Na konci května nabyde účinnosti tzv. protikuřácký zákon, normu v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. 31. května tak začíná platit úplný zákaz kouření uvnitř restaurací, divadel nebo kin. Týká se ale i prodeje alkoholu v restauracích. Zákon ovšem možná skončí u ústavního soudu, napadnout ho chce místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
Prezident sice předlohu již dříve kritizoval a považuje zákon za nesmyslný. V prosincovém rozhovoru pro Frekvenci 1 však jasně řekl, že ho nebude vetovat, protože by jako kuřák byl ve střetu zájmů. Totéž zopakoval i na novoročním obědě s předsedy obou parlamentních komor Milanem Štěchem a Janem Hamáčkem.
Zákon má kromě úplného zákazu kouření v restauracích zavést také zákaz kouření na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy a zakazuje také užívání elektronických cigaret třeba v nemocnicích, školách či nákupních centrech. Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) budou naopak elektronické cigarety povoleny v kavárnách, barech či restauracích. Výjimku budou mít také vodní dýmky.
Norma také podle ministra rozšiřuje okruh míst, kde bude zakázán prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a alkoholických nápojů, například o pojízdné prodejny.
Zákon rovněž zvyšuje sankce za prodej tabákových výrobků a alkoholu. Například v případě prodeje cigaret dětem vládní předloha počítá až s dvoumilionovou sankcí. „Navrhované sankce mají působit především preventivně před porušováním povinnosti. Cílem není trestat,“ zdůraznil v lednu ministr.
Předlohu dlouhodobě kritizuje třeba místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Na jednání horní komory si na projednávání zákona přinesl obří cigaretu a letáky. Žádal také o odložení účinnosti zákona i o jeho nahrazení absolutním zákazem kouření, který sám navrhl s účinností od roku 2025. Kuberova avizovaná ústavní stížnost by se měla týkat především paragrafu zakazujícího nalévat alkohol zjevně podnapilým osobám.
První historicky doložený zákaz proti užívání tabákových výrobků padl už v roce 1575, kdy římskokatolická církev zakázala kouřit ve všech kostelech v Mexiku a karibských španělských koloniích. O patnáct let později, v roce 1590, papež Urban VII. rozhodl o zákazu užívání tabáku v kostelích i na dalších krytých místech. Tabák se nesměl kouřit v dýmkách a nepřípustné bylo i jeho šňupání a žvýkání. Kdo zákaz porušil, měl být vyloučen z církve.
První zemí světa, která zakázala kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech, se v roce 2004 stalo Irsko. Tuzemské restrikce kouření se datují do 30. let, kdy v Československu platil zákaz kouření v autě; spíš než zdravotní důvody ale hrála snaha o snížení nehodovosti, norma vycházela z toho, že cigareta nejde ve prospěch řidičovy pozornosti. Podle posledních čísel v současnosti kouří čtvrtina zdejší populace.
