Klimatologové předpovídají, že rychlé střídání počasí, jaké zažívá Česko od začátku března, bude v příštích letech čím dál častější. Pokud změna není příliš prudká, dokáže se s ní lidský organismus poměrně dobře vyrovnat.
„Předpokládá se, že takových výkyvů bude do budoucna stále více přibývat. Počasí se bude stávat stále extrémnějším, kde by se měly více měnit epizody teplých a studenějších vln,“ avizuje klimatolog Pavel Zahradníček z Akademie věd.
Teplotní výkyvy mohou mít dopad na lidský organismus. Pokud ale přicházejí v řádu hodin, dokáže se člověk snadno aklimatizovat. Dopady ale přeci jen mají. „Výkyvy v řádu dnů nebo desítek hodin škodí organismu podstatně méně, než ty v létě, kdy z minuty na minutu jdeme z horka do klimatizované místnosti a zase zpátky. Nicméně i tyhle výkyvy organismus nemá úplně rád, mnohem častěji se setkáváme s psychickými problémy,“ říká lékař Ferdinand Polák z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pár mrazivých dní zvířata zvládnou. Delší období by bylo horší
S teplotní změnou si obdobně poradí také fauna. Nedávné oteplení, po němž přišel zase silný mráz, ale mohl probudit zimní spáče, jako jsou netopýři nebo ježci. Dorazili také první tažní ptáci.
Podle Zuzany Pokorné z pražské záchranné stanice příchod mrazu na pár dní zvládnou. „Kdyby ale třeba byla dlouho zima, tak je to může určitě ohrozit, protože jde o hmyzožravé ptáky a nyní vlastně nemají potravu,“ popisuje.
Ani flóra se s mrazem neraduje
Mrazivé počasí na začátku jara také zpozdí vegetační období u květin a stromů. Listy se na nich objeví zhruba o dva týdny později, než obvykle. Teploty pod bodem mrazu ovlivní pouze některé druhy, které už začaly kvést.
Fenolog ČHMÚ Jan David Reitschläger ukazuje příklad olše. „Dá se očekávat, že její jehnědy zmrznou. To pro tento strom není dobré, ale aspoň je to příjemná zpráva pro alergiky, kteří se nebudou muset v brzkých dnech obávat jejího pylu,“ říká s nadsázkou.
Výkyvy počasí budí tradičně obavy zemědělců, podle nichž mohou zničit část letošní úrody. Současné mrazy špatně snášejí hlavně plodiny seté na podzim.
