Šlachta s Ištvanem mluvili před vyšetřovací komisí devět hodin

Parlamentní vyšetřovací komise pokračuje v prošetřování reorganizace policie. Poslanci ve čtvrtek nejprve přes tři hodiny mluvili s vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem, který jim předal zprávu bývalého šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty o reformě policie. Následoval ho sám Šlachta, který před komisí mluvil dokonce pět hodin. Oba byli zbaveni mlčenlivosti, aby mohli poskytnout bližší informace. Vystoupit měl ještě bývalý šéf ostravské expozitury Jiří Komárek. Protože se ale rozhovory protáhly, komise ho vyslechne až na dalším jednání, keré bude 18. srpna.

Ištvan novinářům po výpovědi řekl, že poslancům poskytl všechny informace k reformě policie a odpověděl na jejich otázky. Komisi také předal čtyřicetistránkovou zprávu o reorganizaci, kterou vypracoval Šlachta. 

Podle předsedy sněmovní komise Pavla Blažka (ODS) zůstane zpráva zapečetěná v jedné ze sněmovních místností, kde si ji budou moci nastudovat pouze členové komise. Ištvan v této souvislosti prohlásil, že doufá v to, že se do zprávy novináři nikdy nepodívají. Blíž by se poslancům k této zprávě měl na příštím jednání vyjádřit Komárek.

Blažek: Vyvrátily se některé drby a fámy

Šlachta byl s jednáním komise spokojený. „Řekl jsem všechno, co jsem měl na srdci, otázky komise byly nad mé očekávání,“ hodnotil rozhovor s poslanci. Podrobnosti ze slyšení ale neřekl. Na dotaz novinářů také uvedl, že zatím nedostal nabídku, aby pokračoval v práci ve státních službách. „Myslím si, že asi nejsem důvěryhodný, když řeším věci, které možná měly zůstat utajeny,“ poznamenal.

Blažek Ištvanovu výpověď vyhodnotil jako velmi podrobnou. „Zaznělo toho spoustu zásadního,“ podotkl. Jak moc jsou informace od Ištvana zásadní, ale hodnotit nechtěl: „Po jednom výslechu se takto vyjadřovat nelze.“ Na jednání se ale podle Blažka vyvrátily i některé drby a fámy. Ještě před jednáním komise řekl, že jak policisté, tak státní zástupci musí svá tvrzení podložit důkazy.

Podle místopředsedy komise Martina Lanka (Úsvit) na jednání zazněly některé už známé věci. „Nakolik jsou zásadní, se ukáže teprve časem. Z mého pohledu by zásadní být mohly, pokud budou prokázány. Vyložené důkazy jsem tam neviděl,“ řekl. Uvedl také, že komise neschválila jeho návrh, aby ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) reformu odložil.

Ištvan, Šlachta i Komárek patřili mezi nejhlasitější kritiky reformy, při které se od 1. srpna sloučí ÚOOZ a protikorupční policie do nového útvaru. Komárek i Šlachta kvůli reformě od policie odešli

Celkem by v příštích týdnech mělo před komisí promluvit třináct lidí včetně ministra vnitra nebo policejního prezidenta. Pozvánku dostal i ministr financí Andrej Babiš (ANO) nebo šéf žalobců Pavel Zeman či pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Vyhodnocována žádná tajná věc nebude. Komise buď dospěje k tomu, že věci byly natolik závažné, že to, co se tam dělo, bylo špatně. Nebo prostě dospěje k tomu, že to zase tak závažné nebylo, anebo dokonce to nejhorší, že dospěje k tomu, že vlastně nebylo nic předloženo.
Pavel Blažek

Vyšetřovací komise je sedmičlenná, každá sněmovní strana v ní má jednoho zástupce. Má se zabývat zejména podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů z protimafiánského útvaru i státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství ohledně reorganizace.

Komárek například nařkl policejního prezidenta Tuhého z „brutálního“ úniku informací z vyšetřování. Tuhý na něj kvůli tomu podal trestní oznámení. Komárek ho naopak podal na Tuhého, jeho náměstka Zdeňka Laubeho a také na ministra Chovance. V souvislosti s reorganizací policie je podezírá ze sabotáže.

Podle Komárka se únik informací týkal vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun. Operaci spustil ÚOOZ loni v říjnu a zacílil při ní na klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. Případ se týká ovlivňování některých trestních kauz i úniků informací z trestních spisů a v jeho rámci jsou také obviněni dva vysoce postavení policisté.

Kauzu s únikem informací nový útvar řešit nebude

Detektivové z ÚOOZ řeší i další kauzu policistů, kteří měli vynášet informace. Šlo o vyšetřování případů v Nemocnici Na Homolce a pražském dopravním podniku. Mezi obviněnými v kauze s názvem Beretta je důstojník nyní už zaniklé protikorupční policie Radek Holub, bývalý příslušník celní správy Pavel Šíma a bývalý policista Igor Gáborík.

Kauzu má mít dál na starosti původní tým z ÚOOZ. Prozatím bude spadat pod Národní protidrogovou centrálu. Informaci přinesl server Aktuálně.cz. O přesunutí případu rozhodla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Chtěla zajistit, že se kauza podaří vyšetřit.

Souhlasí s tím i nový ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek. „Je to výjimečný případ. Tým, který to vyšetřoval, byl od 1. srpna vyčleněn na nezbytně nutnou dobu na Národní protidrogovou centrálu. Tak dosáhneme toho, že nebudeme vyšetřovat sami sebe,“ řekl serveru. 

Šlachta tvrdil, že důvodem pro reorganizaci policie byl právě tento případ. Současný postup se mu ale také nelíbí. Na kauze podle něj bude pracovat méně detektivů. Kdyby na případu dělali všichni, musel by se v nové centrále zrušit celý odbor, který se na vyšetřování podílel. „Tvrdili nám, že se sloučením dvou útvarů nic nezmění. A teď? Korupci bude vyšetřovat Národní protidrogová centrála,“ řekl Aktuálně.cz. 

Reorganizaci policie vyšetřují i žalobci

Reorganizaci policie prověřují i olomoučtí žalobci, kteří nedávno vyslechli policejního prezidenta Tuhého s jeho náměstkem Laubem. Podle médií je důvodem to, zda změny v policii nejsou starým plánem na odstranění Šlachty.

„Prověřujeme nějaké informace, které jsme zjistili z živých spisů. Jakmile to bude uzavřeno, tak bych považoval za korektní, aby státní zástupce informoval o výsledku, aby nemohlo být tvrzeno, že jsme někoho chtěli dehonestovat,“ uvedl Ištvan. Prověřování by podle něj mělo být kratší než činnost vyšetřovací komise. Ta chce s výsledky přijít do konce října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled