TNS Aisa: Zeman na Hradě ztratil téměř třetinu voličů

Praha - Po necelých dvou letech Miloše Zemana ve funkci prezidenta jeho obliba výrazně poklesla a ani jeho dřívější voliči nesouhlasí s jeho politikou a postoji. Kdyby se druhé kolo prezidentských voleb konalo dnes, svůj hlas by Zemanovi dalo jen 41% dotázaných, tedy o 14% méně než při jeho zvolení, ukázal exkluzivní průzkum pro ČT od agentury TNS Aisa. Nejhůře hodnotí prezidenta ekonomicky aktivní lidé a ti, co mají vyšší vzdělání. Naopak příznivce nachází prezident hlavně mezi staršími, lidmi se základním vzděláním a vyučenými, ekonomicky neaktivními a lidmi z menších měst a vesnic.

Od Miloše Zemana se odklání i část jeho tradiční voličské základny. Necelá čtvrtina jeho voličů uvedla, že by se nyní rozhodla Miloše Zemana nevolit, a další desetina by se voleb nezúčastnila. V celkovém důsledku tak současný prezident ztratil až třetinu svých původních podporovatelů.

O celkově převažujícím negativním naladění veřejnosti vůči nedávnému jednání prezidenta vypovídá i to, že se žádnou z hodnocených činností prezidenta nesouhlasí více než polovina dotázaných. Dvě pětiny souhlasných odpovědí obdržely názory, že Miloš Zeman je prezidentem všech občanů, je nadstranický a přiměřeným způsobem vstupuje do legislativního procesu. Pokud jde o politiku Miloše Zemana vůči Rusku a reprezentování úřadu prezidenta včetně role sjednocovatele společnosti, pozitivně ho vnímá jen zhruba třetina dotázaných. Nejhůře si pak podle občanů vede prezident ve vytváření dobrého obrazu Česka v zahraničí.

Miloš Zeman
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Muži a lidé nad 60 let hodnotí Miloše Zemana ve funkci prezidenta lépe než ostatní. Naopak negativně naladění vůči jednání prezidenta jsou lidé ve věku 30–44 let, zaměstnanci a podnikatelé, tedy lidé, kteří tvoří jádro ekonomicky aktivní části společnosti.

Voliči ČSSD a KSČM, ze kterých se současně nejčastěji rekrutují voliči Miloše Zemana, hodnotí jednání prezidenta o něco shovívavěji, naopak příznivci TOP 09 a do velké míry také voliči KDU-ČSL, ODS a zelených jsou výrazně negativně vymezeni vůči jednání prezidenta ve všech dotazovaných oblastech.

Jako ve škole, Zeman by dostal horší trojku

Miloš Zeman dostal za dobu, po kterou zastává úřad prezidenta, od Čechů průměrnou známku 3 minus, přičemž jen asi pětina občanů by prezidenta odhodnotila známkou 1 nebo 2, zatímco známkou 4 nebo 5 by hodnotila až polovina dotázaných. Kladněji, i když stále průměrnou známkou 3, je prezident hodnocen mezi voliči ČSSD a KSČM. Naopak nejhůře, tedy průměrnou známkou 4, je Zeman hodnocen mezi podporovateli opozičních stran, zejména pak TOP 09.

Průzkum TNS Aisa
Zdroj: ČT24/TNS Aisa

Vadí, že prezident používá vulgarismy?

Více než dvěma třetinám dotázaných vadí, že prezident republiky ve svém rozhovoru pro Český rozhlas v Hovorech z Lán používá vulgarismy. Pouze desetina občanů přítomnost vulgarismů nikterak neřeší. Použití vulgarismů v projevech prezidenta vadí více ženám, mladým lidem do 44 let a lidem s maturitou nebo vysokoškolsky vzdělaným. V případě příznivců jednotlivých politických subjektů je patrné, že nejméně vadí vulgarismy příznivcům stran, ze kterých pocházejí voliči Miloše Zemana, tedy KSČM a ČSSD.

CVVM: Zemanovi věří jen třetina Čechů

Také podle listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěra v prezidenta Miloše Zemana zaznamenala strmý pokles z říjnových 58 procent na aktuálních 37 procent. Průzkum CVVM provádělo v době, kdy Zeman čelil kritice zejména za své vulgární výroky, nicméně není v něm zahrnuta nálada veřejnosti při oslavách výročí 17. listopadu. Propad popularity prezidenta tak může být dán souběhem několika událostí, které začaly jeho návštěvou v Číně a diskusí nad lidskoprávními otázkami,", následoval návrat letadlem soukromé společnosti a kontroverze kolem Zemanových vyznamenání.

Vývoj důvěry/nedůvěry v prezidenta
Zdroj: ČT24/CVVM

Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka 2014 provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 22. 11. až 28. 11. 2014 na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Statistická chyba se pohybuje +/- 1,1 až 3,2 procenta.

  • výsledky první vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky druhé vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky třetí vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky čtvrté vlny průzkum najdete zde
  • výsledky páté vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky šesté vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky sedmé vlny průzkumu najdete zde
  • výsledky osmé vlny průzkumu najdete zde