Pompeje možná zanikly později, než si historici dosud mysleli

Římské město Pompeje možná pohltil sopečný prach Vesuvu o dva měsíce později, než si dosud historici mysleli. Vyplývá to z nápisu uhlem na zdi, který archeologové nalezli v neprobádané části antického přístavu, napsal list La Repubblica.

Až dosud byl autoritou římský spisovatel a právník Plinius mladší, z jehož dopisu se jako datum zkázy města tradičně vyvozoval 24. srpen roku 79. Objevený nápis ale nese datum 17. října 79. Tým archeologů má za to, že Vesuv město pohřbil s největší pravděpodobností týden po vzniku tohoto nápisu.

Nápis uhlem by mohl změnit klasickou dataci erupce Vesusu, která zničila Pompeje. Datum spolu s žertovným nápisem mohl napsat „na zeď tehdy opravované místnosti nějaký žoviální dělník“, myslí si ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna.

Dodal, že o datu se pochybovalo už v 19. století kvůli nálezům granátových jablek, topenišť a větví s bobulemi, které rostou až na podzim.

Archeologové na nápis narazili v domě, v němž badatelé na počátku měsíce našli i místnost domácího oltáře, takzvaného lalária. Místu se pro bohatě malovaný výjev přezdívá „kouzelná zahrada“. Celý dům procházel v době sopečné erupce rekonstrukcí. Vedle místností s freskami a dlažbou tam proto archeologové našli místnosti pouze omítnuté a nevydlážděné.

Na zdech atria a chodby zmíněného domu se dochovala celá řada nápisů a kreseb, někdy obscénních, vyhotovených vápnem, sádrou nebo uhlem. Právě mezi nimi figuruje i žertovný nápis se zlomovým datem.

Spoléhání na písemné prameny

Plinius mladší erupci Vesuvu, při níž zemřel jeho adoptivní otec Plinius starší, datuje ve svém listu římskému historikovi Tacitovi.

Listy Plinia mladšího, upozorňuje BBC, ovšem století přečkaly jen díky opisům a překladům. Různé kopie tak uvádí odlišná data zkázy města v rozmezí od srpna do listopadu.

Pompeje patří od roku 1997 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Toto antické město nedaleko Neapole bylo zcela zavaleno při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Zbytky Pompejí, které se pod sopečným popelem dochovaly, patří k nejnavštěvovanějším italským turistickým atrakcím. Lokalita přitáhne každoročně více než 2,5 milionu návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 4 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 8 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 13 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...