Obezita v mládí zásadně přispívá ke vzniku rakoviny, varují vědci

Nadváha a obezita dospívající mládeže bývá příčinou častějšího onemocnění rakovinou tlustého střeva a konečníku v dospělosti. Jak ukázal výzkum uskutečněný u dvou milionů mladistvých ve věku sedmnácti let, pravděpodobnost výskytu těchto chorob v dospělosti se s nadváhou zvyšuje v případě tlustého střeva o 50 procent a v případě konečníku až o 70 procent.

Kdo trpí nadváhou nebo obezitou, je v dospělém věku častěji vystaven riziku onemocnění rakovinou tlustého střeva, upozorňuje nedávná studie zveřejněná na stránkách vědeckého časopisu Cancer. Výsledky výzkumu shrnují četné dosavadní poznatky jak o nebezpečné souvislosti nadbytečných kilogramů s nejméně šesti různými typy rakoviny (rakovina děložní sliznice, tlustého střeva a konečníku, jícnu, ledvin, slinivky břišní a prsu, zejména u žen v období po menopauze), tak i o dnes již prokázané souvislosti mezi nadváhou v mládí a zvýšenou pravděpodobností onemocnění chronickými chorobami s postupujícím věkem.

Až dosud měly studie vztahující se k váze v dospívání a riziku onemocnění rakovinou tlustého střeva v dospělosti rozporné výsledky. Vědci z Telavivské univerzity však analyzovali údaje vztahující se k více než milionu mužů a více než 700 000 žen, kteří se podrobili testům zahrnujícím měření indexu tělesné hmotnosti (BMI) v průměrném věku sedmnácti let (od šestnácti do devatenácti let), a to v letech 1967 až 2002. Tyto osoby byly sledovány až do roku 2012, každá v průměru 23 let. Vědci registrovali téměř 3000 případů onemocnění rakovinou a zjistili, že nadváha a obezita zvyšují o více než 50 procent pravděpodobnost onemocnění rakovinou tlustého střeva a o více než 70 procent rakovinou konečníku.

Jasná souvislost

„Jde o dosud nejrozsáhlejší výzkum na toto téma, který ukazuje význam měření indexu tělesné hmotnosti v dospívání jako nástroje k posílení zdravotního stavu těchto osob,“ uvedl hlavní autor studie Zohar Levi.

Pro kontrolu vlastní hmotnosti jsou důležité dva parametry: za prvé index tělesné hmotnosti, který získáme tak, že vydělíme hmotnost v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech. Hodnota BMI nižší než 25 znamená optimální váhu, nad 25 až do 30 nadváhu a od 30 do 40 obezitu. Číslo nad 40 znamená těžkou formu obezity. BMI je přibližným indexem, protože nezohledňuje fyzickou konstituci, rozmístění tuku a svalové hmoty.

Nahrávám video

Druhým ukazatelem je obvod pasu, který vypovídá o množství břišní tukové tkáně. U žen by obvod pasu neměl překračovat 80 centimetrů.

Kilogramy navíc jsou spojeny s předčasnou smrtí a dnes jsou světově uznávány jako rizikové faktory kardiovaskulárních chorob, mrtvice, cukrovky a nádorů. K tomu je třeba připočítat, že nadváha je často provázena dalšími zdravotními problémy, jako je například vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, spánková apnoe a dýchací problémy, astma či komplikace v těhotenství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 9 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...