Ve volné přírodě se narodilo gorilí mládě rodičům původem ze zoo

Ve volné přírodě v Gabonu se 13. června narodilo první gorilí mládě, jehož rodiče původně žili v zoologických zahradách a teprve v dospělosti byli navráceni do přírodní rezervace.

Matka mláděte Mayombé pochází z francouzské zoo Beauval, která narození malé gorily oznámila. Otec Djongo přišel na svět v zoo Port Lympne v Británii. Rodina goril nížinných západních teď společně žije v národním parku Batéké v Gabonu.

„Je to mimořádná zpráva, světová premiéra významná pro zachování kriticky ohroženého druhu,“ řekla agentuře AFP Delphine Delordová ze zoologické zahrady Beauval.

Zoo Beauval v rámci programu na záchranu kriticky ohrožených goril samici přepravila do Gabonu v červnu 2019, když jí bylo jedenáct let. Na stejné místo v říjnu chovatelé z Británie přivezli také samce. Oba primáti se několik měsíců poznávali a učili se společně žít. Jejich společné mládě je podle chovatelů v pořádku a pevně se drží na břiše matky, jak je pro malé gorily správné. Odborníci ze zoo gorilí rodinu pozorují po celou dobu pomocí kamer poblíž míst, kam chodí pro potravu.

Gorilí mládě tráví většinu času s matkou, otec ale při výchově potomka také hraje svou roli. Mladá gorilí rodina je základem skupiny, která by se časem mohla rozrůst o další členy. Do rezervace by k nim měla přijet další samice, odchovaná v zoo v Británii, uvedla Delordová.

Gorily jsou ohrožený druh, ve volné přírodě žije podle serveru Wild Africa asi 120 tisíc goril nížinných, v zoo jich je asi osm set. Ještě vzácnější je gorila horská, kdy přežívá poslední zhruba tisícovka exemplářů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.