Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.

Oxid uhličitý známý pod zkratkou CO2 patří k hlavním skleníkovým plynům, která přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. To znamená, že je jedním z nejvíce zkoumaných plynů – vědci ale věnují také pozornost tomu, jak ho lépe využívat pro prospěch lidstva.

Právě na tuto oblast se zaměřuje také nový česko-francouzský projekt NEXGEN, který propojil vědce z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a francouzské Laboratoře inženýrství polymerních materiálů IMP při INSA Lyon. Společně pracují na vývoji polymerních materiálů, které by měly zachycovat oxid uhličitý a využívat ho jako surovinu pro výrobu nových materiálů.

„Oxid uhličitý obvykle vnímáme jako problém. My z něj chceme vytvořit užitečnou surovinu pro nové materiály. Vedle snižování emisí se ho musíme naučit také znovu využívat,“ uvedl Hynek Beneš, který projekt koordinuje. Podle Beneše se stal oxid uhličitý symbolem klimatických obav. I když je to plyn nezbytný pro udržení života na planetě, tak na druhou stranu patří do skupiny průmyslově produkovaných skleníkových plynů, které vedou ke globálnímu oteplování a neblahým klimatickým změnám.

Mezinárodní projekt NEXGEN bere v úvahu všechny tyto pohledy na CO2, snaží se tento plyn využít tak, aby to vedlo k omezení závislosti na fosilních surovinách a aby se dokázalo využít co nejvíc ze zdrojů, které už jsou jednou vyrobené.

Svět plný polymerů

Polymerní materiály jsou všude kolem nás – dělají se z nich plasty, jako je PVC nebo polyethylen, takže tvoří materiální základ civilizace. Vyrábí se dnes z ropy, kterou je nutné dovážet ze zemí, které nemusí být úplně spolehlivé. Zpracování plastů pak dál zvyšuje uhlíkovou stopu a přispívá k oteplování planety. Česká republika patřila ve výzkumu polymerů dlouhodobě mezi nejlepší v Evropě, vědci proto na tuto tradici navázali.

„Pouze velmi omezený počet výzkumných skupin na světě disponuje všemi potřebnými vědeckými znalostmi a odborností pro úspěšné zvládnutí takto komplexně zaměřeného projektu,“ říká francouzský koordinátor projektu Sébastien Livi.

Výsledkem této spolupráce by měly být nové polymerní materiály vhodné například pro nátěrové hmoty, ekologičtější polyuretanové pěny a další průmyslové aplikace. Součástí projektu je právě také vývoj nové generace polyuretanových materiálů připravovaných bez použití fosgenu a isokyanátů, což jsou látky spojované se zdravotními a environmentálními riziky.

Důležitou součástí výzkumu bude i recyklace materiálů, sledování jejich životního cyklu a jejich opětovné využití v duchu principů cirkulární ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.