Covidem-19 se poprvé nakazily gorily v zoo. Zatím mají mírný průběh

Zoologická zahrada v San Diegu oznámila, že se covidem-19 nakazilo několik goril, o které se stará – a to přes přísná hygienická opatření, která zavedla.

Ve středu 6. ledna začaly dvě z goril sandiegské zoo kašlat. Vzhledem ke stavu pandemie v USA, která není pod kontrolou, provedla zoologická zahrada testy vzorků fekálií goril na SARS-CoV-2.

O dva dny později předběžné testy odhalily přítomnost viru v gorilím trusu, definitivně pozitivný výsledek potvrdily Národní laboratoře veterinárních služeb amerického ministerstva zemědělství. Výsledky testů podle zoo potvrzují přítomnost SARS-CoV-2 u některých goril a nevylučují s konečnou platností přítomnost viru ani u ostatních goril v tlupě.

„Kromě zácpy a kašle se gorilám daří dobře,“ řekla Lisa Petersonová, výkonná ředitelka sandiegské zoo. „Celá tlupa zůstává v karanténě, normálně jí i pije. Doufáme, že se gorily plně uzdraví,“ doplnila.

Jak došlo k nákaze

Zoo předpokládá, že se gorily nakazily od asymptomatického zaměstnance, a to přesto, že byla dodržována všechna doporučená opatření včetně bezpečnostních protokolů z Centra pro kontrolu a prevenci chorob (CDC). To znamená, že chovatelé nosili v blízkosti goril ochranné roušky.

Vědci v několika studiích ověřili, že většina primátů je náchylných k infekci virem SARS-CoV-2, ale v tomto případě se jedná o první známý případ přirozeného přenosu na lidoopy, proto se neví, jak budou nemocné gorily na virus v těle reagovat a jak vážný u nich bude průběh nemoci.

„Téměř celý rok naši ošetřovatelé neúnavně pracovali s maximálním odhodláním chránit sebe i divoká zvířata v naší péči před tímto vysoce nakažlivým virem,“ řekla Petersonová. „Bezpečnost našich zaměstnanců i zvířat zůstává naší prioritou číslo jedna.“

Hrozba pro primáty

První varování, že novým koronavirem mohou onemocnět i primáti, se objevila hned v únoru loňského roku, když vědci testovali virus na makacích. V březnu pak v odborném žurnálu Nature varovali experti před zavlečením nákazy do afrických národních parků. Řada z nich se v obavách z covidu uzavřela před veřejností.

Že se primáti mohou nakazit viry od lidí, se ví od roku 2008. Od té doby se to už prokázalo: v roce 2016 se do populace šimpanzů v Pobřeží slonoviny dostal jeden z lidských virů.

U goril se podařilo v minulých letech zvrátit trend vymírání, „ale pokud se sem tahle nemoc dostane, mohl by se trend zase obrátit,“ varuje Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody.

Podobná opatření jako v Africe se zavádějí také na ochranu orangutanů v Asii, například na některých místech na Borneu. „Tato nemoc by pro kriticky ohrožené orangutany mohla být fatální. Je to riziko, které si nemůžeme dovolit,“ komentovala situaci Susan Shewardová z britské neziskové organizace Orangutan Appeal.

Mezinárodní svaz ochrany přírody už v obavě před dopadem nového koronaviru zpřísnil pravidla pro kontakty mezi lidmi a velkými primáty. Doporučenou vzdálenost zvýšil ze sedmi na deset metrů a také by se k nim vůbec neměl přiblížit někdo, kdo je jakkoliv nemocný, anebo byl nemocný 14 dní předtím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...