Už jen několik týdnů chybí do úplného zákazu kouření v restauracích. Od 31. května musí být všechny hospody, bary a restaurace nekuřácké. Některé politické strany ale chtějí po volbách kouření v hospodách znovu povolit. Třeba ODS si napíše povolení kouření v restauracích přímo do volebního programu. S umožněním kouřit ve vesnických hospodách souhlasí i ministr financí Andrej Babiš. Naopak ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík je proti.
V Česku je v současnosti podle statistik Asociace hotelů a restaurací většina podniků nekuřácká, nebo má oddělené kuřácké a nekuřácké prostory. V mnoha tisících českých hospodách a barech ale lidé stále kouří.
Opoziční ODS chce zachovat tuto možnost i nadále. Jedním z důležitých bodů jejího volebního programu, který představí na sobotní ideové konferenci, tak bude zrušení už schváleného zákazu kouření v restauracích. „Majitelé hospod a restaurací si mají rozhodnout, zda jejich restaurace bude kuřácká, nebo nekuřácká,“ konstatovala první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš sice v prosinci ve sněmovně úplný zákaz kouření v restauracích podpořil, svůj názor ale začíná měnit. V době, kdy pro zákaz hlasoval, totiž prý neměl zpětnou vazbu od majitelů restaurací. „U těch hospod, kde se jenom čepuje pivo, kde k tomu pivu patří ta cigareta, tak to hospodský vnímají jako velký problém,“ řekl.
S jakýmkoli změkčením protikuřáckého zákona ale zásadně nesouhlasí ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). „Ze všech ohlasů, které máme, tak lidé říkají, že se na to těší,“ uvedl.
Některé podniky hledají způsob, jak zákon obejít
V některých restauracích už navíc hledají způsob, jak zákaz kouření obejít. Třeba tím, že z hospody udělají uzavřený klub. „Podle mého právníka je to opravdu velmi zajímavý a funkční způsob, opravdu dle zákona, jak provozovat kuřácký klub,“ uvedl majitel ostravské restaurace Jiří Štverka.
Norma zavádí především úplný zákaz kouření ve vnitřních prostorách pohostinských zařízení nebo na nástupištích, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech nebo prodej cigaret v automatech. Podle Miloslava Ludvíka budou elektronické cigarety povoleny v kavárnách, barech i restauracích, výjimku budou mít i vodní dýmky.
- V restauračních zařízeních (kavárny, bary apod.).
- Na nekrytých zastávkách a nástupištích veřejné dopravy.
- V zoologických zahradách s výjimkou vnějšího vyhrazeného prostoru pro kouření.
- Ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení (s výjimkou možností kuřárny na uzavřeném psychiatrickém oddělení apod.), již platný zákaz kouření byl ale rozšířen také na prostory související s provozem tohoto zařízení - typicky tedy přilehlé chodby před ordinacemi nebo nemocniční čekárna.
- Nadále platí úplný zákaz kouření ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol. Zákaz elektronických cigaret na veřejných prostranstvích v okolí škol bude moci zavést obec obecně závaznou vyhláškou.
- Úplný zákaz kouření se vztahuje také na vnitřní zábavní prostory a na prostory, které k zábavě primárně neslouží, ale koná se v nich například ples, diskotéka, výstava nebo koncert. Vždy po dobu konání akce by platil nově úplný zákaz kouření.
Legislativní pouť - a sněmovní zastavení
Poslanecká sněmovna schválila úplný zákaz kouření v restauracích 9. prosince, ale až na druhý pokus. Poprvé sněmovna protikuřácký zákon projednávala už v květnu, kdy normu podpořilo jen 80 ze 175 přítomných poslanců a proti zákazu hlasovali i někteří členové hnutí ANO. Kontroverze panovaly hlavně u přijaté změny, kterou navrhoval opoziční poslanec Marek Bedna a která restauracím umožňovala zřizovat kuřárny.
Když zákaz kouření o půl roku později prošel sněmovnou, zamířil do Senátu, ani zde ale nebylo jeho projednávání snadné. Horní komora zamítla možnost, že by normu projednala ve zrychleném řízení, a v pětihodinové rozpravě ji část senátorů podrobila kritice.
I zde ale nakonec zákon prošel a 14. února ho podepsal prezident Miloš Zeman, sám kuřák. Svůj podpis avizoval už dopředu, protože má za to, že by se vetem (s ohledem na svou kuřáckou vášeň) dostal do střetu zájmů.
Z restaurací začal tabákový dým mizet už za socialismu
Současný zákaz kouření v restauracích nicméně není v tuzemské historii první regulací kouření; ještě za socialismu, v červenci 1989, začal platit zákaz kouření ve vlacích (s výjimkou vyhrazených vozů), MHD i na pracovištích, kde byli také nekuřáci. Norma rovněž usměrnila kouření v restauracích - kouřit se smělo jen ve vyhrazených prostorách, a pokud nebyly, nesmělo se kouřit v době podávání snídaní, obědů a večeří.
V lednu 2006 vstoupila v platnost nová vlna omezení. Zákonem se zcela zakázalo kouření ve vlacích a také na zastávkách hromadné dopravy. V restauracích se mohlo kouřit ve zvláštních prostorách vyhrazených po kuřáky, které byly příslušně označeny. V praxi stačilo, pokud majitel v podniku umístil cedulku s nápisem prostor pro kuřáky. I nadále se ale objevovaly hlasy volající po přísnějším omezení kouření.
Už o tři roky později došlo ke změně u kouření „pod širým nebem“. Zákaz omezil cigarety jen v krytých zastávkách veřejné dopravy a restauratérům přikázal hlásit typ podniku hned u vstupu pomocí informačních tabulek.
První historicky doložený zákaz proti užívání tabákových výrobků padl už v roce 1575, kdy římskokatolická církev zakázala kouřit ve všech kostelech v Mexiku a karibských španělských koloniích. O patnáct let později, v roce 1590, papež Urban VII. rozhodl o zákazu užívání tabáku v kostelích i na dalších krytých místech. Tabák se nesměl kouřit v dýmkách a nepřípustné bylo i jeho šňupání a žvýkání. Kdo zákaz porušil, měl být vyloučen z církve.
První zemí světa, která zakázala kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech, se v roce 2004 stalo Irsko. Tuzemské restrikce kouření se datují do 30. let, kdy v Československu platil zákaz kouření v autě; spíš než zdravotní důvody ale hrála snaha o snížení nehodovosti, norma vycházela z toho, že cigareta nejde ve prospěch řidičovy pozornosti. Podle posledních čísel v současnosti kouří čtvrtina zdejší populace.
Uložit
