Program, který vidí do srdce. Brněnští vědci za něj dostali mezinárodní ocenění

Nahrávám video

Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl mezinárodnímu týmu se silným brněnským zastoupením prestižní ocenění.

Hlavní autor Filip Plešinger cenu převzal ve středu na konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii, kde software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii i představil.

Software dokáže ze záznamu EKG určit míru problémů se synchronizací kontrakce srdečních komor. Dosud neexistoval klinicky dostatečně přesný postup, který by o míře postižení vypovídal, a který by tak pomohl lékařům rozhodnout o implantaci kardiostimulátoru.

„Na normálním EKG existují nepřímí ukazatelé, které kliničtí pracovníci dokážou rozpoznat. Nicméně my jsme vyvinuli metodu, která dokáže určit míru takové dyssynchronie,“ vysvětlil Plešinger. Software pracuje zcela autonomně a vyžaduje pouze přístroj EKG.

České úspěchy

Nový software je klinicky perspektivní diagnostický nástroj, jeho fungování ověřila rozsáhlá studie ve spolupráci s americkou Rochesterskou univerzitou. Tým tvoří vědci z oddělení medicínských signálů brněnského ústavu a další odborníci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a univerzity v Rochesteru.

„Software se vyvíjel na našem ústavu a tam máme velmi úzkou spolupráci s nemocnicí u sv. Anny, takže jsme používali data naměřená ve spolupráci s nemocnicí. Nicméně abychom si byli jistí, že tahle metoda funguje, tak jsme se spojili s University of Rochester ve Spojených státech a tam jsem strávil několik měsíců,“ uvedl Plešinger. Software v USA vyzkoušeli na zhruba 950 pacientech.

Aby se mohl software začít používat v běžné praxi, je podle Plešingera nutné najít výrobce EKG monitorů, který by novou technologii implementoval do svých zařízení. „Protože je dlouhá cesta do uvedení do praxe přes certifikaci zdravotnického prostředku. Ještě máme v plánu pořádně zjistit funkčnost naší metody na dalším spektru patologií,“ dodal.

Podle Plešingera by se metoda v případě, že brzy najdou partnera, který by technologii implementoval, mohla začít v praxi používat za dva až tři roky.

Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR loni vyhrál mezinárodní soutěž zaměřenou na tvorbu algoritmů k detekci nebezpečných srdečních arytmií. Zadáním soutěže Physionet Challenge byla redukce falešných alarmů na jednotkách intenzivní péče. V nemocniční praxi jsou falešné alarmy závažným problémem, řekl loni Plešinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 8 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 9 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 11 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 11 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 13 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 14 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 15 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.