Budova v centru Brna bývala místem věznění a poprav politických vězňů. Nyní chce radnice roky nepoužívaný objekt přestavět na centrum pro umělce. To se ale příliš nelíbí Konfederaci politických vězňů, která se obává, že práce zničí pietní místo. Raději by tu viděla muzeum. Podle radních ale není důvod k obavám, cely smrti nejsou novým využitím budovy ohroženy.
Zde čekali na svobodu i na smrt. Brno řeší co s věznicí v Cejlu
GALERIE
Bývalá brněnská věznice na Cejlu. Chodby a cely s pohnutou historií, především nacistickou a totalitní…
Káznice začala sloužit už v roce 1772, v padesátých letech minulého století v ní komunistický režim oběsil třináct, jemu nepohodlných lidí. Konfederace politických vězňů by z části objektu chtěla udělat muzeum.
Cely vypadají původně, jakoby vězni odešli před chvílí. Příběhy, které se děly za zdmi někdy zůstaly zachyceny i na zdech káznice, na dveřích jsou dodnes vidět vyryté vzkazy.
Jan Křižan, otec bývalého poradce Václava Havla, autora scénáře k filmu Je třeba zabít Sekala, Jiřího Křižana. Po roce 1948 podnikl neúspěšný pokus o útěk na Západ. Při cestě k hranici se dostal do přestřelky, při níž smrtelně zranil člena ozbrojené hlídky. Popraven 14.7.1951
Petr Křivka, za války podnikl odvážný útěk z brněnských Kounicových kolejí přímo během výslechu gestapem. Následně emigroval a za války bránil břehy Anglie v kabině tanku. Po válce působil v ostraze prezidenta Beneše. Po roce 1948 pak vedl odbojovou skupinu, komunikoval ze zahraničními zpravodaji, šířil letáky. Popraven 21.7.1951
Leopold Doležal, bývalý příslušník bezpečnosti, který spolupracoval s činností odbojové skupiny a získával pro ni informace z prostředí brněnské policie. Popraven 30.8.1952
„Chceme zachovat cely smrti jako připomínku a dovybavit je tak, jak byly vybaveny," řekl zástupce Konfederace politických vězňů Miroslav Kasáček. Brněnská radnice má ale jiné plány. Budovu chce využít pro vytvoření kreativního centra pro začínající umělce a celý areál otevřít veřejnosti. „Nejzajímavější místa, kde probíhala neblahá historie, zůstanou netknutá i pro návštěvníky příštího století," slibuje náměstek primátora města Brna Matěj Hollan (Žít Brno).
Brno řeší, co s bývalou věznicí (zdroj: ČT24)
O tom, jak skloubit pietu a prostor pro současné umění, se bude dál jednat. 17. listopadu se pak bývalá věznice otevře veřejnosti.