Česká republika bude před Evropskou komisí hájit neplnění kvót zřejmě s argumentem, že splnění závazků jí znemožnily podmínky a nečinnost především italských úřadů. Vyplývá to z informací ČTK.
Evropská komise zahájila 14. června s Českem, Maďarskem a Polskem řízení pro nesplnění povinnosti přebírat od Itálie a Řecka migranty z jiných zemí. Řízení může po několika fázích skončit až před unijním soudem a následně vysokou pokutou a penále.
Podle názoru Komise tři uvedené země přes opakované výzvy porušují své právní povinnosti a neberou ohled na své závazky vůči Itálii, Řecku a dalším státům Unie, které byly dohodnuté v roce 2015. Podle dohody mají každé tři měsíce nabízet volná místa do programu, v jehož rámci si měly do letošního září ostatní státy Unie z Itálie a Řecka převzít až 160 000 žadatelů o azyl.
Česká republika ale podle informací ČTK ve své odpovědi postoj Komise odmítne a poznamená, že ačkoliv měla vůli systém testovat a už na jaře 2016 nabídla 50 míst, Řecko nabídku využilo jen málo a Itálie vůbec.
Z Řecka bylo z 30 lidí nakonec přemístěno jen 12. Co se Italů týče, ti nejprve neumožnili u deseti lidí bezpečnostní pohovory na svém území a na druhou nabídku České republiky prý italská strana vůbec neodpověděla. Z Itálie tak nakonec nebyl přesunut vůbec nikdo.
V dopise Evropské komisi by také česká strana měla například zdůraznit, že možnost bezpečnostního pohovoru je nezbytným předpokladem k tomu, aby bylo možné zjistit, zda dotyčný není ohrožením národní bezpečnosti či veřejného pořádku. „Itálie a Řecko nám nejsou schopny dodat podklady, které k tomu potřebujeme,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Praha by měla připomenout i naléhavost takového zjišťování ve chvíli, kdy se mezi žadateli o azyl mohou nalézat osoby šířící radikální myšlenky nebo lidé přímo napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Podobným způsobem chce podle informací ČTK argumentovat i polská strana.
Kvóty neplní téměř žádný stát EU
Praha také nejspíš Komisi připomene, že své kvóty v současnosti neplní z členských zemí Unie v zásadě nikdo. V rámci programu bylo přesunuto jen o něco více než 22 000 lidí a sama Komise přiznává, že původně zamýšlený počet se naplnit nepodaří. Praha také nejspíš v dopise uvede, že v migrační krizi pomáhá velmi intenzivně, ale jiným způsobem.
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas nechtěl chystanou českou odpověď komentovat. V probíhajících řízeních kvůli nesplnění povinnosti členskými zeměmi tak podle něj Komise postupuje tradičně. Připomněl, že tři země mají na odpověď čas do 14. července, poté Komise jejich dopisy pečlivě analyzuje a v dialogu se státy se rozhodne o dalším postupu.
V detencích opět převládají Ukrajinci
V Česku bylo loni odhaleno přes pět tisíc nelegálních migrantů, což je téměř o čtyřicet procent méně než rok před tím. Při nelegálním přechodu přes hranici bylo zadrženo 222 osob. „V roce 2015 zaujímali první příčky občané Sýrie, Afghánistánu a Pákistánu. V roce 2016 a dnes se tam opět vrátili státní příslušníci Ukrajiny,“ dodala mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
