Pompeje možná zanikly později, než si historici dosud mysleli

Římské město Pompeje možná pohltil sopečný prach Vesuvu o dva měsíce později, než si dosud historici mysleli. Vyplývá to z nápisu uhlem na zdi, který archeologové nalezli v neprobádané části antického přístavu, napsal list La Repubblica.

Až dosud byl autoritou římský spisovatel a právník Plinius mladší, z jehož dopisu se jako datum zkázy města tradičně vyvozoval 24. srpen roku 79. Objevený nápis ale nese datum 17. října 79. Tým archeologů má za to, že Vesuv město pohřbil s největší pravděpodobností týden po vzniku tohoto nápisu.

Nápis uhlem by mohl změnit klasickou dataci erupce Vesusu, která zničila Pompeje. Datum spolu s žertovným nápisem mohl napsat „na zeď tehdy opravované místnosti nějaký žoviální dělník“, myslí si ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna.

Dodal, že o datu se pochybovalo už v 19. století kvůli nálezům granátových jablek, topenišť a větví s bobulemi, které rostou až na podzim.

Archeologové na nápis narazili v domě, v němž badatelé na počátku měsíce našli i místnost domácího oltáře, takzvaného lalária. Místu se pro bohatě malovaný výjev přezdívá „kouzelná zahrada“. Celý dům procházel v době sopečné erupce rekonstrukcí. Vedle místností s freskami a dlažbou tam proto archeologové našli místnosti pouze omítnuté a nevydlážděné.

Na zdech atria a chodby zmíněného domu se dochovala celá řada nápisů a kreseb, někdy obscénních, vyhotovených vápnem, sádrou nebo uhlem. Právě mezi nimi figuruje i žertovný nápis se zlomovým datem.

Spoléhání na písemné prameny

Plinius mladší erupci Vesuvu, při níž zemřel jeho adoptivní otec Plinius starší, datuje ve svém listu římskému historikovi Tacitovi.

Listy Plinia mladšího, upozorňuje BBC, ovšem století přečkaly jen díky opisům a překladům. Různé kopie tak uvádí odlišná data zkázy města v rozmezí od srpna do listopadu.

Pompeje patří od roku 1997 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Toto antické město nedaleko Neapole bylo zcela zavaleno při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Zbytky Pompejí, které se pod sopečným popelem dochovaly, patří k nejnavštěvovanějším italským turistickým atrakcím. Lokalita přitáhne každoročně více než 2,5 milionu návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.