Covidem-19 se poprvé nakazily gorily v zoo. Zatím mají mírný průběh

Zoologická zahrada v San Diegu oznámila, že se covidem-19 nakazilo několik goril, o které se stará – a to přes přísná hygienická opatření, která zavedla.

Ve středu 6. ledna začaly dvě z goril sandiegské zoo kašlat. Vzhledem ke stavu pandemie v USA, která není pod kontrolou, provedla zoologická zahrada testy vzorků fekálií goril na SARS-CoV-2.

O dva dny později předběžné testy odhalily přítomnost viru v gorilím trusu, definitivně pozitivný výsledek potvrdily Národní laboratoře veterinárních služeb amerického ministerstva zemědělství. Výsledky testů podle zoo potvrzují přítomnost SARS-CoV-2 u některých goril a nevylučují s konečnou platností přítomnost viru ani u ostatních goril v tlupě.

„Kromě zácpy a kašle se gorilám daří dobře,“ řekla Lisa Petersonová, výkonná ředitelka sandiegské zoo. „Celá tlupa zůstává v karanténě, normálně jí i pije. Doufáme, že se gorily plně uzdraví,“ doplnila.

Jak došlo k nákaze

Zoo předpokládá, že se gorily nakazily od asymptomatického zaměstnance, a to přesto, že byla dodržována všechna doporučená opatření včetně bezpečnostních protokolů z Centra pro kontrolu a prevenci chorob (CDC). To znamená, že chovatelé nosili v blízkosti goril ochranné roušky.

Vědci v několika studiích ověřili, že většina primátů je náchylných k infekci virem SARS-CoV-2, ale v tomto případě se jedná o první známý případ přirozeného přenosu na lidoopy, proto se neví, jak budou nemocné gorily na virus v těle reagovat a jak vážný u nich bude průběh nemoci.

„Téměř celý rok naši ošetřovatelé neúnavně pracovali s maximálním odhodláním chránit sebe i divoká zvířata v naší péči před tímto vysoce nakažlivým virem,“ řekla Petersonová. „Bezpečnost našich zaměstnanců i zvířat zůstává naší prioritou číslo jedna.“

Hrozba pro primáty

První varování, že novým koronavirem mohou onemocnět i primáti, se objevila hned v únoru loňského roku, když vědci testovali virus na makacích. V březnu pak v odborném žurnálu Nature varovali experti před zavlečením nákazy do afrických národních parků. Řada z nich se v obavách z covidu uzavřela před veřejností.

Že se primáti mohou nakazit viry od lidí, se ví od roku 2008. Od té doby se to už prokázalo: v roce 2016 se do populace šimpanzů v Pobřeží slonoviny dostal jeden z lidských virů.

U goril se podařilo v minulých letech zvrátit trend vymírání, „ale pokud se sem tahle nemoc dostane, mohl by se trend zase obrátit,“ varuje Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody.

Podobná opatření jako v Africe se zavádějí také na ochranu orangutanů v Asii, například na některých místech na Borneu. „Tato nemoc by pro kriticky ohrožené orangutany mohla být fatální. Je to riziko, které si nemůžeme dovolit,“ komentovala situaci Susan Shewardová z britské neziskové organizace Orangutan Appeal.

Mezinárodní svaz ochrany přírody už v obavě před dopadem nového koronaviru zpřísnil pravidla pro kontakty mezi lidmi a velkými primáty. Doporučenou vzdálenost zvýšil ze sedmi na deset metrů a také by se k nim vůbec neměl přiblížit někdo, kdo je jakkoliv nemocný, anebo byl nemocný 14 dní předtím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...