Tuhý únik informací odmítá, ANO a lidovci chtějí svolat Bezpečnostní radu státu

„Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách,“ uvedl Komárek.

„Při prověřování úniku, kterého se mohl pan policejní prezident dopustit, jsme zaznamenali pokusy ze strany funkcionářů GIBSu o průniky do spisu. Toto bylo zaznamenáno v rámci vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun.“

Operaci Vidkun spustil ÚOOZ loni v říjnu a zacílil při ní na klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. Případ se týká ovlivňování některých trestních kauz i úniků informací z trestních spisů a v jehož rámci jsou také obviněni dva vysoce postavení policisté.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se tehdy podivoval tomu, proč případ neřeší kontrolní orgán – Generální inspekce bezpečnostních sborů – jedná-li se o možnou trestnou činnost policistů. Letos v květnu pak útvar obvinil po zásahu ve vnitřních strukturách policie tři lidi, podezřelé z neoprávněného předávání informací z trestních řízení.

Komárek: Cílem reorganizace je rozprášit ÚOOZ

K policejní reorganizaci podle Komárka dochází proto, „aby byl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozprášen a odstaven ředitel Šlachta“. Důkazy, které označuje za „extrémně závažné“ chce předložit na slyšení před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny.  

Kauza Vidkun se tak střetává s reorganizací elitních celorepublikových útvarů, kterou v polovině měsíce představilo policejní prezidium a která vyvolala i nejhlubší vládní krizi v dosavadním trvání Sobotkova kabinetu; ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli policejní přestavbě dokonce hrozil rezignací. 

Policejní záměr, jejž jako ukvapený kritizovaly i špičky tuzemské prokuratury, počítá s tím, že ÚOOZ a protikorupční policie přejdou pod novou střechu národní centrály pro boj s organizovaným zločinem. Žalobci se obávali negativního dopadu na živé případy.

 

Šlachta: Chceme reorganizaci zasadit do kontextu

Končící šéf ÚOOZ Robert Šlachta uvádí, že ho prezidium o přestavbě neinformovalo, a na protest odchází od policie. Už před necelými čtrnácti dny se nechal slyšet, že ve stávající vedení nemá jako řadový občan důvěru.

„V současné době nemám důvěru v policejního prezidenta ani v náměstka policejního prezidenta, a proto jsem se rozhodl, že již nechci setrvávat u policie, ač jsem si myslel, že policistou budu do konce života,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Nyní inicioval i jednání sněmovního výboru pro bezpečnost – právě zde chce Komárek předložit své důkazy. Sám Šlachta pojímá uzavřené jednání se zákonodárci jako krajní možnost, kdy chce spolu s detektivy upozornit na možné propojení policejních špiček a lidí z podsvětí. 

„Beru to jako poslední instanci. Důvěra je pouze v tento orgán,“ uvedl pro Českou televizi s tím, že chce poslance seznámit s informacemi, „které by měly být probrány a které by měly být v kontextu s reorganizací, která se v současné době spustila. Mohli bychom v kontextu podat celkový obraz toho, co se mohlo dít a co mohlo vést k této reorganizaci.“  

Tuhý mluví o nařčení a nátlakové kampani

Policejní prezident Tomáš Tuhý tvrzení ostravského ÚOOZ odmítl coby nařčení, které má za cíl ho dehonestovat. „Celou situaci vnímám jako druhou vlnu nátlakové kampaně odcházejícího ředitele ÚOOZ a jeho příznivců, kteří se tímto nevhodným způsobem snaží zvrátit manažerské rozhodnutí týkající se změny organizační struktury a zefektivnění chodu dvou útvarů s celorepublikovou působností,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Rozpaky neskrývá ani ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a uvádí, že se Šlachtovi muži při jakémkoli podezření na trestnou činnost policistů měli obrátit na inspekci (GIBS), doufá tedy, že tak učinili.

Chovanec podle svých slov nerozumí tomu, proč v den, kdy někteří příslušníci ÚOOZ oznámili vůli informovat na uzavřeném zasedání sněmovní výbor, pouští „údajně závažné informace“ do médií. „Podle zákona je nepřípustné, aby vyšetřování živých kauz probíhalo veřejně, tzv. v přímém přenosu. Navíc pokud tato informace není čerstvá, pak nechápu, proč nezazněla na začátku debaty. Tento jejich postup nebudí důvěru,“ komentoval Chovanec dění v médiích.

V případě, že dojde k jednání výboru, je i s vedením policie připraven se ho zúčastnit. „Pevně doufám, že celá záležitost není jen další kolo politicko-mediálního nátlaku na vedení policie,“ dodal. Tuhý potom požaduje, aby se případného jednání sněmovního výboru zúčastnili i žalobci a pracovníci GIBS.

Podle informací redaktora časopisu Respekt Jaroslava Spurného přitom měla na bezpečnostní radě státu zaznít informace, že za poslední tři roky bylo na GIBS nahlášeno zhruba třicet případů podezření na vynášení informací z protikorupční policie a GIBS se těmito kauzami nezabývala. „Policie jí nevěří,“ uvedl Spurný.

Vedení výboru je ze Šlachtovy výzvy v rozpacích

Šlachtův zájem o jednání bezpečnostního výboru je dosud jen deklaratorní, výbor dosud oficiálně neoslovil. Jeho předseda Roman Váňa (ČSSD) je navíc z plukovníkova mediálního vzkazu v rozpacích.

„Medializací příběhů, do níž je vtahován výbor pro bezpečnost, aniž s ním bylo jednáno, považuji za nešťastnou,“ vzkázal z Makedonie, kde je až do pátku na služební cestě. Sezení výboru se ale nebrání. „Pokud by nějaké informace od pana plukovníka Šlachty přišly, pak bychom je pravděpodobně v příštím týdnu mohli s kolegy z výboru posoudit.“

„Na takové závažné obvinění se výbor musí svolat. Už to není politika, ale je ohrožena bezpečnost nás všech,“ sdělil místopředseda výboru Bronislav Schwarz (ANO). Opatrnější je další z místopředsedů Zdeněk Bezecný (TOP 09). „Členové výboru se budou rozhodovat, až dostanou konkrétní žádost o svolání jednání. Zatím jde o mediální výzvy.“

Bývalý ministr vnitra a současný senátor František Bublan (nestr. za ČSSD) také vyjádřil obavu, aby se případné řešení současné situace v bezpečnostním výboru nepřeneslo i do politiky. „Může to ovlivnit volby či jakékoli jiné rozhodování. Ale pokud jde o správnou věc, nechť to výbor posoudí a zaujme nějaké stanovisko,“ uvedl Bublan.

Místopředseda Richard Dolejš (ČSSD) doporučil Šlachtovi, aby se obrátil na GIBS a státní zástupce. „Nejsem si zcela jistý, zda by se měl parlamentní výbor nechat vmanévrovat do role vyšetřovacího orgánu nebo arbitra sporu mezi policejními složkami,“ zdůraznil.

Ozývají se i hlasy pro zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Myšlenku v neděli nadnesl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek kvůli Babišovu výroku v televizní debatě o tom, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan vyšetřuje Tuhého. Sněmovna může rozhodovat o zřízení komise, pokud to navrhne nejméně 40 poslanců. 

Premiér jednání Bezpečnostní rady státu odložil

Premiér dnes jednání Bezpečnostní rady státu odložil o jeden měsíc z 22. června na 20. července. „Nerozumím tomu. My jako KDU-ČSL budeme trvat na tom, aby jednání Bezpečnostní rady státu bylo co nejdříve, ideálně ještě tento týden,“ řekl ČT první místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Situace je podle něj aktuální a akutní.

Také podle předsedy hnutí ANO a vicepremiéra Andreje Babiše by se rada měla sejít co nejdříve. „Má smysl co nejdřív svolat bezpečnostní radu. Situace kolem PČR (Policie České republiky) a ÚOOZ je hrozba. I pro důvěru občanů,“ uvedl Babiš na twitteru.