Tuhý únik informací odmítá, ANO a lidovci chtějí svolat Bezpečnostní radu státu

Nahrávám video

Dvě vládní strany – ANO a KDU-ČSL – požadují co nejdříve svolání Bezpečnostní rady státu kvůli situaci kolem policie. O „válce policistů“ hovoří i opoziční TOP 09. Policejní prezident Tomáš Tuhý je totiž podezřelý z „brutálního úniku informací“ při objasňování hospodářské trestné činnosti. Pro Českou televizi to uvedl vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek. Tvrdí, že cílem restrukturalizace policie je rozprášit ÚOOZ, důkazy chce předložit sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Tuhý nařčení odmítá, skeptický je i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

„Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách,“ uvedl Komárek.

„Při prověřování úniku, kterého se mohl pan policejní prezident dopustit, jsme zaznamenali pokusy ze strany funkcionářů GIBSu o průniky do spisu. Toto bylo zaznamenáno v rámci vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun.“

Operaci Vidkun spustil ÚOOZ loni v říjnu a zacílil při ní na klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. Případ se týká ovlivňování některých trestních kauz i úniků informací z trestních spisů a v jehož rámci jsou také obviněni dva vysoce postavení policisté.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se tehdy podivoval tomu, proč případ neřeší kontrolní orgán – Generální inspekce bezpečnostních sborů – jedná-li se o možnou trestnou činnost policistů. Letos v květnu pak útvar obvinil po zásahu ve vnitřních strukturách policie tři lidi, podezřelé z neoprávněného předávání informací z trestních řízení.

Komárek: Cílem reorganizace je rozprášit ÚOOZ

Disponuji důkazy, o kterých teď nemůžu mluvit. I na základě kauzy Vidkun jsem přesvědčen, že jde o účelové zničení útvaru (…) že celá reorganizace není spuštěna z toho důvodu, aby byla zkvalitněna práce policie, ale zejména a jedině proto, aby byl ÚOOZ rozprášen a odstaven ředitel Šlachta.
Jiří Komárek
vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ

K policejní reorganizaci podle Komárka dochází proto, „aby byl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozprášen a odstaven ředitel Šlachta“. Důkazy, které označuje za „extrémně závažné“ chce předložit na slyšení před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny.  

Kauza Vidkun se tak střetává s reorganizací elitních celorepublikových útvarů, kterou v polovině měsíce představilo policejní prezidium a která vyvolala i nejhlubší vládní krizi v dosavadním trvání Sobotkova kabinetu; ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli policejní přestavbě dokonce hrozil rezignací. 

Policejní záměr, jejž jako ukvapený kritizovaly i špičky tuzemské prokuratury, počítá s tím, že ÚOOZ a protikorupční policie přejdou pod novou střechu národní centrály pro boj s organizovaným zločinem. Žalobci se obávali negativního dopadu na živé případy.

Šlachta: Chceme reorganizaci zasadit do kontextu

Končící šéf ÚOOZ Robert Šlachta uvádí, že ho prezidium o přestavbě neinformovalo, a na protest odchází od policie. Už před necelými čtrnácti dny se nechal slyšet, že ve stávající vedení nemá jako řadový občan důvěru.

„V současné době nemám důvěru v policejního prezidenta ani v náměstka policejního prezidenta, a proto jsem se rozhodl, že již nechci setrvávat u policie, ač jsem si myslel, že policistou budu do konce života,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Nyní inicioval i jednání sněmovního výboru pro bezpečnost – právě zde chce Komárek předložit své důkazy. Sám Šlachta pojímá uzavřené jednání se zákonodárci jako krajní možnost, kdy chce spolu s detektivy upozornit na možné propojení policejních špiček a lidí z podsvětí. 

„Beru to jako poslední instanci. Důvěra je pouze v tento orgán,“ uvedl pro Českou televizi s tím, že chce poslance seznámit s informacemi, „které by měly být probrány a které by měly být v kontextu s reorganizací, která se v současné době spustila. Mohli bychom v kontextu podat celkový obraz toho, co se mohlo dít a co mohlo vést k této reorganizaci.“  

Nahrávám video

Tuhý mluví o nařčení a nátlakové kampani

Nařčení vedoucího ostravské expozitury ÚOOZ jednoznačně odmítám. Zveřejněné ‚podezření‘ beru jako nebývalý účelový nátlak a pokus o dehonestaci mé osoby.
Tomáš Tuhý
policejní prezident

Policejní prezident Tomáš Tuhý tvrzení ostravského ÚOOZ odmítl coby nařčení, které má za cíl ho dehonestovat. „Celou situaci vnímám jako druhou vlnu nátlakové kampaně odcházejícího ředitele ÚOOZ a jeho příznivců, kteří se tímto nevhodným způsobem snaží zvrátit manažerské rozhodnutí týkající se změny organizační struktury a zefektivnění chodu dvou útvarů s celorepublikovou působností,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Rozpaky neskrývá ani ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a uvádí, že se Šlachtovi muži při jakémkoli podezření na trestnou činnost policistů měli obrátit na inspekci (GIBS), doufá tedy, že tak učinili.

Myslím si, že je potřeba, aby se tato problematika přenesla na poslaneckou půdu.
Andrej Babiš
český premiér

Chovanec podle svých slov nerozumí tomu, proč v den, kdy někteří příslušníci ÚOOZ oznámili vůli informovat na uzavřeném zasedání sněmovní výbor, pouští „údajně závažné informace“ do médií. „Podle zákona je nepřípustné, aby vyšetřování živých kauz probíhalo veřejně, tzv. v přímém přenosu. Navíc pokud tato informace není čerstvá, pak nechápu, proč nezazněla na začátku debaty. Tento jejich postup nebudí důvěru,“ komentoval Chovanec dění v médiích.

V případě, že dojde k jednání výboru, je i s vedením policie připraven se ho zúčastnit. „Pevně doufám, že celá záležitost není jen další kolo politicko-mediálního nátlaku na vedení policie,“ dodal. Tuhý potom požaduje, aby se případného jednání sněmovního výboru zúčastnili i žalobci a pracovníci GIBS.

Podle informací redaktora časopisu Respekt Jaroslava Spurného přitom měla na bezpečnostní radě státu zaznít informace, že za poslední tři roky bylo na GIBS nahlášeno zhruba třicet případů podezření na vynášení informací z protikorupční policie a GIBS se těmito kauzami nezabývala. „Policie jí nevěří,“ uvedl Spurný.

Nahrávám video

Vedení výboru je ze Šlachtovy výzvy v rozpacích

Šlachtův zájem o jednání bezpečnostního výboru je dosud jen deklaratorní, výbor dosud oficiálně neoslovil. Jeho předseda Roman Váňa (ČSSD) je navíc z plukovníkova mediálního vzkazu v rozpacích.

„Medializací příběhů, do níž je vtahován výbor pro bezpečnost, aniž s ním bylo jednáno, považuji za nešťastnou,“ vzkázal z Makedonie, kde je až do pátku na služební cestě. Sezení výboru se ale nebrání. „Pokud by nějaké informace od pana plukovníka Šlachty přišly, pak bychom je pravděpodobně v příštím týdnu mohli s kolegy z výboru posoudit.“

Výbory zasedají obvykle v týdnech, které jsou pro tyto účely vyhrazeny. Podle sněmovního harmonogramu jde o tento týden, pak až o týden od 22. srpna. Schůzi svolává jeho předseda, případně i místopředsedové. Zároveň je povinnost svolat schůzi, pokud ji iniciuje šest z patnácti členů. Jednání se pak musí konat do patnácti dní.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: Jan Homolka/ČTK

„Na takové závažné obvinění se výbor musí svolat. Už to není politika, ale je ohrožena bezpečnost nás všech,“ sdělil místopředseda výboru Bronislav Schwarz (ANO). Opatrnější je další z místopředsedů Zdeněk Bezecný (TOP 09). „Členové výboru se budou rozhodovat, až dostanou konkrétní žádost o svolání jednání. Zatím jde o mediální výzvy.“

Bývalý ministr vnitra a současný senátor František Bublan (nestr. za ČSSD) také vyjádřil obavu, aby se případné řešení současné situace v bezpečnostním výboru nepřeneslo i do politiky. „Může to ovlivnit volby či jakékoli jiné rozhodování. Ale pokud jde o správnou věc, nechť to výbor posoudí a zaujme nějaké stanovisko,“ uvedl Bublan.

Místopředseda Richard Dolejš (ČSSD) doporučil Šlachtovi, aby se obrátil na GIBS a státní zástupce. „Nejsem si zcela jistý, zda by se měl parlamentní výbor nechat vmanévrovat do role vyšetřovacího orgánu nebo arbitra sporu mezi policejními složkami,“ zdůraznil.

Ozývají se i hlasy pro zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Myšlenku v neděli nadnesl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek kvůli Babišovu výroku v televizní debatě o tom, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan vyšetřuje Tuhého. Sněmovna může rozhodovat o zřízení komise, pokud to navrhne nejméně 40 poslanců. 

Nahrávám video

Premiér jednání Bezpečnostní rady státu odložil

Premiér dnes jednání Bezpečnostní rady státu odložil o jeden měsíc z 22. června na 20. července. „Nerozumím tomu. My jako KDU-ČSL budeme trvat na tom, aby jednání Bezpečnostní rady státu bylo co nejdříve, ideálně ještě tento týden,“ řekl ČT první místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Situace je podle něj aktuální a akutní.

Také podle předsedy hnutí ANO a vicepremiéra Andreje Babiše by se rada měla sejít co nejdříve. „Má smysl co nejdřív svolat bezpečnostní radu. Situace kolem PČR (Policie České republiky) a ÚOOZ je hrozba. I pro důvěru občanů,“ uvedl Babiš na twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled