Tvrdou kritiku sklidilo schválení kvót rozdělujících žadatele o azyl mezi země Evropské unie na české politické scéně. Premiér Bohuslav Sobotka označil rozhodnutí za špatné, prezident Miloš Zeman potom řekl, že věří, že středeční zasedání Evropské rady výsledek hlasování ministrů vnitra anuluje. Předseda hnutí Úsvit Miroslav Lidinský potom oznámil, že jeho poslanci připraví návrh referenda o vystoupení z EU.
Přestože zprávy z posledních dnů naznačovaly, že by ministři vnitra EU nakonec nemuseli o relokacích 120 tisíc žadatelů o azyl vůbec hlasovat, na kvóty nakonec na jejich jednání došlo a přes odpor Česka, Maďarska, Rumunska a Slovenska by měly začít platit. Prezident Miloš Zeman ale upozornil, že je ještě možnost, jak rozhodnutí změnit. Ve středu se totiž sejde Rada EU, tedy shromáždění předsedů vlád. „Premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada, která se skládá právě z premiérů, toto rozhodnutí revokuje. Je to ale slabá naděje, protože většina pro kvóty byla silná,“ poznamenala hlava státu.
Kvóty nebudou fungovat, zní z vlády
Ještě před zasedáním Evropské rady by měla o výsledku hlasování ministrů zahraničí jednat česká vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že se chce s koaličními partnery domluvit na dalším postupu. Vláda se stavěla jednoznačně proti kvótám a rozhodnutí rady ministrů označil Sobotka za špatné. Je navíc přesvědčen o tom, že systém stejně nebude fungovat. „Kvóty nebudou fungovat a nijak nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize. Je to jen šidítko pro veřejnost v zemích, které jsou cílem současného migračního proudu,“ uvedl předseda vlády.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který Česko reprezentoval při rozhodujícím hlasování, již bezprostředně poté uvedl, že „prohrál zdravý rozum“. V Událostech, komentářích zopakoval své očekávání, že EU nebude schopna rozhodnutí naplnit – žadatele o azyl převézt do zemí, kde by měli čekat na rozhodnutí či je tam udržet. „Za pár měsíců bude řada vleklých soudních sporů mezi realokovanými osobami, které nebudou chtít být realokovány,“ řekl Chovanec s tím, že jeho kolegové schválili „prázdnou politickou deklaraci a nechtěli slyšet argumenty“.
Proti kvótám se v Hyde Parku ČT24 vymezil také místopředseda koaliční KDU-ČSL Jan Bartošek. Hlasování označil za „selhání elit EU“ a chce, aby se Česko obrátilo na soud. Obává se přitom, že silové hlasování o takto sporné otázce může mít špatné následky pro budoucnost celé Unie. „V okamžiku, kdy bude EU postupovat silou vůči členským státům, tak to povede spíše k vnitřní krizi EU,“ řekl.
Bartošek také zopakoval stanovisko vlády, že by EU měla především přispět k ukončení krizí, které migrační vlnu vyvolaly: „Bavme se ne o kvótách uprchlíků, ale o kvótách vojáků, pomocí kterých se zúčastníme mezinárodní operace k zlikvidování Islámského státu. Proč migranti utíkají? Ze strachu o život, protože jim o život jde a problém vzniká v Sýrii a Iráku. Tam se musí problém řešit.“
Langer: Přijetí kvót je špatné rozhodnutí a ohrožuje Schengen
V Interview ČT24 se k rozhodnutí ministrů vnitra vyjádřil Ivan Langer, který v letech 2007 a 2008 jako tehdejší ministr vnitra za zavedení schengenského systém zodpovídal. Ten se připojil ke kritice, která zní ze všech politických stran. „Tajně jsem doufal, že to dopadne jinak a lépe. Rozhodnutí, které dnes padlo, hodnotím jako hloupé, krátkozraké, nebezpečné, pokrytecké, ale poučné,“ zhodnotil Langer přijetí kvót. „Povede to k jasné stimulaci nabídky,“ dodal varování před tím, že migranti budou toto rozhodnutí ze strany Evropy vnímat jako otevřenou náruč.
Debata by přitom podle Langera neměla být jen o kvótách, ale především o dodržování dohod. „Schengenský prostor je nyní ohrožen,“ řekl bývalý ministr vnitra, který si dokáže představit, že by byly ze schengenského prostoru vyčleněny země, které neplní své povinnosti ochrany hranic, tedy například Řecko či Itálie.
Silové prosazení kvót otřese základy EU, míní opozice
Představitelé opozičních stran již začali hledat cestu, jak se naplnění kvót vyhnout. Předseda ODS Petr Fiala vyzval vládu, aby usilovala o zneplatnění rozhodnutí. Kvóty považuje za ohrožení důvěry mezi zeměmi Evropské unie i za „ohrožení celého projektu EU“. V Hyde Parku ČT24 také kabinet kritizoval, že nemá předem připravenou reakci na schválení kvót a „je vždy krok za vývojem událostí“. Současně však Fiala připustil, že i jeho průběh hlasování překvapil. „Nikdy bych si nedovedl představit – a já se Evropskou unií zabývám léta i odborně – že by se přistoupilo k takovému kroku násilným hlasováním,“ řekl Petr Fiala.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) potom kvůli hlasování označil Evropskou unii za nedemokratickou. „Stala se nástrojem moci silných proti menším,“ řekl. Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil v něm vidí „porážku Evropské unie“. Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška povinné přijímání uprchlíků podlamuje důvěru občanů ve společnou Evropu.
Od pozic pravicových opozičních politiků se neliší ani stanovisko komunistické strany. „Rada ministrů vnitra dnešním silovým rozhodnutím o kvótách na migranty podkopala evropskou myšlenku společné konsensuální politiky,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Úsvit chce referendum o vystoupení
Miroslav Lidinský, který vede Úsvit-Národní koalici, potom chce připravit referendum o vystoupení z Evropské unie. „Do dnešního dne jsme věřili, že Evropská unie je společenstvím rovnoprávných a suverénních států. Po dnešním hlasování se situace změnila. Proto jsme se rozhodli k tak závažnému kroku,“ sdělil Lidinský. V podobném duchu se vyjádřilo i hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Na přijetí kvót zareagovalo zveřejněním petice, kterou požaduje vypsání referenda o vystoupení Česka z EU.
Relokace by se měly týkat migrantů, kteří podali žádost o azyl. Čeští politici již dříve systém zpochybňovali i proto, že počítá s vytvořením registračních center v Itálii či Řecku. Ta však měla vzniknout již dříve a dosud nevznikla. Pro kvóty však hlasovala naprostá většina zemí EU. Jednotná nakonec nezůstala ani visegrádská skupina. Proti přerozdělování uprchlíků podle kvót z ní hlasovaly pouze Česko, Maďarsko a Slovensko, ke kterým se připojilo Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo.
