Roušky omezují šíření koronaviru, naznačil hongkongský pokus s křečky

Pokusy na křečcích ukázaly, že používání roušek snižuje přenos koronaviru, jenž způsobuje nemoc covid-19. Oznámil to tým vědců z Hongkongu, které citovala agentura AFP. Výzkum tamní univerzity je jedním z prvních, které se zaměřily na zjištění, zda roušky nebo obličejové masky mohou zabránit symptomatickým i nesymptomatickým nositelům koronaviru nakazit ostatní.

Tým vedený profesorem Yuenem Kwokem Yungem, který patří mezi největší světové experty na koronaviry, umístil nakažené křečky do blízkosti zdravých zvířat.

Mezi klece s nemocnými a zdravými křečky vědci umístili roušky a nechali proudit vzduch od nakažených zvířat ke zdravým. Zjistili přitom, že bezkontaktní přenos viru se může při použití roušek snížit o více než 60 procent. Když mezi klecemi nebyly roušky, dvě třetiny zdravých křečků se nakazily během týdne.

Procento nákazy kleslo na jen o málo více než 15 procent, když byla rouška umístěna na klec nakažených zvířat, a zhruba na 35 procent, když byla na kleci se zdravými křečky. Ti, kteří se nakazili, měli v těle méně viru než ti, kteří se nakazili bez roušky.

Má smysl nosit roušky?

„Je jasné, že když nakažení lidé nosí roušku, zvlášť když nemají žádné symptomy, je to mnohem důležitější než cokoli jiného,“ řekl Yuen. „Vysvětluje to také, proč je důležité všeobecné nošení roušek, protože teď už víme, že značný počet nakažených nemá žádné symptomy,“ dodal.

Yuen byl jedním z mikrobiologů, kteří v roce 2003 objevili virus SARS. Díky zkušenostem z boje s touto nemocí radil obyvatelům Hongkongu hned na začátku rozšíření covidu-19, aby začali používat roušky. Přitom v té době Světová zdravotnická organizace (WHO) i řada zemí tvrdily, že roušky a další ochranné prostředky jsou pro veřejnost zbytečné a že by je měli mít jen zdravotníci přicházející do styku s nakaženými.

Aktuální výzkum zatím nebyl publikován v recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 13 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 16 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 20 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.