Daňová správa pod vedením Martina Janečka se razantně pustila do odkrývání daňových úniků. Ne vždy jsou ale oběti skutečnými viníky. Nejvyšší správní soud stále častěji upozorňuje, že v síti uvízla řada nevinných. Mezi finanční správou a soudem tak narůstá spor, protože berní úředníci berou výklad zákona do svých rukou. Podrobnosti zjišťovali Reportéři ČT Tereza Strnadová a David Macháček.
Hon finanční správy na daňové podvodníky likviduje i poctivé firmy
Reportéři ČT: Finanční správa likviduje i poctivé firmy (zdroj: ČT24)
Firma Autotrans Petrol provozovala automobilovou dopravu a obchodovala s naftou a benzinem. Z pohledu státu jde o rizikovou oblast, ve které dochází k podvodům s DPH. Úřady firmu z žádných daňových deliktů nebo podvodů neobvinily, přesto přišla o všechno.
„Zazvonil telefon a pracovníci finanční správy nám oznámili, že máme v datové schránce 19 zajišťovacích příkazů. Do půl hodiny se dostavili na firmu. Byli jsme vyzváni, jestli zaplatíme domnělou daň 89 milionů teď hned. Řekli jsme, že nezaplatíme, a oni, že nám okamžitě zajistí veškerý majetek, peníze na účtech, techniku,“ popsal osudný den majitel Autotrans Petrol Jaromír Kryštof.
Firma, kterou Kryštof budoval dvacet let, najednou neměla nic. Pracovníci finančního úřadu na základě zajišťovacího příkazu zabavili majetek, technické průkazy od aut i samotné vozy. „Měli jsme dvacet zaměstnanců. Ze dne na den byli bez práce,“ dodal Kryštof s tím, že firma do té doby nikdy neměla s finančním úřadem problém.
Rána z čistého nebe
Zásah úřadu přišel bez varování. Nepředcházela mu žádná kontrola ve firmě, ani upozornění finanční správy, že se jí v hospodaření Autotrans Petrol něco nelíbí. Úřad se pouze předběžně domníval, že právě tato firma by měla v budoucnu zaplatit DPH za pohonné hmoty přivezené do České republiky ze zahraniční rafinerie.
Ilustrační foto
Použití zajišťovacího příkazu přitom neznamená, že finanční úřad zasahuje proti usvědčenému daňovému podvodníkovi. Nejde ani o vymáhání daňového nedoplatku. Jde jen o předběžné opatření, jehož použití stojí na domněnkách úřadu. Jednou z nich je, že subjekt bude v budoucnu povinen zaplatit určitou daň a existuje pochybnost, že by na to nemusel mít prostředky.
„Kdyby se jednalo o podvodníka, tak je to poslední šance, jak zadržet peníze, aby s nimi neutekl. Potud by to bylo správné. Problém je, že zajišťovací příkazy se používají i u firem, které podvodníky nejsou,“ upozornil člen rady Unie daňových poradců Jan Rambousek.
Počet zajišťovacích příkazů skokově narostl
„Daňová správa si tento nástroj oblíbila. Zjistila, že je tím velmi rychle možné zajistit finanční prostředky, a to i u subjektů, které přímo nepáchají daňový podvod,“ dodal další člen rady Unie daňových poradců David Hubal. Oficiální statistiky finanční správy skutečně potvrzují, že za poslední tři roky zajišťovacích příkazů skokově přibylo. Ještě před sedmi lety jich úřady ročně vydaly přibližně sto, teď je to ale více než půl druhého tisíce.
Finanční správě to podle jejího ředitele Martina Janečka umožňuje zákon o DPH platný od roku 2012, díky kterému má možnost vydávat zajišťovací příkazy rychleji. „Jsou-li k tomu splněny zákonné podmínky. To je v zásadě ve chvíli, kdy zjistíte, že má například bílý kůň na účtu finanční prostředky, které je schopen z hodiny na hodinu někam vyvést,“ řekl Reportérům ČT.
obrázek
Jako bílý kůň přitom podle Janečka může být teoreticky zneužita každá firma. „První naše zkušenosti byly, že se jedná o 'jednohlavá' s. r. o. usídlená v office housu, která si někdo pořídil za 35 tisíc a udělal na tom ránu za desítky milionů. Tak to začalo. Je to v podstatě byznys, který když nese, to je povaha praní špinavých peněz, tak můžete k těmto podvodům zneužít i nějakou na první pohled fungující firmu,“ tvrdí.
Nejvyšší správní soud na straně firem
Do rizikového prostředí se dostala i firma Autotrans Petrol, která si přes řetěz několika firem nakoupila naftu a benzin vyrobené v zahraničí. Takový prodej pohonných hmot znamená pro daňové úředníky automaticky podezření z karuselového podvodu, ve kterém takzvaný bílý kůň neodvede DPH. Finanční úřad potom podle své univerzální metodiky vybere firmu, po které DPH vymáhá.
Dřívější rozsudky Nejvyššího správního soudu ale říkají, že DPH nelze automaticky požadovat po kterékoliv firmě z řetězce, protože pak by hrozil neoprávněný postih. „Správní soudy musí trvat na požadavku individuálního odůvodnění jednotlivých případů. Skutečně konkrétního subjektu, konkrétní daňové povinnosti,“ uvedl soudce Nejvyššího správního soudu Filip Dienstbier.
Nejvyšší správní soud
Do podobné situace se ale dostala i podnikatelka Markéta. Její firmě se roky dařilo. Daňová správa si ji ovšem vybrala jako jednu z firem karuselového řetězce a zablokovala jí účty kvůli výběru DPH: „Musela jsem zrušit nasmlouvané kontrakty, protože bych nemohla platit dodavatelům,“ řekla Reportérům ČT nyní už bývalá podnikatelka, která se proto obrátila na Nejvyšší správní soud. Ten jí dal za pravdu a zajišťovací příkazy zrušil.
Marný boj s úřady
Finanční správa je ale obratem vydala znovu. Podle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je přitom takový postup nezákonný: „Pokud soud v nějaké konkrétní věci zruší správní rozhodnutí, tak není možné vydat to samé rozhodnutí znovu stejně.“
Na soud se po neúspěšném boji s úřadem obrátila i firma Autotrans Petrol. „Začali jsme se bránit okamžitě, ale veškeré naše argumenty ze strany úřadu nebyly brány v potaz… Po dvou letech od zákroku finanční správy máme v rukou rozsudek Nejvyššího správního soudu, že zajišťovací příkazy, které nám byly doručeny, jsou neplatné. Byly vráceny úřadu k dalšímu jednání,“ řekl Kryštof.
obrázek
„To, že je takový rozsudek, je bohužel riziko. Je otázka, do jaké míry doopravdy někdo pochybil nebo nepochybil nebo z jakého titulu to vzniklo,“ reagoval ředitel finanční správy.
Daňový podvod neprokázaný, firma zlikvidovaná
Oba výše zmíněné případy ale spojuje to, že žádné z firem finanční správa neprokázala daňový podvod. Jen u nich dopředu zablokovala mnohamilionový majetek. Soudci Nejvyššího správního soudu, kteří jsou poslední instancí při řešení sporů podnikatelů s finančními úřady, přitom upozorňují, že podobných případů není vůbec málo. Apelují proto opakovaně na úřad, aby rozhodoval individuálně a s rozvahou.
Ztratil jsem iluze o podnikání v této republice, protože to, co se stalo nám, se může prakticky stát úplně každému. Jenom na koho ukážou prstem.
„Trochu mě zaráží, že dodnes ty případy máme a vcelku ve vysokém procentu jsou stěžovatelé ze strany daňových subjektů úspěšní,“ poznamenal soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. „Je pravda, že podvodníků je opravdu hodně. Chápu daňovou správu, že hledá cesty, jak jim čelit, ale na druhé straně by měla vždy přemýšlet, aby svými opatřeními nelikvidovala i lidi, kteří se do toho dostali ne úplně vlastní vinou, a už vůbec ne třeba úmyslně,“ dodal.
Janeček ale v postupu úřadu chyby nevidí. „Úvahy, že jsme dostatečně nevyargumentovali nutnost vydat zajišťovací příkaz u firmy, která nám zjevně bude muset zaplatit 150 milionů a její majetkové poměry nemají ani na čtyřicet milionů, tak nevím, čím víc bychom měli u vydání příkazu argumentovat,“ tvrdí. „Vytváří se tady dojem, že někoho šikanujeme, tak nechť někdo řekne, v jaké konkrétní situaci. Jestli tam někdo pochybil, tak to budeme řešit,“ dodal.