Technologická agentura vyhlásila nejlepší projekty roku 2016. Čeští vědci už rozeznají přirozenou řeč

Ceny Technologické agentury ČR získal aplikovaný výzkum v umělých kloubech i optice. Oceněné projekty posouvají českou vědu a výzkum mezi nejlepší na světě.

Technologická agentura ČR (TA ČR) ve čtvrtek předala čtyři ceny za nejlepší projekty aplikovaného výzkumu. Získalo je zvýšení životnosti umělých lidských kloubů, návrh na využití moderních kovových pěn, technika pro rozpoznávání řeči a objev ve využití moderních optických systémů. Autoři si odnesli broušený artefakt v podobě Rubikovy kostky.

Nahrávám video

„TA ČR preferuje ty projekty, které mají opravdu jedinečné výsledky ve své oblasti a zároveň jsou schopny je nějakým způsobem implementovat v praxi. Takových projektů máme velké množství, myslím si ale, že ty čtyři oceněné patří k tomu nejlepšímu, co tady v ČR máme,“ řekl předseda agentury Petr Očko.

Odborníci z kladenského rodinného podniku BEZNOSKA, s. r. o. vyvinuli kloubní náhrady, které díky svým lepším vlastnostem brání oxidaci a opotřebení. Při výzkumu navíc vznikla řada dalších užitečných produktů, například přístroj, který je schopen simulovat stárnutí materiálu, z něhož se klouby vyrábějí.

Díky objevu mohou odborníci snadno určit, co se s protézou stane za mnoho let. Na projektu, který byl oceněn v kategorii Řešení pro kvalitu života, firma spolupracovala s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd.

Pěna má vlastnosti jako kov, je ale mnohem lehčí

Kovové pěny ze železa a neželezných kovů mají jejich vlastnosti, ale jsou výrazně lehčí. Mohou najít uplatnění při výrobě automobilů, u nichž by přispívaly k větší bezpečnosti, v letectví, armádě, vodním průmyslu nebo kosmonautice. Výroba je ale drahá.

Vědci z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské v Ostravě vytvořili 12 způsobů výroby kovové pěny a některé aplikovali do praxe. Slévárna a modelárna Nové Ransko díky tomu rozšířila výrobu o nové produkty. Za objev dostaly cenu za Ekonomický přínos.

Vědci z Vysokého učení technického v Brně, Fakulty informačních technologií, vyvinuli pokročilé techniky pro rozpoznávání řeči. Uplatní se například při vyhledávání v elektronickém slovníku na mobilních zařízeních, diktování překladů, v bezpečnosti a obraně. Použít se dají i v bezpečnostních technologiích při rozpoznání osob podle jejich hlasu. Ve čtvrtek si autoři odnesli cenu v třetí kategorii, Užitečnost řešení.

Ve čtvrté kategorii s názvem Originalita řešení získal ocenění návrh na využití moderních multivrstevnatých optických systémů. Nadnárodní firma Meopta - optika, s. r. o., která má dvě technologická centra v ČR i USA, vyřešila otázku superjemného leštění optických ploch, jejich odolnosti vůči klimatickým změnám i technickou pokročilost. Objev najde využití v medicíně, fotografii, mobilních technologiích i třeba armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 11 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.