Horní komora schválila protikuřácký zákon. Jeho odpůrci nedokázali ani po pětihodinové diskusi prosadit změny, ačkoli chtěli navrhované zákazy a omezení alespoň částečně zmírnit. Zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin by měl začít platit koncem května, protože prezident avizoval, že jej nehodlá vetovat. Zopakoval to i při lednovém setkání s předsedy obou parlamentních komor.
Protikuřácký zákon prošel. Z restaurací zmizí popelníky koncem května
Protikuřácký zákon prošel Senátem díky hlasům 45 ze 68 přítomných členů horní komory. Většina senátorských klubů však nehlasovala jednotně, bezvýhradně předlohu podpořili pouze senátoři za ANO a z Klubu nezávislých senátorů. Nejdůrazněji proti se postavili senátoři za ODS.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) hovořil po schválení zákona v horní komoře o historickém dnu. „Jsem hrozně rád, 30. květen bude dnem posledního típnutí v České republice,“ řekl. Také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) výsledek hlasování v Senátu přivítal. „ČR se konečně zařadí mezi slušné země, omezí kouření a ochrání zdraví svých občanů,“ napsal Bohuslav Sobotka na svém twitterovém účtu.
Přeskočit pětihodinovou diskusi? Ani nápad
Odpůrci omezení kouření v podobě, kterou schválila Poslanecká sněmovna, nejprve v Senátu zaznamenali dílčí úspěch. Zákonodárci odmítli návrh na zrychlené schválení zákona beze změn, které navrhoval předseda senátního evropského výboru Václav Hampl z klubu KDU-ČSL a nezávislých. Argumentoval tím, že schválení zákona doporučily jednotně všechny senátní výbory, které se předlohou zabývaly. Senát by podle Hampla také byl ušetřil čas na projednávání dalších předloh. Diskuse o protikuřáckém zákonu potom zabrala senátorům pět hodin.
Již dlouho před rozhodujícím hlasováním se proti zákonu důrazně vymezoval místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Na jednání horní komory si přinesl obří cigaretu a letáky. Žádal o odložení účinnosti zákona i o jeho nahrazení absolutním zákazem kouření, který sám navrhl s účinností od roku 2025. Už dříve uvedl, že tím chce zjistit, kdo ze zákonodárců to myslí vážně. Senátor ČSSD Jaroslav Malý to označil za „jarmareční pokusy“.
„Zákaz kouření není o zdraví. Je o ztrátě našich konzumních svobod a kontrole mas,“ řekl senátor. Kubera se také rozzlobil na ministra zdravotnictví, který prohlásil, že je normální nekouřit. „To mě opravdu urazilo. On nebude rozhodovat o tom, co je a není normální,“ hněval se místopředseda horní komory.
Jaroslav Kubera zdaleka nebyl jediný, kdo navrhoval změny a kritizoval jednotlivé části zákona. I senátor Hampl nakonec využil toho, že jeho návrh na zrychlené projednání neprošel. Zmínil možnost zákonem zavést také zákaz kouření v automobilech, v nichž jedou i děti.
I Hamplovi kluboví kolegové z KDU-ČSL Jiří Čunek a Patrik Kunčar chtěli normu pozměnit. Navrhli zrušit ustanovení, podle něhož by hospodští měli mít zakázáno nalévat alkohol podnapilým osobám. Podle Kunčara by podnapilost směla přezkoumávat jen policie a nelze to přenášet na soukromé osoby. „Pro číšníka je problém, aby on sám kontroloval, jestli je ten člověk skutečně podnapilý,“ podotkl.
Čunek nakonec měl proti zákonu takové výhrady, že jako jeden ze dvou koaličních zákonodárců hlasoval proti němu. Kunčar – stejně jako několik sociálních demokratů – se zdržel. Dalším koaličním senátorem, který byl proti zákonu, byl nestraník za KDU-ČSL Zdeněk Papoušek. Ten se – podobně jako Jaroslav Kubera – obává, že u kouření zákazy neskončí. „Také může být vysloven zákaz podávat v restauracích teplé jídlo z důvodu, že je český člověk obézní,“ míní.
Ne tvrdé tresty, ale prevence, říká ministr
Vládní návrh počítá se sankcemi ve formě zákazu činnosti až na dva roky za porušení zákazu prodeje cigaret mimo vybraná místa nebo osobě mladší 18 let, případně za prodej alkoholu podnapilému člověku. Senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) – jenž ovšem měl i další výhrady a například prosazoval vytvoření kuřáren bez obsluhy – chtěl tyto sankce zrušit, podle něj jsou likvidační. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který přišel do Senátu zákon obhajovat, naproti tomu sankce hájil. „Mají působit především preventivně před porušováním povinnosti. Cílem není trestat,“ řekl.
Ministr odmítl snahy o odklad zavedení zákazu kouření. Byl by to podle něj v rozporu s požadavky tabákové směrnice EU. Ludvík se na druhé straně postavil i proti dalšímu zpřísňování zákona, odmítl například Hamplův zákaz kouření v autě, ve kterém jsou děti. Ministr zdůraznil, že je výsledná podoba normy maximálním kompromisem.
V restauracích bez klasických cigaret, v nemocnicích i bez elektronických
Norma má zavést především úplný zákaz kouření ve vnitřních prostorách pohostinských zařízení nebo na nástupištích, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech nebo prodej cigaret v automatech. Podle Miloslava Ludvíka budou elektronické cigarety povoleny v kavárnách, barech i restauracích, výjimku budou mít i vodní dýmky.
Po schválení v Senátu čeká protikuřácký zákon už jenom na posouzení prezidentem republiky. Ten sice předlohu již dříve kritizoval, považuje zákon za nesmyslný. V prosincovém rozhovoru pro Frekvenci 1 však jasně řekl, že jej nebude vetovat, protože by, jako kuřák, byl ve střetu zájmů. Totéž zopakoval i na novoročním obědě s předsedy obou parlamentních komor Milanem Štěchem a Janem Hamáčkem.
Na Hradě však cesta protikuřáckého zákona ještě úplně neskončí. Jaroslav Kubera avizoval, že chystá ústavní stížnost. Ta by se měla týkat především paragrafu zakazujícího nalévat alkohol zjevně podnapilým osobám. Odpoledne po jednání o protikuřáckém zákoně oznámil místopředseda Senátu, že má pod ústavní stížnost zatím sedmnáct podpisů.
První historicky doložený zákaz proti užívání tabákových výrobků padl už v roce 1575, kdy římskokatolická církev zakázala kouřit ve všech kostelech v Mexiku a karibských španělských koloniích. O patnáct let později, v roce 1590, papež Urban VII. rozhodl o zákazu užívání tabáku v kostelích i na dalších krytých místech. Tabák se nesměl kouřit v dýmkách a nepřípustné bylo i jeho šňupání a žvýkání. Kdo zákaz porušil, měl být vyloučen z církve.
První zemí světa, která zakázala kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech, se v roce 2004 stalo Irsko. Tuzemské restrikce kouření se datují do 30. let, kdy v Československu platil zákaz kouření v autě; spíš než zdravotní důvody ale hrála snaha o snížení nehodovosti, norma vycházela z toho, že cigareta nejde ve prospěch řidičovy pozornosti. Podle posledních čísel v současnosti kouří čtvrtina zdejší populace.