Ptakopyskům hrozí v Austrálii vyhynutí, ohrožuje je nadměrné čerpání vody z řek

Vědci se obávají o budoucnost ptakopyska podivného, malého obojživelného savce, jenž obývá řeky a toky některých australských oblastí a Tasmánie.

V posledních 30 letech se rozloha přirozeného prostředí ptakopyska v Austrálii zmenšila o více než pětinu, píše agentura Reuters s odkazem na výzkum Univerzity Nového Jižního Walesu. Nejvíc jeho prostředí ohrožují klimatické změny či nadměrné čerpání vody z řek. Vědci proto navrhují, aby byl ptakopysk zařazen mezi ohrožené druhy.

Ptakopysk tráví značnou část svého života ve vodě a pokles úrovně toků pro něj představuje velké ohrožení. „Pokud se kvalita řek kvůli suchu a hrázím sníží, tak existuje reálné riziko, že populace ptakopysků z některých toků zmizí a již se nevrátí,“ uvedl badatel z Univerzity Nového Jižního Walesu Richard Kingsford.

Nikdo neví, kolik ptakopysků žije

Odhady žijících jedinců tohoto savce se značně liší. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 uvedl, že populace ptakopysků se pohybuje od 30 tisíc do 300 tisíc kusů. Odhad velikosti populace ztěžuje fakt, že ptakopysk je noční a plaché zvíře a jeho výskyt je nerovnoměrný.

Zařazení ptakopyska mezi ohrožené druhy by podle vědců mohlo vést k jeho větší ochraně ze strany úřadů. Podle BBC australské ministerstvo životního prostředí vyhradilo na ochranu ptakopysků jeden milion australských dolarů (asi 16 milionů korun). V současnosti IUCN považuje ptakopyska za téměř ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 9 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 11 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...