Praha – Omezení anonymních akcií je jeden z dalších střípků opuštění ideových principů ODS. Za jeho prosazení až v roce 2013 můžou firmy děkovat především módě transparentnosti, na které se toto rozhodnutí veze. V pořadu Hyde Park ČT24 to řekl poslanec Boris Šťastný. Zdůraznil zároveň, že politici těmito kroky zvyšují náklady desetitisícům firem. „Podle mě je to principiální chyba, protože už nikdo nebude věřit občanským demokratům, když se za tuto věc nebili,“ uvedl.
Z ODS se podle Šťastného stává středová strana, která postupně opouští pravicové principy. Omezení anonymních akcií je podle něj další střípek do této skládačky. On sám při včerejším hlasování podpořil pouze pozměňovací návrh, podle nějž by měl rozkrýt majetkovou strukturu každý, kdo obchoduje se státem. „Není žádného práva státu nutit zpětně - retroaktivně - aby již založené společnosti nějakým způsobem za nemalé náklady měnily své cenné papíry nebo je někde ukládali,“ míní.
Šťastný za anonymní akcie bojuje prý z principu
Šťastný tvrdí, že pro úpravu návrhu zákona byla polovina poslaneckého klubu ODS. Nakonec ale poslanci podle Šťastného podlehli tlaku médií a vezou se na vlně populismu. Strana podle něj ustoupila od svých principů. „Jak řekl pan prezident Václav Klaus: Kvůli tomu hladovku nikdo držet nebude. Ale jak bylo řečeno, je to jeden ze střípků opouštění ideových principů ze strany občanských demokratů,“ zopakoval. Zdůraznil zároveň, že za anonymní akcie bojuje z principu. „ODS by neměla za žádných okolností připustit, abychom zpětně něco měnili,“ uvedl.
„Kdo chce někoho obelstít, vždycky si najede nějakou cestu. Ale my bijeme ty poctivé, slušné lidi a dáváme jim další náklady. A jsou to desetitisíce firem, které jsme takto postihli. Podle mě je to principiální chyba, protože už nikdo nebude věřit občanským demokratům, když se za tuto věc nebili,“ podotkl Šťastný. Na otázku, proč k omezení anonymních akcií poslanci přistoupili až v roce 2013, odpověděl, že k tomuto rozhodnutí politiky přivedla až móda transparentnosti. „Je to módní vlna, kterou se snaží politici vysvětlovat transparentnost tím, že začnou více regulovat,“ dodal.
Pokud má firma anonymní akcie, není možné zjistit její majitele a nemůže je odhalit ani policie. Teoreticky tak mohla například veřejné zakázky získat firma vlastněná ministrem, který soutěž vypsal. Navíc se přes takové firmy dají převádět obrovské sumy peněz, aniž by o tom někdo věděl. Bez omezení jsou anonymní akcie už jen na Marshallových ostrovech a Nauru.
„Samotné vlastnictví akcií jako takové nemá rozdíl oproti vlastnění jakékoliv jiní věci,“ podotkl Šťastný. Něco jiného ale podle Šťastného je situace státu. „Stát má stoprocentní povinnost vědět, komu patří firma, která se uchází o veřejné zakázky.“ Sám zůraznil, že v 90. letech byl vlastníkem akcií na majitele zejména v oblastech sportovního průmyslu. Ve chvíli, kdy vstoupil do politiky, je dal podle svých slov do právní úschovy a opustil všechny orgány společnosti, kterou spoluzakládal.
Vládu Petra Nečase chválí Šťastný především v tom, že se jí podařilo úspěšně bojovat proti korupci a politické kauzy, které v minulých letech vypluly na povrch, jsou toho důkazem. „Za této vlády se konečně začalo něco dít. Jednotlivé kauzy jsou rozkrývány mnohem víc než v minulosti,“ dodal.
