforma je nutná. „Je třeba vyjednat, jak ji naplnit,“ řekl.
Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) navíc upozornil, že v rozpočtu na příští rok bude na financování regionálního školství 11 miliard korun. Důvod pro odklad tak podle něj pominul.
Proti návrhu však byly také některé opoziční strany. Zamítnutí návrhu prosadil předseda STAN Petr Gazdík, který konstatoval, že návrh ODS by vedl k likvidaci regionálního školství. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která změnu placení škol prosadila, pak varovala před ohrožením uměleckých a speciálních škol.