Komunista Ondráček povede komisi pro kontrolu GIBS. Ve druhé volbě uspěl o dva hlasy

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček se stal předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ve druhém kole druhé volby získal 79 hlasů, ke zvolení jich bylo potřeba 78. Volbě předcházela dlouhá diskuse, část opozičních poslanců Ondráčka kritizovala kvůli jeho činnosti v pohotovostním pluku VB.

Video Události: Ondráček míří do čela komise pro kontrolu GIBS
video

Události: Ondráček míří do čela komise pro kontrolu GIBS

Druhá volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů dospěla nejprve do druhého kola, když při kvóru 77 hlasů jich získal komunistický kandidát Zdeněk Ondráček pouze 74. Ve druhém kole však – při kvóru o hlas vyšším – získal 79 hlasů, takže se předsedou nakonec stal.

Zatímco v minulém pokusu o zvolení předsedy komise, který proběhl v prosinci a protáhl se ještě do ledna, kandidoval Ondráček jako jediný, tentokrát se o funkci ucházeli hned tři poslanci. Vedle komunistického kandidáta to byli také Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) a Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Ferjenčík získal v prvním kole 29 hlasů a nepostoupil, Majerová Zahradníková měla v prvním kole 32 hlasů, ve druhém 57 hlasů.

Výsledek hlasování Zdeněk Ondráček ocenil. Podotkl, že do funkce sám nekandidoval. „Byl jsem do této pozice nominován na základě politických dohod, které proběhly v minulém roce,“ poznamenal. Zopakoval, že „v profesním rozhodnutí by žádné věci neměnil“.

Video Studio ČT24
video

Zdeněk Ondráček: Při každém povyšování do vyšší funkce jsem byl prověřován

Někteří další politici rozhodnutí 79 poslanců naopak kritizovali. „Odborník-mlátička má funkci a Andrej Babiš a jeho vláda může v klidu makat. Pro mě je to neuvěřitelné,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný poznamenal, že se „trochu stydí za to, že Poslanecká sněmovna takto rozhodla“. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak označila zvolení Ondráčka za důkaz spolupráce hnutí ANO s komunistickou stranou. 

Pirátský kandidát Mikuláš Ferjenčík před volbou vystoupil jednak s kritikou Ondráčka, vyjádřil ale také názor, že by post měl Pirátům připadnout na základě volebního výsledku. „KSČM má dva předsedy výborů, Piráti mají také dva předsedy výborů, přestože máme asi o čtyři procenta hlasů ve volbách víc než KSČM. KSČM má jednoho předsedu stálé komise, Piráti mají také jednoho předsedu stálé komise,“ sečetl. 

S ostrou kritikou komunistického kandidáta pak přišel poslanec STAN Vít Rakušan. „Chtěli jsme několikrát od něj slyšet, jestli u něj proběhla nějaká sebereflexe toho mladického pochybení, nebo co to bylo. K ničemu takovému nedošlo. (…) Člověk, který má tento škraloup z totalitní doby a nebyl schopen se k tomu ani mediálně, ani na plénu sněmovny nějakým způsobem postavit, si nezaslouží, aby byl předsedou tak důležité komise,“ řekl.

„Velmi dobře si pamatuji jeho zelenou uniformu, krátký zástřih a záběr z Václavského náměstí. To mě trochu děsí,“ poznamenal poslanec ČSSD Jan Birke. Smířlivěji, ale nikoli nepodobně hovořil ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO), který řekl, že by mu od Ondráčka stačila jedna věta: „Všichni jsme se v životě sekli, všichni jsme udělali nějakou chybu, speciálně v mladém a nezralém věku. Stačí to přiznat a říct: Promiňte, já jsem se tehdy spletl.“

Výrazně kritičtější byl ovšem ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). Zvolení Ondráčka ho hluboce zklamalo. Některé projevy ve sněmovně podle něj navíc vyznívaly, jako kdyby období totality byla příjemná doba. Do čela komise se přitom Ondráček dostal i díky hlasům z ANO. „Asi o těch věcech budeme muset ještě mluvit. Nedovedu se s tím ztotožnit,“ řekl s povzdechem novinářům.

Robert Pelikán

Robert Pelikán

ministr spravedlnosti v demisi (ANO)

„Pro mě to byl nepřijatelný kandidát a moc mě mrzí, že uspěl. Připadá mi to jako facka všem, kdo stáli na druhé straně a pan Ondráček je svým obuškem umravňoval. Bez nich bychom si tady dnes nepovídali.“

Robert Pelikán

ministr spravedlnosti v demisi (ANO)

Hlasování kolegů z ANO kritizoval i ostravský primátor a člen hnutí Tomáš Macura. Na Twitteru napsal, že účelový politický pragmatismus nemůže být nadřazen ideálům, na kterých ANO vzniklo.

SPD mělo podle předsedy hnutí Tomia Okamury volné hlasování, protože mezi poslanci nebyla na volbě shoda. „Sněmovna demokraticky rozhodla, co k tomu víc dodat,“ podotkl Okamura. SPD podle něj od začátku říkala, že výběr Ondráčka není šťastný. Jak hlasoval, ale s ohledem na tajnou volbu novinářům říct nechtěl. „Na druhou stranu jsem rád, že se agonie nějakým způsobem ukončila, protože se to točilo pořád dokola,“ dodal.

Ondráček: Na Národní třídě jsem nebyl

Sám Zdeněk Ondráček v dlouhém vystoupení, kde shrnul svůj životopis, zdůvodnil členství v pohotovostním pluku tím, že protože se mu líbily uniformy, se „místo nabídky od armády rozhodl přijmout nabídku být policistou“. Pohotovostním plukem pak musel projít v rámci vzdělávání. „Že tato škola plnila úkoly, které byly dány tehdejšími zákony, je pravda. Je tomu nejinak v mnoha zemích na světě,“ řekl. Zdůraznil také: „Na Národní třídě v roce 1989 jsem nezasahoval.“

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se Ondráčka zastal. „Vy jste za minulého režimu nikdo nepracovali, neplnili úkoly socialistické výstavby?“ obrátil se k poslancům, kteří kritizovali Ondráčkovo působení v 80. letech. Členství v pohotovostním pluku podle něj „byla zásadní podmínka, součást výcviku“.

Video Studio ČT24
video

Pelikán je ze zvolení Ondráčka zklamaný. Podle Filipa je nejlepší odborník na policii

Miroslav Kalousek (TOP 09) opáčil, že za komunistického režimu „byl rozdíl mezi těmi, kteří se báli, a těmi, kteří strach vzbuzovali – a to bohužel byl pan kolega Ondráček v instituci, která byla od toho, aby mlátila lidi“.

Poslanec ODS a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček navíc zpochybnil, že by bylo možné považovat pohotovostní pluk za běžnou součástí školního vzdělávání. „Byl zřízen primárně nikoli jako výukové pracoviště, ale jako represivní složka po srpnu 1968,“ uvedl.

Jan Bartošek (KDU-ČSL) pak míní, že by měla komise pro kontrolu GIBS připadnout opozici. „Opakovaně sledujeme, jak komunistická strana je součástí nepsané koalice ANO, SPD a KSČM. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že není možné, aby zástupce KSČM byl v čele této komise. Není možné, aby koalice kontrolovala činnost policie,“ řekl. Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek však vzápětí připomněl, že v minulém volebním období byl předsedou komise pro kontrolu GIBS sociální demokrat Václav Klučka, přičemž ČSSD byla nejsilnější vládní stranou.

GIBS v centru politické pozornosti

O Generální inspekci bezpečnostních sborů, na kterou komise s nově zvoleným předsedou Ondráčkem dohlíží, se v posledních dnech politici přou. Její ředitel Michal Murín oznámil, že jej premiér v demisi Andrej Babiš vyzval k rezignaci, což však odmítl. Babiš sám řekl při interpelacích, že nikomu nevyhrožoval, že nezasahuje do pravomocí GIBS a také ujistil, že nenavrhoval Murínovo odvolání z čela inspekce.

Zároveň však s odvoláním na dokumenty olomouckého vrchního státního zastupitelství zopakoval, že má pochyby o Murínově morální a profesní integritě. Poukazoval na to, že byl podle médií vyslýchán v kauze Beretta, která se týká úniků informací z vyšetřování. 

Michal Murín požádal o slyšení před sněmovním bezpečnostním výborem. Chce jeho členům představit informace, které se týkají toho, o čem Andrej Babiš hovořil. Vypovídat by měl příští čtvrtek.

Nejen komise

Poslanci se v pátek nevěnovali pouze komisi, která na GIBS dohlíží. Ve zkráceném řízení schválili změnu hranic sedmnácti senátních obvodů. Je to důsledek změn obyvatel v některých lokalitách, kvůli kterým přestával být vyrovnaný počet lidí, které každý senátor zastupuje.

Již mezi dvěma koly volby předsedy komise pro kontrolu GIBS začali poslanci jednat o návrhu Pardubického kraje na změnu správního řádu, která by omezila námitky podjatosti vůči úředníkům ve správním řízení. Tento návrh sněmovna poslala k projednání do výboru. 

Poslanci ještě rozjednali návrh na novelu pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ale ve dvě odpoledne schůzi přerušili. Nedošlo tak již na ústavní novelu předsedy SPD Tomia Okamury, který chce prosadit přímou volbu starostů a hejtmanů, ani na další body. Poslanci se znovu sejdou v úterý.