Země má zřejmě druhý měsíc. Je mini a vydrží jen pár měsíců

Země má vedle Měsíce ještě druhého přirozeného souputníka. Jde však podle všeho jen o miniměsíc, který kolem naší planety krouží dočasně. Kosmické těleso objevili astronomové pracující na Stewardově hvězdárně, kde sídlí katedra astronomie Arizonské univerzity.

„Nový měsíc“ má podle expertů průměr 1,9 až 3,5 metru, a je tedy velký asi jako osobní auto. Zemi obletí jednou za 47 dní po oválné dráze, na níž se většinou pohybuje daleko za orbitou Měsíce. Tato dráha je přitom nestabilní, takže těleso s označením 2020 CD3 nakonec Zemi opustí. Podle některých vědců možná už v dubnu, jiní si ale tak brzkým rozloučením jistí nejsou.

Zjištění nového objektu u Země oznámil jeden z dvojice objevitelů Kacper Wierzchos ve středu na Twitteru. Následně objev potvrdili vědci z šesti dalších observatoří jinde ve světě, kteří také vypočítali oběžnou dráhu tělesa a naznačili, že gravitací je k Zemi poutáno přibližně už tři roky.

Experti ve shodě

K předpokladu, že 2020 CD3 velice pravděpodobně při průletu zachytila gravitace Země, se kloní i Středisko pro malé planety (MPC) Mezinárodní astronomické unie (IAU), které sleduje malé objekty ve vesmíru.

Vědecky zaměřené weby v této souvislosti připomněly, že jde o teprve druhý známý asteroid, který naše planeta zachytila jako miniměsíc. Prvním bylo těleso katalogizované jako 2006 RH120, jež kolem Země kroužilo od září 2006 do června 2007, než se mu podařilo vymanit se z objetí naší planety.

Podle vědců je pravděpodobné, že podobné objekty se dostávají pod vliv zemské přitažlivosti „každou chvíli“, ale kvůli malé velikosti zůstávají nepoznány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 2 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled