V Česku je tento týden větší zima než na Severním pólu

Do Evropy od víkendu míří intenzivně chladný vzduch z východu, který způsobil, že teploty klesají desítky stupňů pod nulu. Přitom ve stejné době se Severní pól otepluje tak, že jsou tamní teploty vyšší, než jaké máme nyní ve střední Evropě.

Teploty v Arktidě se nyní pohybují kolem nuly – to je až o 25 stupňů nad tamním dlouhodobým průměrem, tedy nad „normálem“. Přirozené teploty v Arktidě se pohybují v tuto dobu kolem třiceti stupňů pod nulou. Minulý týden ale například meteorologická stanice Cape Morris Jesup v nejsevernější části Grónska zažila 24 hodin při teplotách nad nulou.

Beringovo moře pokrývá rekordně nízké množství ledu – od roku 1979, kdy se měří, je tam vůbec nejméně zmrzlé vody. Po internetu kolují videa, na kterých jsou vidět velké vlny u západního pobřeží Aljašky, přitom normálně jsou tam v této době jen ledové kry:

„Je to bezprecedentní,“ uvedl pro Public Radio International klimatolog Brian Brettschneider, který působí na Aljašce. „Množství ledu je nejmenší, jaké jsme v satelitní době naměřili mezi lednem a květnem.“

Situace v kontinentální Evropě a na jihu Spojených států je přitom zcela opačná: panují zde rekordní mrazy. Rozdíl je jasně patrný, například při pohledu na data Českého hydrometeorologického ústavu: zatímco v Praze v pondělí v 6 ráno bylo 12 stupňů pod nulou, v Paříži pět stupňů pod nulou, v Rejkjavíku měli příjemných 7 stupňů nad nulou a na Špicberkách 4 stupně nad nulou:

Teploty v Evropě 26.února 2018
Zdroj: CHMI

Meteorologické bóje v oblasti kolem Severního pólu zachytily o víkendu teploty kolem nuly. Některé modely ukazují, že i nyní  je u nás dokonce teplota nižší než na samotném Severním pólu. V pondělí tam bylo osmnáct stupňů pod nulou, což je méně než na většině území České republiky. Nejméně ale naměřili na šumavské Jezerní slati. Tam měli minus 22,8 stupně. 

Příčina?

„Může za to náhlé oteplení ve stratosféře, které změnilo proudění v atmosféře. Nad pólem je v zimě ve výšce obvykle tlaková níže, kolem které proudí vzduch od západu směrem na východ – takzvaný cirkumpolární vír. Teď se ale vír rozpadl na dva a změna proudění se projevila i na povrchu. Nad severní Evropou se vytvořila mohutná tlaková výše a kvůli ní k nám proudí chladný vzduch od severovýchodu. Znamená to však i příliv teplého vzduchu ze severního Atlantiku nad pól,“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Normální podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net
Současná podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net

Právě v oblastech kolem pólů se nejvíce projevuje globální změna klimatu; extrémy se tam v posledních letech objevují stále častěji. Dánský meteorologický institut informoval, že podobně vysoké teploty změřil v únoru jen dvakrát v dějinách, vždy to bylo v tomto tisíciletí – v letech 2011 a 2017.

Podle analýzy Climate Central se podobné nečekané oteplení může v budoucnu objevovat častěji, studie z časopisu Nature zase popsala, že úbytek ledu v Arktidě způsobuje, že se teplo snadněji dostává k pólům.

Na vizualizaci je dobře vidět oblast teplého vzduchu, která sahá až k pólu
Zdroj: Windy.com

V dalších dnech a nocích tohoto týdne bude mráz v České republice ještě sílit. V noci na úterý by mělo být většinou minus 15 až minus 11 stupňů Celsia. „Výjimečně budou klesat i k minus 21,“ upozornila meteoroložka Zuzana Krejčová.

Přes den pak bude nejvýše minus 10 až minus 6 stupňů a podobné to bude i ve středu. Nejníže by mohla teplota klesnout v noci na čtvrtek (minus 17 až minus 13, ojediněle i minus 23 stupňů), pak se začne pozvolna oteplovat. Koncem týdne bude leckde již nad nulou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 15 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 17 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 19 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 22 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...