Reinfekce hrozí až 61 procentům lidí, ukazuje výzkum brazilské varianty koronaviru

Varianta koronaviru odhalená na konci loňského roku v Brazílii zaplavila tamní město Manaus i kvůli vyšší nakažlivosti a také kvůli schopnosti nakazit lidi, kteří už covid-19 prodělali. Vyplývá to z nové studie britských a brazilských vědců, která podle médií nabízí první podrobnou analýzu chování takzvané brazilské varianty viru SARS-CoV-2. Autoři odhadují, že mutace označovaná jako P.1 by se mohla šířit až dvakrát rychleji ve srovnání s jinými kmeny.

Poprvé byla identifikována ve druhé polovině prosince a od té doby se z Manausu rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Velké Británie a Spojených států. Podle deníku The New York Times (NYT) její zkoumání postupovalo pomaleji než v případě „britské“ a „jihoafrické“ varianty a odborná veřejnost tak neměla příliš jasno v tom, jak velké obavy jsou namístě.

Nová britsko-brazilská studie, která zatím nebyla otištěna odbornou publikací, vychází ze zkušeností v Manausu. Vědci na základě tamního vývoje usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím. Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 61 procent.

Ve hře je spousta neznámých

Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek. „Zjištění se vztahují na Manaus, ale nevím, jestli mají váhu pro jiná místa,“ řekl virolog z Královské univerzity v Londýně Nuno Faira, který je jedním z autorů nového výzkumu. Podle profesorky Sharon Peacockové, která řídí britské centrum pro monitoring mutací koronaviru, se teprve ukáže, co ze zjištění vyplývá pro Británii.

Podle NYT se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.

„Je namístě mít se před P.1 na pozoru a tato data nám ukazují proč,“ komentoval studie epidemiolog z Harvardovy univerzity William Hanage.

Pátrání po mutacích

V Británii nyní ve snaze zabránit rozšíření mutace probíhá rozsáhlé vyšetřování s cílem identifikovat jednu z nakažených osob, informoval ministr zdravotnictví Matt Hancock. Variantu P.1 testy v zemi odhalily celkem u šesti lidí, přičemž v jednom případě ji laboratoř detekovala ve vzorku z domácí testovací soupravy, u níž nebyl řádně vyplněný registrační formulář. Neznámý nakažený měl pozitivní test před více než dvěma týdny, píše agentura Reuters.

„Naše pátrání se zúžilo z celé země na 379 domácností na jihovýchodě Anglie a kontaktujeme každou z nich,“ řekl v parlamentu Hancock. Vzniklá situace je podle něj velmi nepravděpodobná, protože kontaktní informace chybí pouze u 0,1 procenta testů.

Kromě Velké Británie potvrdily výskyt brazilské mutace SARS-CoV-2 i další evropské země včetně Německa, Francie a Itálie, která hlásí dokonce desítky případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 35 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 19 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 20 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
včera v 07:30

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.