Nejtišší místo v České republice je v Brně. Vědci tam odhalí problémy hluku

Zřejmě nejtišším místem v České republice je speciální bezdozvuková komora, kterou mají v Brně. Pokud v ní někdo mluví, nedostavuje se žádná ozvěna.

Komora je výsledkem spolupráce brněnské pobočky společnosti Honeywell a Vysoké školy báňské (VŠB), experti v ní budou posuzovat nežádoucí účinky hluku. Dnes ji odborníci v brněnském pracovišti představili novinářům.

Bezdozvuková komora je koncipována jako specializovaná akustická laboratoř pro měření základních akustických charakteristik produktů. V komoře se měří velmi tiché děje, testují se ultrazvukové detektory a ověřuje se účinnost akustických chráničů.

„Hluk je všude kolem nás, často nám škodí a ani jej nevnímáme. Jsou s tím spojené negativní vedlejší účinky na lidské zdraví. Můžeme jej měřit u všech zařízení, která jsou kolem nás,“ uvedl ředitel Centra pokročilých inovačních technologií (CPIT) Vysoké školy báňské Bohumír Strnadel. Zmínil například nemocnice nebo hotely. V některých případech se podle vědců může stát, že jinak funkčně zcela bezvadné zařízení musí být pro nadměrnou hlučnost z provozu vyřazeno. Komora se dá použít i pro posuzování akustického vyzařování reproduktorů nebo naopak citlivosti mikrofonů.

Jak funguje ticho?

Bezodrazivost je zajištěna obkladem stěn, stropu i podlahy hlubokými absorpčními klíny z akusticky pohltivého materiálu. V něm se postupující akustická energie mění v teplo, čímž je znemožněn její odraz. Pro stavbu komory bylo spotřebováno téměř 10 000 absorpčních klínů. Hladina hluku v komoře je minus pět decibelů. Nejtišší místo na světě má hodnotu minus 20 decibelů.

Koncern Honeywell má v Brně vývojový a administrativní komplex, kromě toho má závod v Hlubočkách u Olomouce, kde vyrábí a opravuje letecké motory. Mateřská společnost Honeywell International se sídlem v USA ve světě zaměstnává zhruba 130 000 lidí. V ČR pro firmu pracuje přes 5000 lidí. V brněnském vývojovém centru je jich kolem 1800, jsou zde lidé z 27 států.

Odborníci z brněnského centra vyvinuli například aplikaci, která pilotům letadel přináší aktuální informace o počasí po celou dobu letu. Pilotům ušetří čas, snižuje také náklady na palivo. Službu už koupila společnost Airbus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 16 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 20 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.