Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.

Oxid uhličitý známý pod zkratkou CO2 patří k hlavním skleníkovým plynům, která přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. To znamená, že je jedním z nejvíce zkoumaných plynů – vědci ale věnují také pozornost tomu, jak ho lépe využívat pro prospěch lidstva.

Právě na tuto oblast se zaměřuje také nový česko-francouzský projekt NEXGEN, který propojil vědce z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a francouzské Laboratoře inženýrství polymerních materiálů IMP při INSA Lyon. Společně pracují na vývoji polymerních materiálů, které by měly zachycovat oxid uhličitý a využívat ho jako surovinu pro výrobu nových materiálů.

„Oxid uhličitý obvykle vnímáme jako problém. My z něj chceme vytvořit užitečnou surovinu pro nové materiály. Vedle snižování emisí se ho musíme naučit také znovu využívat,“ uvedl Hynek Beneš, který projekt koordinuje. Podle Beneše se stal oxid uhličitý symbolem klimatických obav. I když je to plyn nezbytný pro udržení života na planetě, tak na druhou stranu patří do skupiny průmyslově produkovaných skleníkových plynů, které vedou ke globálnímu oteplování a neblahým klimatickým změnám.

Mezinárodní projekt NEXGEN bere v úvahu všechny tyto pohledy na CO2, snaží se tento plyn využít tak, aby to vedlo k omezení závislosti na fosilních surovinách a aby se dokázalo využít co nejvíc ze zdrojů, které už jsou jednou vyrobené.

Svět plný polymerů

Polymerní materiály jsou všude kolem nás – dělají se z nich plasty, jako je PVC nebo polyethylen, takže tvoří materiální základ civilizace. Vyrábí se dnes z ropy, kterou je nutné dovážet ze zemí, které nemusí být úplně spolehlivé. Zpracování plastů pak dál zvyšuje uhlíkovou stopu a přispívá k oteplování planety. Česká republika patřila ve výzkumu polymerů dlouhodobě mezi nejlepší v Evropě, vědci proto na tuto tradici navázali.

„Pouze velmi omezený počet výzkumných skupin na světě disponuje všemi potřebnými vědeckými znalostmi a odborností pro úspěšné zvládnutí takto komplexně zaměřeného projektu,“ říká francouzský koordinátor projektu Sébastien Livi.

Výsledkem této spolupráce by měly být nové polymerní materiály vhodné například pro nátěrové hmoty, ekologičtější polyuretanové pěny a další průmyslové aplikace. Součástí projektu je právě také vývoj nové generace polyuretanových materiálů připravovaných bez použití fosgenu a isokyanátů, což jsou látky spojované se zdravotními a environmentálními riziky.

Důležitou součástí výzkumu bude i recyklace materiálů, sledování jejich životního cyklu a jejich opětovné využití v duchu principů cirkulární ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.