Praha – Stát vychází vstříc obětem trestných činů a zvýší jejich ochranu, stejně jako „zjemní“ přístup orgánů k poškozeným. Poslanci do Senátu poslali zákon, který má ochranu obětí trestných činů oproti současnému stavu výrazně posílit; norma počítá s tím, že do budoucna získají právo požádat o citlivé zacházení, dostat krátkodobou ochranu nebo vyšší peněžitou pomoc. Šetrněji bude nakládáno i s jejich osobními údaji, aby je pachatel více nemohl vyhledat.
Oběti trestných činů posilují, před pachateli je zahalí mlha
Hlavní přínos zákona spočívá v tom, že obětím trestných činů otevírá nové možnosti. Nově budou moci požádat, aby se při výsleších ani jindy nemusely setkat s pachatelem. Poškozený si také bude moci zvolit, že chce být vyslechnut osobou stejného či opačného pohlaví. Má to ochránit zejména oběti znásilnění, sexuálního nátlaku, obchodování s lidmi a dalších trestných činů zasahujících do lidské důstojnosti.
Soudce má při rozhodování o výši trestu brát nově v potaz prohlášení oběti o tom, jak výrazně trestná činnost ovlivnila její život a jak ji poškodila. Oběti sexuálních trestných činů si budou moci zvolit svého důvěrníka, kterým může být nejen právník, ale i příbuzný.
Zákon o obětech trestných činů ale přináší obětem třeba i právo na víc informací o jejich případu nebo na právního zástupce, někdy i zdarma. „Budou mít také více chráněné osobní údaje, aby si je pachatelé například po výkonu trestu nemohli jednoduše najít, jak je tomu například dnes,“ dodává ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Zákon přináší snazší a širší přístup k odškodnému
Norma zároveň rozšiřuje okruh trestných činů, jejichž oběti budou moci požádat o peněžitou pomoc od státu. V současné době to lze jen tehdy, pokud pachatel způsobí někomu újmu na zdraví nebo smrt. Nově budou moci využít pomoci také oběti sexuálních trestných činů a děti, které jsou obětí trestného činu týrání svěřené osoby.
Reportáž Terezy Kručinské o odškodnění obětí (zdroj: ČT24)
Oběti budou mít také možnost domoci se náhrady škody, která jim byla trestným činem způsobena, a to i z majetku zařazeného do insolvenčního nebo exekučního řízení. Dosud totiž platí, že banky, pojišťovny, exekutoři i města mají při rozdělování peněz přednost. „Oběti se budou moci přihlašovat do insolvenčních řízení mezi ostatní věřitele, což doposud de facto ale často ani de iure nemohly,“ doplnil ministr Blažek.
Opatření s povděkem přijímají i neziskové organizace. „Poškozený už nebude tím, který ostrouhá, zůstane úplně na konci,“ podotkla prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. Právě instituce jako Bílý kruh – čili organizace poskytující právní, psychologickou nebo sociální pomoc - také díky normě posílí. Ministerstvo spravedlnosti chce vést jejich veřejný seznam a finančně je podporovat.