Záněty dásní mohou zhoršovat cukrovku i onemocnění cév

Lidé, kteří se lépe starají o své zuby, mohou žít déle – zdravé zuby prodlouží délku života o víc než dva roky. Naopak časté záněty způsobují nadměrnou reakci imunitního systému, která vyčerpává organismus. Upozorňují na to stomatologové v rámci Světového dne ústního zdraví, který připadá na úterý.

Chronické záněty dásní mohou podle stomatologů zhoršovat cukrovku a onemocnění cév. 

„Neléčený chronický zánět ovlivňuje i vzdálené orgány. Bakterie prostupují do krevního řečiště a dostávají se i do cév,“ popsala Štěpánka Bálková z předsednictva Čestké stomatologické komory. Zánět dásní tak podle ní znamená až dvojnásobné riziko nemocí srdce a cév. „Je dokonce vyšší než u pacientů s vyšším cholesterolem,“ dodala.

Souvislost s cukrovkou je prokázána

Zdraví zubů a dásní se vzájemně ovlivňuje i s cukrovkou, kterou v Česku trpí asi osm procent lidí a čtvrt milionu o ní ještě neví. Zánětlivá onemocnění v dutině ústní podle Bálkové zvyšuje hladinu krevního cukru a zároveň jsou sliny diabetiků sladké, takže poškozují zuby.

Chronický zánět dásní mají podle prezidenta stomatologické komory Romana Šmuclera pacienti v ústech ne měsíce, ale někdy i roky nebo desetiletí. „Kromě ztráty chrupu to znamená obrovskou reakci imunitního systému,“ dodal. Prokázaný je podle něj i vliv na vznik demence.

Kromě správného čištění, zubní pasty s fluorem a preventivních návštěv u zubaře a zubního hygienika je podle Bálkové čtvrtým pilířem péče o zuby také zdravé stravování. Světový den ústního zdraví, který byl stanoven na 20. března, se připomíná ve 160 zemích světa. Akce s ním spojené jsou po celý měsíc na mnoha místech v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 11 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 16 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 17 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 17 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...