Ptakopyskům hrozí v Austrálii vyhynutí, ohrožuje je nadměrné čerpání vody z řek

Vědci se obávají o budoucnost ptakopyska podivného, malého obojživelného savce, jenž obývá řeky a toky některých australských oblastí a Tasmánie.

V posledních 30 letech se rozloha přirozeného prostředí ptakopyska v Austrálii zmenšila o více než pětinu, píše agentura Reuters s odkazem na výzkum Univerzity Nového Jižního Walesu. Nejvíc jeho prostředí ohrožují klimatické změny či nadměrné čerpání vody z řek. Vědci proto navrhují, aby byl ptakopysk zařazen mezi ohrožené druhy.

Ptakopysk tráví značnou část svého života ve vodě a pokles úrovně toků pro něj představuje velké ohrožení. „Pokud se kvalita řek kvůli suchu a hrázím sníží, tak existuje reálné riziko, že populace ptakopysků z některých toků zmizí a již se nevrátí,“ uvedl badatel z Univerzity Nového Jižního Walesu Richard Kingsford.

Nikdo neví, kolik ptakopysků žije

Odhady žijících jedinců tohoto savce se značně liší. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 uvedl, že populace ptakopysků se pohybuje od 30 tisíc do 300 tisíc kusů. Odhad velikosti populace ztěžuje fakt, že ptakopysk je noční a plaché zvíře a jeho výskyt je nerovnoměrný.

Zařazení ptakopyska mezi ohrožené druhy by podle vědců mohlo vést k jeho větší ochraně ze strany úřadů. Podle BBC australské ministerstvo životního prostředí vyhradilo na ochranu ptakopysků jeden milion australských dolarů (asi 16 milionů korun). V současnosti IUCN považuje ptakopyska za téměř ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 3 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 5 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 8 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 8 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 11 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...