Stačily dva dny v listopadu loňského roku, kdy sever Austrálie zasáhla vlna výjimečných veder, aby to zabilo téměř třetinu kaloňů zlatotýlých, kteří na kontinentu žijí. Zvířata nebyla schopná přežít při teplotě nad 42 stupňů Celsia.
V Austrálii vymřela během dvou dní třetina kaloňů zlatotýlých. Mohla za to vlna veder
Ve městě Cairns se na konci listopadu 2018 objevovali mrtví kaloni téměř všude. Padali ze stromů, umírali v bazénech na zahradách, leželi na silnicích. „Bylo to naprosto depresivní,“ uvedl pro BBC biolog David White.
Teprve v polovině ledna zveřejnili vědci z Western Sydney University podrobnosti o této katastrofě. Podle nich zemřelo 26. a 27. listopadu přibližně 23 tisíc těchto kaloňů, což je asi třetina celé populace.
Na výzkumu přeživších kaloňů zlatotýlých pracovali dobrovolníci, kteří okřídlené savce počítali na sedmi lokalitách, kde dříve žili. Podle hlavního autora výzkumu, ekologa Justina Welbergena, jsou „biblické rozměry“ očividné – a mohou být ještě větší, než jeho práce ukazuje. Mrtvých kaloňů by mohlo být možná až 30 tisíc. Před katastrofou přitom v Austrálii žilo těchto kaloňů asi 75 tisíc.
Kaloň zlatotýlý
„Taková událost se neudála v Austrálii od doby, kdy se tu usadili lidé,“ tvrdí
Welbergen. Kaloňům zlatotýlým naštěstí nehrozí úplné vymření, žijí totiž kromě Austrálie ještě v dalších oblastech, například v Indonésii nebo na Papui. V Austrálii se ale vyskytují jen v malé oblasti deštných pralesů v severní části Queenslandu.
Podle Welbergena zemřelo na následky vedra v těchto dvou dnech nejméně 10 tisíc exemplářů dalších druhů létajících savců. Kaloni jen těžko snášejí teploty, které překračují 42 stupňů Celsia, zabije je teplotní stres. Během listopadových vln veder ale teploty vystoupaly až na 42,6 stupně.
Jako kanárek v dole
Kaloni nejsou vůči extrémnímu vedru nijak přehnaně citliví; podobně špatně ho snáší také další druhy zvířat, varovali experti. Kaloni jen žijí častěji než jiná zvířata ve městech, takže jejich smrt byla více nápadná než u jiných druhů. „Celé to vyvolává obavy nad osudem dalších zvířat, která vedou utajenější způsob života,“ dodal Welbergen.
Kaloni podle něj mohou fungovat jako kanárci v uhelném dole pro dopady klimatických změn. „Ze současných dat vyplývá, že tyto události mají velmi vážný dopad na druhy. A podle projekcí klimatických změn je jasné, že tyto problémy budou v dalších letech narůstat,“ říká Justin Welbergen.
Kaloňům podle něj nepomáhá ani vztah veřejnosti k nim. Lidé je pokládají za něco jako létající krysy, takže se z jejich úmrtí spousta Australanů radovala. Mimo jiné i proto, že kaloni podle nich mohou přenášet nakažlivé nemoci.
