V Česku je tento týden větší zima než na Severním pólu

Do Evropy od víkendu míří intenzivně chladný vzduch z východu, který způsobil, že teploty klesají desítky stupňů pod nulu. Přitom ve stejné době se Severní pól otepluje tak, že jsou tamní teploty vyšší, než jaké máme nyní ve střední Evropě.

Teploty v Arktidě se nyní pohybují kolem nuly – to je až o 25 stupňů nad tamním dlouhodobým průměrem, tedy nad „normálem“. Přirozené teploty v Arktidě se pohybují v tuto dobu kolem třiceti stupňů pod nulou. Minulý týden ale například meteorologická stanice Cape Morris Jesup v nejsevernější části Grónska zažila 24 hodin při teplotách nad nulou.

Beringovo moře pokrývá rekordně nízké množství ledu – od roku 1979, kdy se měří, je tam vůbec nejméně zmrzlé vody. Po internetu kolují videa, na kterých jsou vidět velké vlny u západního pobřeží Aljašky, přitom normálně jsou tam v této době jen ledové kry:

„Je to bezprecedentní,“ uvedl pro Public Radio International klimatolog Brian Brettschneider, který působí na Aljašce. „Množství ledu je nejmenší, jaké jsme v satelitní době naměřili mezi lednem a květnem.“

Situace v kontinentální Evropě a na jihu Spojených států je přitom zcela opačná: panují zde rekordní mrazy. Rozdíl je jasně patrný, například při pohledu na data Českého hydrometeorologického ústavu: zatímco v Praze v pondělí v 6 ráno bylo 12 stupňů pod nulou, v Paříži pět stupňů pod nulou, v Rejkjavíku měli příjemných 7 stupňů nad nulou a na Špicberkách 4 stupně nad nulou:

Teploty v Evropě 26.února 2018
Zdroj: CHMI

Meteorologické bóje v oblasti kolem Severního pólu zachytily o víkendu teploty kolem nuly. Některé modely ukazují, že i nyní  je u nás dokonce teplota nižší než na samotném Severním pólu. V pondělí tam bylo osmnáct stupňů pod nulou, což je méně než na většině území České republiky. Nejméně ale naměřili na šumavské Jezerní slati. Tam měli minus 22,8 stupně. 

Příčina?

„Může za to náhlé oteplení ve stratosféře, které změnilo proudění v atmosféře. Nad pólem je v zimě ve výšce obvykle tlaková níže, kolem které proudí vzduch od západu směrem na východ – takzvaný cirkumpolární vír. Teď se ale vír rozpadl na dva a změna proudění se projevila i na povrchu. Nad severní Evropou se vytvořila mohutná tlaková výše a kvůli ní k nám proudí chladný vzduch od severovýchodu. Znamená to však i příliv teplého vzduchu ze severního Atlantiku nad pól,“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Normální podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net
Současná podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net

Právě v oblastech kolem pólů se nejvíce projevuje globální změna klimatu; extrémy se tam v posledních letech objevují stále častěji. Dánský meteorologický institut informoval, že podobně vysoké teploty změřil v únoru jen dvakrát v dějinách, vždy to bylo v tomto tisíciletí – v letech 2011 a 2017.

Podle analýzy Climate Central se podobné nečekané oteplení může v budoucnu objevovat častěji, studie z časopisu Nature zase popsala, že úbytek ledu v Arktidě způsobuje, že se teplo snadněji dostává k pólům.

Na vizualizaci je dobře vidět oblast teplého vzduchu, která sahá až k pólu
Zdroj: Windy.com

V dalších dnech a nocích tohoto týdne bude mráz v České republice ještě sílit. V noci na úterý by mělo být většinou minus 15 až minus 11 stupňů Celsia. „Výjimečně budou klesat i k minus 21,“ upozornila meteoroložka Zuzana Krejčová.

Přes den pak bude nejvýše minus 10 až minus 6 stupňů a podobné to bude i ve středu. Nejníže by mohla teplota klesnout v noci na čtvrtek (minus 17 až minus 13, ojediněle i minus 23 stupňů), pak se začne pozvolna oteplovat. Koncem týdne bude leckde již nad nulou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 17 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...