Vyšetřovací komise si zve i Mynáře, Chovance nebo Babiše

Ve sněmovně se potřetí sešla vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Několik hodin před ní vypovídal bývalý šéf ostravské expozitury Jiří Komárek. Po něm přišel na řadu policejní prezident Tomáš Tuhý a pozdě večer i jeho náměstek Zdeněk Laube. Jako poslední se dostal na řadu náměstek ředitele nové Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Vild. Komise skončila těsně před půlnocí. Na další jednání si nově pozvala k výslechu i prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, mluvit chce i s ministry Milanem Chovancem (ČSSD) a Andrejem Babišem (ANO).

„Pátého září dojde k vyslechnutí ministrů Babiše a Chovance. Komise dnes také rozhodla o tom, a to je asi novinka, že bude pozván k výslechu i pan Mynář, to znamená kancléř prezidenta Zemana,“ uvedl večer předseda vyšetřovací komise Pavel Blažek (ODS).

„Já bych byl rád, kdyby se v tom neshledávala nějaká senzace. Ale myslím si, že bude i ku prospěchu pana Mynáře, když nám tady některé věci řekne. (…) Protože si myslím, že by se zase mohly objevovat nějaké spekulace, a to není v našem zájmu,“ dodal Blažek. V Událostech, komentářích pak doplnil, že se věc netýká prezidenta Zemana. 

Nechápu, proč mě předvolává velmi významná instituce typu sněmovní komise. Vůbec tomu nerozumím. Samozřejmě pokud to bude v mých možnostech časových, tak se pokusím přijet.
Vratislav Mynář

Komárek prý stihl říct jen třetinu

Čtvrteční jednání ale začalo výslechem Komárka, který před poslanci mluvil hlavně o čtyřicetistránkovém materiálu k reformě policie, který předložil bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta. Podle Pavla Blažka jde o soubor dokumentů z různých policejních spisů za několik let, které dával dohromady především Komárek. „Byl proto zejména potřeba jeho komentář k tomu, o co v odposleších jde,“ řekl po jednání novinářům.  

Komárek ještě před jednáním avizoval, že jeho řeč bude velmi detailní a že je připravený mluvit i deset hodin. Chtěl přednést důkazy o tom, že cílem reformy nebylo zefektivnění fungování policie, ale odstranění Šlachty. Komise ale jeho vystoupení v poledne přerušila, aby se dostalo i na další. Před poslance znovu předstoupí 8. září. Podle svých slov stihl říct asi třetinu toho, co chtěl.

Člen komise Martin Lank (Úsvit-NK) České televizi řekl, že bývalý detektiv zasadil Šlachtovu zprávu do kontextu: „Důkaz, se kterým bych byl ochoten jít k soudu, jsem ale zatím neviděl. Spíš tam mohou být závažné indicie.“

Blažek: Tuhý zodpověděl naprosto všechny dotazy

Pak před poslanci mluvil policejní prezident Tomáš Tuhý, který také strávil na jednání komise zhruba čtyři hodiny. Po jednání ale moc konkrétní nebyl: „Předmětem byla nejenom organizační změna ve struktuře policie, ale i další okolnosti,“ řekl novinářům. Otázek bylo podle něj velké množství. „Stále trvám na tom, že změna byla důvodná, a i v tuto chvíli mohu konstatovat, že Národní centrála proti organizovanému zločinu již funguje a bez jakýchkoli komplikací,“ dodal.

Tuhý před novináři hovořil i o podezření, podle něhož z telefonu, který dříve používali jeho blízcí, měly unikat informace o vyšetřování údajně zmanipulovaných IT zakázek. „Toto považuji za absolutní nesmysl. Vylučuji jakoukoli spojitost mé rodiny a mé osoby s případem úniku informací,“ zdůraznil policejní prezident.

„Pocit, že by to neuměl vysvětlit, nemám… Zodpověděl naprosto všechny dotazy a ničemu se nevyhýbal,“ řekl k této věci předseda komise Pavel Blažek (ODS). Podle něj vnesl Tuhý do některých věcí ze svého pohledu jasno, jiní vyslýchaní ale vidí záležitosti jinak. „Je to často tvrzení proti tvrzení,“ dodal Blažek.  

Z „brutálního“ úniku informací z vyšetřování nařkl Tuhého v červnu Jiří Komárek. Tuhý na něj kvůli tomu podal trestní oznámení. Komárek ho naopak podal na Tuhého, jeho náměstka Zdeňka Laubeho a také na ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). V souvislosti s reorganizací policie je podezírá ze sabotáže.

Podle Komárka se únik informací týkal vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun. Operaci spustil ÚOOZ loni v říjnu a zacílil při ní na klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. 

Večer mluvil před komisí k reorganizaci také Tuhého náměstek Zdeněk Laube. Podle svých slov se vyjádřil i k únikům údajů do médií z poslední doby. Před novináři znovu popřel, že by zjišťoval data v případu podnikatele a místopředsedy prostějovské ČSSD Jaroslava Králíka. Policejní náměstek soudí, že ví, proč se v těchto souvislostech objevilo i jeho jméno. Detailně to prý vysvětlil členům komise. „Na rozdíl od ostatních já nebudu vynášet informace včetně akce Vidkun,“ dodal.

Jako poslední večer vypovídal bývalý ředitel někdejší protikorupční policie a současný náměstek ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Vild. Jeho slyšení bylo zatím nejkratší, trvalo zhruba hodinu. „Padly dotazy týkající se reorganizace a dalších věcí… Poskytl jsem odpovědi na otázky, na něž jsem odpovědi znal,“ řekl novinářům. 

Kdo vynáší ze Šlachtovy zprávy?

Dokument o reorganizaci policie komisi na konci července předal vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, který  před poslanci vypovídal přes tři hodiny. Ve stejný den komise mluvila i se Šlachtou, a to dokonce pět hodin. Oba byli zbaveni mlčenlivosti, aby mohli poskytnout bližší informace.  

Složka je zapečetěná ve sněmovní místnosti, kde ji mohou studovat pouze členové komise. Hned druhý den po zasedání komise ale přišel Radiožurnál s informacemi, které údajně poslancům řekl Šlachta. Podle členů komise ale žádné takové informace při jednání nezazněly. „Jsem přesvědčený, že zprávy unikají odjinud,“ řekl Blažek. Podle Lanka je možné, že měl kopii dokumentu už někdo předtím a jen čekal, až se rozšíří okruh lidí, kteří se s ním seznámili. 

Šlachtova zpráva je zavřená v trezoru - k prostudování se musí poslanci jmenovitě hlásit.
Zdroj: ČT24

Ze Šlachtovy zprávy unikly odposlechy, které mají dokazovat, že ho vedení policie chtělo už dávno zbavit funkce. Už loni o tom měli mluvit jeden z tehdejších velitelů olomoucké policie Karel Kadlec s někdejším šéfem kriminalistů Milanem Pospíškem a tamním podnikatelem Ivanem Kyselým.

Za vším stál údajně náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube. V odposlechu mělo doslova zaznít: Dívej se, já, když jsem nastoupil do funkce, tak jsem dostal úkol odrovnat Šlachtu. Laube však označil obsah odposlechů za drby. Přepis pochází právě z vyšetřování kauzy Vidkun. 

Komise odmítla zveřejnění Šlachtovy zprávy

Členové vyšetřovací komise také ve čtvrtek hlasovali, zda Šlachtovu zprávu zpřístupní. Podle některých členů by se tím zamezilo spekulacím, kdo informace vynáší. Zveřejnění navrhl poslanec Bohuslav Chalupa (ANO), šéf komise Pavel Blažek se k tomu ale stavěl skepticky. Materiál se totiž týká i živých kauz: „Různé osoby, které možná budou podezřelé, možná svědci nebo obvinění, by se z médií dozvěděly, kdo tam co kdy vykládal,“ upozorňoval Blažek. Proti byl i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman: „Informování veřejnosti v takto raném stadiu trestního řízení by mohlo zhatit jeho účel,“ uvedl Zeman pro ČT. 

O tom, že zpráva nakonec nebude zveřejněna, rozhodla komise podle Blažka drtivou většinou. „Důvody jsou ryze formálně právní, nikoli politické,“ poznamenal Blažek. 

Nahrávám video

 Příští jednání komise je plánované na 31. srpna, kdy by měla vyslechnout šéfa žalobců Pavla Zemana, pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou a náměstka olomouckého vrchního žalobce Pavla Komára. Další jednání je pak plánované na 5. září, kdy by měl vystoupit právě Chovanec, Babiš nebo Mynář.  

Komise ale zatím nemůže naplánovat výslechy ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína a také bývalého ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa. Nedostala totiž rozhodnutí o zproštění jejich mlčenlivosti: v prvním případě od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve druhém pak od nového ředitele BIS Michala Koudelky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 4 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 13 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.