Program, který vidí do srdce. Brněnští vědci za něj dostali mezinárodní ocenění

Nahrávám video

Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl mezinárodnímu týmu se silným brněnským zastoupením prestižní ocenění.

Hlavní autor Filip Plešinger cenu převzal ve středu na konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii, kde software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii i představil.

Software dokáže ze záznamu EKG určit míru problémů se synchronizací kontrakce srdečních komor. Dosud neexistoval klinicky dostatečně přesný postup, který by o míře postižení vypovídal, a který by tak pomohl lékařům rozhodnout o implantaci kardiostimulátoru.

„Na normálním EKG existují nepřímí ukazatelé, které kliničtí pracovníci dokážou rozpoznat. Nicméně my jsme vyvinuli metodu, která dokáže určit míru takové dyssynchronie,“ vysvětlil Plešinger. Software pracuje zcela autonomně a vyžaduje pouze přístroj EKG.

České úspěchy

Nový software je klinicky perspektivní diagnostický nástroj, jeho fungování ověřila rozsáhlá studie ve spolupráci s americkou Rochesterskou univerzitou. Tým tvoří vědci z oddělení medicínských signálů brněnského ústavu a další odborníci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a univerzity v Rochesteru.

„Software se vyvíjel na našem ústavu a tam máme velmi úzkou spolupráci s nemocnicí u sv. Anny, takže jsme používali data naměřená ve spolupráci s nemocnicí. Nicméně abychom si byli jistí, že tahle metoda funguje, tak jsme se spojili s University of Rochester ve Spojených státech a tam jsem strávil několik měsíců,“ uvedl Plešinger. Software v USA vyzkoušeli na zhruba 950 pacientech.

Aby se mohl software začít používat v běžné praxi, je podle Plešingera nutné najít výrobce EKG monitorů, který by novou technologii implementoval do svých zařízení. „Protože je dlouhá cesta do uvedení do praxe přes certifikaci zdravotnického prostředku. Ještě máme v plánu pořádně zjistit funkčnost naší metody na dalším spektru patologií,“ dodal.

Podle Plešingera by se metoda v případě, že brzy najdou partnera, který by technologii implementoval, mohla začít v praxi používat za dva až tři roky.

Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR loni vyhrál mezinárodní soutěž zaměřenou na tvorbu algoritmů k detekci nebezpečných srdečních arytmií. Zadáním soutěže Physionet Challenge byla redukce falešných alarmů na jednotkách intenzivní péče. V nemocniční praxi jsou falešné alarmy závažným problémem, řekl loni Plešinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 3 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 4 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 5 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 21 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 22 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.