Ptakopyskům hrozí v Austrálii vyhynutí, ohrožuje je nadměrné čerpání vody z řek

Vědci se obávají o budoucnost ptakopyska podivného, malého obojživelného savce, jenž obývá řeky a toky některých australských oblastí a Tasmánie.

V posledních 30 letech se rozloha přirozeného prostředí ptakopyska v Austrálii zmenšila o více než pětinu, píše agentura Reuters s odkazem na výzkum Univerzity Nového Jižního Walesu. Nejvíc jeho prostředí ohrožují klimatické změny či nadměrné čerpání vody z řek. Vědci proto navrhují, aby byl ptakopysk zařazen mezi ohrožené druhy.

Ptakopysk tráví značnou část svého života ve vodě a pokles úrovně toků pro něj představuje velké ohrožení. „Pokud se kvalita řek kvůli suchu a hrázím sníží, tak existuje reálné riziko, že populace ptakopysků z některých toků zmizí a již se nevrátí,“ uvedl badatel z Univerzity Nového Jižního Walesu Richard Kingsford.

Nikdo neví, kolik ptakopysků žije

Odhady žijících jedinců tohoto savce se značně liší. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 uvedl, že populace ptakopysků se pohybuje od 30 tisíc do 300 tisíc kusů. Odhad velikosti populace ztěžuje fakt, že ptakopysk je noční a plaché zvíře a jeho výskyt je nerovnoměrný.

Zařazení ptakopyska mezi ohrožené druhy by podle vědců mohlo vést k jeho větší ochraně ze strany úřadů. Podle BBC australské ministerstvo životního prostředí vyhradilo na ochranu ptakopysků jeden milion australských dolarů (asi 16 milionů korun). V současnosti IUCN považuje ptakopyska za téměř ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.