Pacienti s covidem-19 mají nízké hladiny vitaminu D, ukazují výzkumy

Pacienti s covidem-19 mají podle zjištění plzeňské fakultní nemocnice nízké hladiny vitaminu D. Někdy jsou to až extrémně nízké hodnoty. Uvedl to primář oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice v Plzni Ondřej Topolčan. Vitamin D přirozeně vyrábí lidská kůže díky UV záření ze slunce, v zimě jsou dobrým zdrojem ryby. Podle dřívějších studií chybí zhruba polovině populace.

„Stále častěji jsou virové a bakteriální infekce dávány do souvislosti s nedostatkem vitaminu D, který způsobuje oslabení funkce imunitního systému,“ uvedl Topolčan. Dostatek tohoto vitaminu je podle něj nezbytný pro aktivaci T-lymfocytů a dalších složek buněčné imunity, které zajišťují obranu organismu.

Řada studií podle Topolčana ukazuje ochranný efekt nejen u infekcí horních dýchacích cest, ale také při postižení plic nebo při tuberkulóze. Normální hladina vitaminu D podle něj také snižuje výskyt astmatu. Nedostatek naopak ovlivňuje činnost kosterní a svalové soustavy, imunitního systému, srdce a cév a kůže.

Vitamin D lidem chybí

Prokázaná je podle primáře také souvislost jeho nedostatku s 13 druhy rakoviny. Vztah mezi slunečním zářením a rakovinou prsu, plic nebo tlustého střeva a konečníku lékaři popisovali už na přelomu 30. a 40. let minulého století. „Pozdější výzkumy ukázaly, že vitamin D u nádorů brání nekontrolovanému invazivnímu buněčnému růstu a na druhé straně současně stimuluje zánik nepotřebných či poškozených buněk,“ dodal.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Přirozeně ho vytváří také lidská kůže. Záleží ale také na tom, pod jakým úhlem dopadají sluneční paprsky na zemský povrch. V Česku jsou tak vhodné podmínky jen od konce jara do začátku podzimu. Škodí ale i nadměrné slunění, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů.

Na nedostatku vitaminu D se podílí také životní styl, řada lidí málo pobývá venku vystavená slunečním paprskům. Méně vitamin D absorbují starší lidé nebo obézní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sloni používají desítky druhů rostlin k léčení

Afričtí sloni využívají desítky různých rostlin k léčbě sebe samotných i dalších členů svých stád, když onemocní. K tomuto závěru dospěla studie, kterou vypracovali vědci s pomocí místních obyvatel žijících a pracujících po boku slonů v oblasti hory Elgon v Keni, informoval zpravodajský server BBC News.
před 26 mminutami

Noc vědy otevře veřejnosti dveře 155 výzkumných institucí

Noc vědy je největší tuzemskou akcí, která veřejnosti představuje, jak krásné mohou být být věda a poznávání světa. Tématem letošního ročníku, který se koná v pátek 25. září, je komunikace.
před 1 hhodinou

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 18 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 19 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 21 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 21 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 23 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
včera v 08:07‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.