Anomálie mezi anomáliemi: Za extrémní mráz může vlna tepla na severu

Mrazivé počasí a sněhovou bouři v Evropě způsobila alarmující vlna teplého vzduchu v Arktidě. Vědci se nyní obávají naplnění nejhorších předpovědí klimatických změn, napsal britský list The Guardian. Ačkoliv může jít jen o ojedinělou událost, panují obavy, že globální oteplování narušuje polární vír, tedy silný vítr, jenž kdysi zmrazil celý sever.

Zima nad Evropou, teplo nad Islandem
Zdroj: Windy

Severní pól bývá bez slunečních paprsků až do března, příliv teplého vzduchu však vyhoupl tento měsíc na ruské Sibiři rtuť teploměru až o 35 stupňů Celsia nad historické teplotní průměry. Grónsko letos zažilo již 61 hodin bez mrazů, což je až třikrát více než v předešlých letech. Podle britského listu považují pozorovatelé situaci za podivnou, šílenou i šokující.

„Jde o anomálii mezi anomáliemi… ukazuje to, že jak stále pokoušíme rozzuřené zvíře, jímž je naše klima, jsou v záloze i další překvapení,“ říká Michael Mann z univerzity v Pensylvánii. „Arktida byla vždy považována za ukazatel oteplování, které způsobují lidé. A vysílá jasné varování,“ dodává expert.

Na mysu Morrise Jesupa v Grónsku, kde leží nejseverněji položená meteorologická stanice na světě, se rtuť teploměru v posledních dnech vyšplhala výš než v Londýně nebo Curychu.

Teploty, které dosahovaly až šesti stupňů nad nulou, tu sice nepřekonaly dříve zaznamenané rekordy, pokud jde o teplé počasí, trvaly ale až deset dní. Podobné teplotní výkyvy přitom zažila tato oblast v minulosti jen na několik hodin.

Proč přišly výkyvy?

„Prudké výkyvy teploty jsou normální součástí proměnlivosti počasí, neobvyklé na tom ovšem je to, že trvají tak dlouho,“ říká Ruth Mottramová z dánského meteorologického institutu, podle níž podobně vysoké teploty nezažila Arktida od 50. let minulého století.

Příčiny těchto změn a jejich význam nyní odborníci zkoumají. V minulosti nastalo v Arktidě mnoho teplotních výkyvů, které se zapsaly do její meteorologické historie. K teplotním vlnám však nyní dochází častěji a trvají i déle než kdy dříve.

Odpověď v polárním víru

Experti se proto nyní zaměřují na takzvaný polární vír, který vytváří prudký vítr a udržuje v Arktidě zimu tím, že odklání jiné vzdušné masy. Vír je závislý na teplotních rozdílech v Arktidě a v oblastech s mírných podnebím.

Tyto rozdíly se však snižují, protože severní pól se v současné době otepluje rychleji než ostatní místa na Zemi. Zatímco průměrná teplota se na Zemi zvýšila o jeden stupeň, v Arktidě je to až o tři stupně, což také způsobuje tání ledovců.

Normální podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net
Současná podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net

Někteří vědci situaci zdůvodňují hypotézou známou jako „teplá Arktida, studené kontinenty“. Polární vír se stává méně stabilní, nasává více teplého vzduchu a chladnější fronty, které nyní zažívá Británie nebo severní Evropa, žene jinam. Podle odborníků tak s oteplováním Arktidy můžeme v příštích letech očekávat i bezprecedentní meteorologické jevy.

„Tyto teplotní jevy bezpochyby způsobí potíže lidem i přírodě. Posuny sněhu a deště, tání a námrazy vytvoří na zemi ledový povrch, například pro zvířata tak bude těžké najít potravu. Obecně životní podmínky v tak proměnlivém počasí budou velmi obtížné,“ tvrdí meteorolog a zakladatel portálu o klimatických změnách Climate Dissemination Jesper Theilgaard.

Někteří odborníci ale zároveň upozorňují, že přisuzovat podobným teplotním výkyvům větší význam, je zatím předčasné.