V Česku je tento týden větší zima než na Severním pólu

Do Evropy od víkendu míří intenzivně chladný vzduch z východu, který způsobil, že teploty klesají desítky stupňů pod nulu. Přitom ve stejné době se Severní pól otepluje tak, že jsou tamní teploty vyšší, než jaké máme nyní ve střední Evropě.

Teploty v Arktidě se nyní pohybují kolem nuly – to je až o 25 stupňů nad tamním dlouhodobým průměrem, tedy nad „normálem“. Přirozené teploty v Arktidě se pohybují v tuto dobu kolem třiceti stupňů pod nulou. Minulý týden ale například meteorologická stanice Cape Morris Jesup v nejsevernější části Grónska zažila 24 hodin při teplotách nad nulou.

Beringovo moře pokrývá rekordně nízké množství ledu – od roku 1979, kdy se měří, je tam vůbec nejméně zmrzlé vody. Po internetu kolují videa, na kterých jsou vidět velké vlny u západního pobřeží Aljašky, přitom normálně jsou tam v této době jen ledové kry:

„Je to bezprecedentní,“ uvedl pro Public Radio International klimatolog Brian Brettschneider, který působí na Aljašce. „Množství ledu je nejmenší, jaké jsme v satelitní době naměřili mezi lednem a květnem.“

Situace v kontinentální Evropě a na jihu Spojených států je přitom zcela opačná: panují zde rekordní mrazy. Rozdíl je jasně patrný, například při pohledu na data Českého hydrometeorologického ústavu: zatímco v Praze v pondělí v 6 ráno bylo 12 stupňů pod nulou, v Paříži pět stupňů pod nulou, v Rejkjavíku měli příjemných 7 stupňů nad nulou a na Špicberkách 4 stupně nad nulou:

Teploty v Evropě 26.února 2018
Zdroj: CHMI

Meteorologické bóje v oblasti kolem Severního pólu zachytily o víkendu teploty kolem nuly. Některé modely ukazují, že i nyní  je u nás dokonce teplota nižší než na samotném Severním pólu. V pondělí tam bylo osmnáct stupňů pod nulou, což je méně než na většině území České republiky. Nejméně ale naměřili na šumavské Jezerní slati. Tam měli minus 22,8 stupně. 

Příčina?

„Může za to náhlé oteplení ve stratosféře, které změnilo proudění v atmosféře. Nad pólem je v zimě ve výšce obvykle tlaková níže, kolem které proudí vzduch od západu směrem na východ – takzvaný cirkumpolární vír. Teď se ale vír rozpadl na dva a změna proudění se projevila i na povrchu. Nad severní Evropou se vytvořila mohutná tlaková výše a kvůli ní k nám proudí chladný vzduch od severovýchodu. Znamená to však i příliv teplého vzduchu ze severního Atlantiku nad pól,“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Normální podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net
Současná podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net

Právě v oblastech kolem pólů se nejvíce projevuje globální změna klimatu; extrémy se tam v posledních letech objevují stále častěji. Dánský meteorologický institut informoval, že podobně vysoké teploty změřil v únoru jen dvakrát v dějinách, vždy to bylo v tomto tisíciletí – v letech 2011 a 2017.

Podle analýzy Climate Central se podobné nečekané oteplení může v budoucnu objevovat častěji, studie z časopisu Nature zase popsala, že úbytek ledu v Arktidě způsobuje, že se teplo snadněji dostává k pólům.

Na vizualizaci je dobře vidět oblast teplého vzduchu, která sahá až k pólu
Zdroj: Windy.com

V dalších dnech a nocích tohoto týdne bude mráz v České republice ještě sílit. V noci na úterý by mělo být většinou minus 15 až minus 11 stupňů Celsia. „Výjimečně budou klesat i k minus 21,“ upozornila meteoroložka Zuzana Krejčová.

Přes den pak bude nejvýše minus 10 až minus 6 stupňů a podobné to bude i ve středu. Nejníže by mohla teplota klesnout v noci na čtvrtek (minus 17 až minus 13, ojediněle i minus 23 stupňů), pak se začne pozvolna oteplovat. Koncem týdne bude leckde již nad nulou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 13 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 22 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...