I ve středu ráno v Česku silně mrzlo. Nejchladněji, minus 25,2 stupně, bylo na Rolavě v Krušných horách. Teplotní rekordy naměřili meteorologové v jižních Čechách – na Táborsku, v Churáňově a u Blatné. Největší mráz na jihu Čech byl v Pohoří na Šumavě, minus 22,3 stupně a rekordy padaly i jinde. Mrznout bude i v dalších dnech, o víkendu pak hrozí ledovka. Od příštího týdne by se ale měly teploty vyšplhat i více než pět stupňů nad bod mrazu a odstartovat tak příchod jara.
Ve středu časně ráno se teploty pohybovaly kolem minus patnácti stupňů, nejtepleji bylo na jihovýchodě republiky a vůbec nejvýše rtuť vyšplhala v Dyjákovicích na Znojemsku, na minus 11 stupňů, stejně jako v pražském Klementinu.
Nejníže teplota klesla na stanici „Jelení, u mostu“ v Krušných horách, kde teploměr ukázal -28,8 °C. Méně než minus 20 stupňů zaznamenalo 11 stanic, na většině pak bylo mezi minus 15 až minus 20 stupni.
V Jizerských horách klesla ráno rtuť teploměrů pod minus 17 stupňů Celsia. Na Jizerce, která patří k nejchladnějším místům, naměřili ráno minus 17,8 stupně.
Rekordně nízké i odpolední teploty
Silné mrazly lámaly rekordy i v úterý odpoledne, padly na 139 stanicích, což je zhruba 91 procent měřicích míst v Česku. „Ve stanicích, kde měření probíhají sto let, byly pokořeny rekordy o jeden, někde o dva stupně, v Klatovech byl rekord pokořen o více než tři stupně Celsia,“ uvedla meteoroložka České televize Zuzana Krejčová s tím, že tam padla rtuť teploměru na -9,2 stupně Celsia, oproti minus šesti stupňům z roku 1986.
V Bystřici pod Hostýnem byl překonán dosavadní rekord měření z roku 1963, kdy naměřili -8,2 stupně, nyní tam teplota padla na minus 10,3 stupně. Ještě o desetinu vyšší rekord ze stejného roku padl i v Opavě, kde se rtuť zastavila bez čtyřech desetin na deseti stupních pod nulou, a v Přerově, kde rekord z roku 1963 letošní zima vymazala teplotou minus 9,1 stupňů.
Ze stanic, kde se měří sto let, padly rekordy i v jižních Čechách, konkrétně v Táboře a v Českých Budějovicích, kde shodný rekord minus 4,7 stupně z roku 1971 vystřídal mráz v síle -8,7 stupně Celsia v Táboře a o čtyři desetiny tepleji bylo v jihočeské metropoli.
„Jde o suchý mráz, převažuje modrá obloha, svítí slunce, ale mrazy jsou opravdu silné,“ charakterizovala počasí meteoroložka Krejčová.
Ve středu můžeme očekávat teploty od minus devíti do minus pěti stupňů, v tisíci metrech na horách kolem čtrnácti stupňů pod bodem mrazu.
O víkendu by se mohlo začít oteplovat
Noc na čtvrtek bude patrně vrcholem – nebo spíše nejhlubší propastí – nynějšího mrazivého období.
Podle meteoroložky Taťány Míkové spadne teplota na některých místech pod minus 16, zejména v Beskydech a Jeseníkách i pod minus 20 stupňů Celsia.
V pátek a v sobotu by se mohlo v Čechách o pár stupňů oteplit, v sobotu už by přes den teploty mohly být kolem nuly a objevit se může o víkendu tedy i mrznoucí déšť a s ním i ledovka.
Od nového týdne by měly teploty stoupnout i více než pět stupňů nad nulu, ve druhém březnovém týdnu i deset stupňů nad bod mrazu.
V Moravskoslezském kraji zemřelo už šest lidí
V Ostravě v posledních dnech pravděpodobně umrzli tři bezdomovci, v celém kraji podle dostupných informací připravil mráz o život zřejmě šest lidí. V noci na neděli pravděpodobně umrzli dva starší manželé nedaleko svého domova v Bocanovicích na Frýdecko-Místecku.
„Nevíme, proč nedošli domů, ale noční teploty tu klesaly až k minus 20 stupňům,“ uvedl starosta Bocanovic Martin Paduch pro deník MF Dnes. List napsal, že podle místních obyvatel se manželé ve věku 63 a 67 let v noci ze soboty na neděli vraceli z oslavy. Lidé je našli mrtvé ležet kousek od sebe.
Následkem mrazivých teplot zřejmě zemřel i muž narozený v roce 1964, který ležel v pondělí ráno pod schody komerční budovy v Karviné-Fryštátě. „Příčinu úmrtí ale musí potvrdit pitva,“ řekla policejní mluvčí Zlatuše Viačková.
Pitva musí potvrdit také to, zda tři bezdomovci v Ostravě skutečně umrzli. Dva muži ve věku 34 a 43 let a padesátiletá žena byli o víkendu a v pondělí nalezeni nezávisle na sobě, muži na zemi venku pod mostem, žena v prostoru nákladové rampy. Policejní mluvčí Gabriela Holčáková uvedla, že šlo vždy o místa, na nichž se zdržují lidé bez domova.
Díky mrazům vyrábí Temelín více elektřiny
Mrazy mají pozitivní vliv na výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Největší výrobce elektřiny v Česku, Jaderná elektrárna Temelín, která produkcí pokryje zhruba pětinu roční spotřeby domácností, díky mrazům produkuje více energie.
„Daří se nám lépe ochlazovat voda v chladicích věžích a díky tomu dokáže turbogenerátor vyrobit větší množství elekřiny,“ potvrdil mluvčí temelínské jaderné elektrárny Marek Sviták.
„Například za posledních pět dní jsme vyrobili téměř 130 tisíc megawatthodin elektřiny, což je o dva tisíce megawatt více než za prvních pět dní v červenci loňského roku,“ uvedl. Rozdíl ve výrobě proti červenci loňského roku odpovídá roční spotřebě přibližně šesti set českých domácností.
Mráz je přirozený, přesto je možné přírodě pomoci
„Mráz je součást přirozeného cyklu ve střední a severní Evropě po miliony let a většina rostlin a živočichů je na tento cyklus adaptována,“ míní Pavel Stopka z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Přesto ornitologové v souvislosti s mrazivými teplotami apelují na přikrmování ptáků. Podle nich má v těchto dnech největší význam, potrava z krmítek může ptákům i zachránit život. „Ptáci nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Ale pokud nastanou kruté mrazy s větrem a námrazou, potrava z krmítek jim může zachránit i život,“ míní místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Vhodné na krmení jsou především semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. V menší míře je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. „Tam, kde krmítko navštěvují výhradně vrabci domácí nebo vrabci polní, je vhodné jim přilepšit strouhankou ze suchého bílého pečiva,“ doplnil místopředseda Moravského ornitologického spolku. „Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy jsou největší pochoutkou jablka a plody jeřabin. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule,“ uvedl ornitolog.
Pomoci by podle Šafránka měli lidé i vodním ptákům, kterým silné mrazy pokryly většinu vodních ploch ledem. Jde především o labutě a kachny divoké, ale i racky či lysky.
