Nový archeologický výzkum posouvá důkazy o užívání drog lidmi do doby až před 25 tisíci lety. Výzkumníci je našli na indonéském ostrově Sulawesi.
Vědci zkoumali kosterní pozůstatky dvou dospělých lidí nalezené na různých místech Sulawesi. Jeden z nálezů je starý zhruba sedm tisíc let, druhý pochází z doby před šestnácti až pětadvaceti tisíci lety.
U obou objevili hluboké, zaoblené rýhy v zubech, které podle nich vznikly opakovaným držením a pohybováním tvrdého a abrazivního předmětu v ústech. Zároveň v chrupu jedinců vědci nalezli stopy psychoaktivních látek.
Vědci se domnívají, že těmito předměty mohly být plody arekové palmy, známé jako betelové ořechy. Jejich semena obsahují psychoaktivní látku arekolin. Výzkumníci ořechy namočili do umělých slin, které brzy začaly obsahovat dostatek psychoaktivní sloučeniny arekolinu, aby to vyvolalo změněný stav vnímání. To podle odborníků podporuje teorii, že lidé ořechy v minulosti dlouhodobě cucali, než se rozšířilo jejich žvýkání spolu s hašeným vápnem, které účinky látky zesiluje – to je dodnes hlavní způsob konzumace.
„Našli jsme důkazy o tom, jak se mohl vyvinout tento dnes rozšířený způsob užívání drogy, který je běžný v mnoha částech Asie a Tichomoří,“ uvedl Adam Brumm z Griffithovy univerzity v Austrálii, který se na výzkumu podílel.
Ačkoli jsou v západních společnostech málo známé, jsou betelové ořechy čtvrtou nejrozšířenější psychoaktivní látkou na světě. Předčily je jen alkohol, kofein a nikotin. Semena dnes podle odhadů užívá zhruba desetina světové populace, především v Asii a oblasti Tichomoří. Semena se obvykle žvýkají společně s listy pepřovníku betelového a hašeným vápnem, což zanechává na zubech dobře viditelné výrazně červené až černé stopy.
Bolesti zubů
Podle vědců mohl být důvodem k jejich užívání také pokus zmírnit bolest zubů. „Ořech má opravdu hořkou chuť. Způsobuje znecitlivění úst a myslím, že právě o to jim šlo,“ zmínil Brumm. Dlouhodobé užívání ořechů však mohlo zároveň vést k výraznému poškození zubů a následně bolest ještě zhoršovat.
Archeoložka Elisa Guerra-Doceová z univerzity ve španělském Valladolidu označila nález za přímý důkaz velmi staré tradice užívání psychoaktivních látek. Dosud se za nejstarší doklady užívání psychoaktivních látek považovaly především důkazy o konzumaci kvašených nápojů, jejichž tradice podle odhadů sahá zhruba třináct tisíc let do minulosti.
