Tuhý únik informací odmítá, ANO a lidovci chtějí svolat Bezpečnostní radu státu

Nahrávám video

Dvě vládní strany – ANO a KDU-ČSL – požadují co nejdříve svolání Bezpečnostní rady státu kvůli situaci kolem policie. O „válce policistů“ hovoří i opoziční TOP 09. Policejní prezident Tomáš Tuhý je totiž podezřelý z „brutálního úniku informací“ při objasňování hospodářské trestné činnosti. Pro Českou televizi to uvedl vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek. Tvrdí, že cílem restrukturalizace policie je rozprášit ÚOOZ, důkazy chce předložit sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Tuhý nařčení odmítá, skeptický je i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

„Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách,“ uvedl Komárek.

„Při prověřování úniku, kterého se mohl pan policejní prezident dopustit, jsme zaznamenali pokusy ze strany funkcionářů GIBSu o průniky do spisu. Toto bylo zaznamenáno v rámci vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun.“

Operaci Vidkun spustil ÚOOZ loni v říjnu a zacílil při ní na klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. Případ se týká ovlivňování některých trestních kauz i úniků informací z trestních spisů a v jehož rámci jsou také obviněni dva vysoce postavení policisté.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se tehdy podivoval tomu, proč případ neřeší kontrolní orgán – Generální inspekce bezpečnostních sborů – jedná-li se o možnou trestnou činnost policistů. Letos v květnu pak útvar obvinil po zásahu ve vnitřních strukturách policie tři lidi, podezřelé z neoprávněného předávání informací z trestních řízení.

Komárek: Cílem reorganizace je rozprášit ÚOOZ

Disponuji důkazy, o kterých teď nemůžu mluvit. I na základě kauzy Vidkun jsem přesvědčen, že jde o účelové zničení útvaru (…) že celá reorganizace není spuštěna z toho důvodu, aby byla zkvalitněna práce policie, ale zejména a jedině proto, aby byl ÚOOZ rozprášen a odstaven ředitel Šlachta.
Jiří Komárek
vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ

K policejní reorganizaci podle Komárka dochází proto, „aby byl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozprášen a odstaven ředitel Šlachta“. Důkazy, které označuje za „extrémně závažné“ chce předložit na slyšení před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny.  

Kauza Vidkun se tak střetává s reorganizací elitních celorepublikových útvarů, kterou v polovině měsíce představilo policejní prezidium a která vyvolala i nejhlubší vládní krizi v dosavadním trvání Sobotkova kabinetu; ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli policejní přestavbě dokonce hrozil rezignací. 

Policejní záměr, jejž jako ukvapený kritizovaly i špičky tuzemské prokuratury, počítá s tím, že ÚOOZ a protikorupční policie přejdou pod novou střechu národní centrály pro boj s organizovaným zločinem. Žalobci se obávali negativního dopadu na živé případy.

Šlachta: Chceme reorganizaci zasadit do kontextu

Končící šéf ÚOOZ Robert Šlachta uvádí, že ho prezidium o přestavbě neinformovalo, a na protest odchází od policie. Už před necelými čtrnácti dny se nechal slyšet, že ve stávající vedení nemá jako řadový občan důvěru.

„V současné době nemám důvěru v policejního prezidenta ani v náměstka policejního prezidenta, a proto jsem se rozhodl, že již nechci setrvávat u policie, ač jsem si myslel, že policistou budu do konce života,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Nyní inicioval i jednání sněmovního výboru pro bezpečnost – právě zde chce Komárek předložit své důkazy. Sám Šlachta pojímá uzavřené jednání se zákonodárci jako krajní možnost, kdy chce spolu s detektivy upozornit na možné propojení policejních špiček a lidí z podsvětí. 

„Beru to jako poslední instanci. Důvěra je pouze v tento orgán,“ uvedl pro Českou televizi s tím, že chce poslance seznámit s informacemi, „které by měly být probrány a které by měly být v kontextu s reorganizací, která se v současné době spustila. Mohli bychom v kontextu podat celkový obraz toho, co se mohlo dít a co mohlo vést k této reorganizaci.“  

Nahrávám video

Tuhý mluví o nařčení a nátlakové kampani

Nařčení vedoucího ostravské expozitury ÚOOZ jednoznačně odmítám. Zveřejněné ‚podezření‘ beru jako nebývalý účelový nátlak a pokus o dehonestaci mé osoby.
Tomáš Tuhý
policejní prezident

Policejní prezident Tomáš Tuhý tvrzení ostravského ÚOOZ odmítl coby nařčení, které má za cíl ho dehonestovat. „Celou situaci vnímám jako druhou vlnu nátlakové kampaně odcházejícího ředitele ÚOOZ a jeho příznivců, kteří se tímto nevhodným způsobem snaží zvrátit manažerské rozhodnutí týkající se změny organizační struktury a zefektivnění chodu dvou útvarů s celorepublikovou působností,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Rozpaky neskrývá ani ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a uvádí, že se Šlachtovi muži při jakémkoli podezření na trestnou činnost policistů měli obrátit na inspekci (GIBS), doufá tedy, že tak učinili.

Myslím si, že je potřeba, aby se tato problematika přenesla na poslaneckou půdu.
Andrej Babiš
český premiér

Chovanec podle svých slov nerozumí tomu, proč v den, kdy někteří příslušníci ÚOOZ oznámili vůli informovat na uzavřeném zasedání sněmovní výbor, pouští „údajně závažné informace“ do médií. „Podle zákona je nepřípustné, aby vyšetřování živých kauz probíhalo veřejně, tzv. v přímém přenosu. Navíc pokud tato informace není čerstvá, pak nechápu, proč nezazněla na začátku debaty. Tento jejich postup nebudí důvěru,“ komentoval Chovanec dění v médiích.

V případě, že dojde k jednání výboru, je i s vedením policie připraven se ho zúčastnit. „Pevně doufám, že celá záležitost není jen další kolo politicko-mediálního nátlaku na vedení policie,“ dodal. Tuhý potom požaduje, aby se případného jednání sněmovního výboru zúčastnili i žalobci a pracovníci GIBS.

Podle informací redaktora časopisu Respekt Jaroslava Spurného přitom měla na bezpečnostní radě státu zaznít informace, že za poslední tři roky bylo na GIBS nahlášeno zhruba třicet případů podezření na vynášení informací z protikorupční policie a GIBS se těmito kauzami nezabývala. „Policie jí nevěří,“ uvedl Spurný.

Nahrávám video

Vedení výboru je ze Šlachtovy výzvy v rozpacích

Šlachtův zájem o jednání bezpečnostního výboru je dosud jen deklaratorní, výbor dosud oficiálně neoslovil. Jeho předseda Roman Váňa (ČSSD) je navíc z plukovníkova mediálního vzkazu v rozpacích.

„Medializací příběhů, do níž je vtahován výbor pro bezpečnost, aniž s ním bylo jednáno, považuji za nešťastnou,“ vzkázal z Makedonie, kde je až do pátku na služební cestě. Sezení výboru se ale nebrání. „Pokud by nějaké informace od pana plukovníka Šlachty přišly, pak bychom je pravděpodobně v příštím týdnu mohli s kolegy z výboru posoudit.“

Výbory zasedají obvykle v týdnech, které jsou pro tyto účely vyhrazeny. Podle sněmovního harmonogramu jde o tento týden, pak až o týden od 22. srpna. Schůzi svolává jeho předseda, případně i místopředsedové. Zároveň je povinnost svolat schůzi, pokud ji iniciuje šest z patnácti členů. Jednání se pak musí konat do patnácti dní.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: Jan Homolka/ČTK

„Na takové závažné obvinění se výbor musí svolat. Už to není politika, ale je ohrožena bezpečnost nás všech,“ sdělil místopředseda výboru Bronislav Schwarz (ANO). Opatrnější je další z místopředsedů Zdeněk Bezecný (TOP 09). „Členové výboru se budou rozhodovat, až dostanou konkrétní žádost o svolání jednání. Zatím jde o mediální výzvy.“

Bývalý ministr vnitra a současný senátor František Bublan (nestr. za ČSSD) také vyjádřil obavu, aby se případné řešení současné situace v bezpečnostním výboru nepřeneslo i do politiky. „Může to ovlivnit volby či jakékoli jiné rozhodování. Ale pokud jde o správnou věc, nechť to výbor posoudí a zaujme nějaké stanovisko,“ uvedl Bublan.

Místopředseda Richard Dolejš (ČSSD) doporučil Šlachtovi, aby se obrátil na GIBS a státní zástupce. „Nejsem si zcela jistý, zda by se měl parlamentní výbor nechat vmanévrovat do role vyšetřovacího orgánu nebo arbitra sporu mezi policejními složkami,“ zdůraznil.

Ozývají se i hlasy pro zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Myšlenku v neděli nadnesl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek kvůli Babišovu výroku v televizní debatě o tom, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan vyšetřuje Tuhého. Sněmovna může rozhodovat o zřízení komise, pokud to navrhne nejméně 40 poslanců. 

Nahrávám video

Premiér jednání Bezpečnostní rady státu odložil

Premiér dnes jednání Bezpečnostní rady státu odložil o jeden měsíc z 22. června na 20. července. „Nerozumím tomu. My jako KDU-ČSL budeme trvat na tom, aby jednání Bezpečnostní rady státu bylo co nejdříve, ideálně ještě tento týden,“ řekl ČT první místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Situace je podle něj aktuální a akutní.

Také podle předsedy hnutí ANO a vicepremiéra Andreje Babiše by se rada měla sejít co nejdříve. „Má smysl co nejdřív svolat bezpečnostní radu. Situace kolem PČR (Policie České republiky) a ÚOOZ je hrozba. I pro důvěru občanů,“ uvedl Babiš na twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 11 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 13 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.