Nejen nosorožec Sudán: Tato zvířata byste spočítali na prstech

Naše muzea jsou plná vyhynulých druhů zvířat. Následujícím stále ještě žijícím druhům hrozí, že se k těm vymřelým již brzy připojí.

Pokud počet zvířat poklesne pod jistou hranici, je již nemožné je zachránit přirozeným způsobem. U každého druhu je tato hranice jiná, ale pokud je zvířat méně než 20, je záchrana prakticky vyloučená u všech druhů.

Jediné možné způsoby záchrany jsou potenciálně klonování, anebo umělé oplodnění, o což se přesně nyní pokoušejí vědci u nosorožců. Bude to šance, jak je udržet naživu i poté, co zemřel poslední samec nosorožce severního bílého

Nahrávám video

Kožnatka Swinhoeova

Největší sladkovodní želva se ocitla na hranici vymření již na konci dvacátého století. Až donedávna žily čtyři exempláře tohoto zvířete, v lednu 2016 ale jedna želva uhynula ve vietnamské zoologické zahradě. Ze zbývajících tří jedna žije ve Vietnamu, v hlídaném jezeře, a dvě v čínské zoologické zahradě.

Kožnatka Swinhoeova
Zdroj: Turtle Survival Alliance

Jedna z čínských je samice, potenciální záchrana druhu je tedy jen na ní. Bohužel je tato samice kolem 100 let stará a za celý dlouhý život nikdy mláďata neměla. Přestože snesla vejce, nebyla oplozená. Čínští biologové se nyní snaží její zdravotní stav zlepšit natolik, aby získala šanci stát se matkou, ale naděje stále klesají.

Nártoun drobný

Nártouni jsou drobné poloopice, jež žijí na Filipínách. Nejvzácnější z nich je nártoun drobný, který byl objeven roku 1920. O rok později byl tento tvor viděn ve volné přírodě naposledy, pak byl roku 2000 jeden exemplář zabit při lovu.

Nártoun drobný
Zdroj: Wikimedia Commons

Zkoušely ho najít desítky vědeckých expedic, ale marně, zdálo se, že úplně vyhynuli. Roku 2008 však experti z texaské univerzity pod vedením antropoložky Sharon Gursky-Doyenové našli v přírodě rovnou tři exempláře nártouna drobného. Všechny byly označené vysílačkami na obojcích a pak vypuštěny do přírody. Od té doby opět nebyl žádný jiný nártoun pozorován, je tedy docela dobře možné, že se opravdu jednalo o poslední exempláře této poloopice.

Želva sloní pintská

Roku 1877 byla objevena, ještě na konci 19. století byla vyhubena lidmi. Roku 1971 ale vědci na ostrově Pinta u břehů Ekvádoru našli jednoho starého samce. Pokoušeli se ho zkřížit s jiným druhem želv, ale z těchto spojení žádná vejce nevzešla. Osamělý George, jak se želvákovi říkalo, zemřel roku 2012. To měl být definitivní konec tohoto druhu – a do jisté míry opravdu byl.

Osamělý George
Zdroj: Wikimedia Commmons

Ještě téhož roku však bylo na jednom z ostrůvků objeveno 17 hybridů první generace, to znamená, že tyto želvy mají za jednoho rodiče želvu sloní pintskou, druhý je jiným druhem želvy.

Žabka černobřichá

Tato žabka žila pouze v bažinách u jezera Hula v Izraeli. Vědci toho o ní vědí velice málo, protože ji pozorovali vlastně jen několikrát – roku 1940 dva dospělci a dva pulci, roku 1955 pak jeden jedinec. Během dalšího půlstoletí nebyla viděna ani jednou, a tak se vědci domnívali, že vyhynuly; naznačovaly to i změny, které v této oblasti proběhly.

Žabka černobřichá
Zdroj: Wikimedia Commons

Jenže v listopadu 2011 byly pozorovány a odchyceny rovnou dvě žabky – teprve tento nález je umožnil pořádně popsat a zařadit. Překvapení biologové zjistili, že žabky černobřiché jsou evolučně velice staré a dají se tedy pokládat za živé fosílie.

Delfínovec čínský

Roku 2007 nafilmoval turista delfínovce čínského. Bylo to naposledy, co byl tento sladkovodní delfín pozorován – možná ještě v řece Jang-c'-ťiang žije, ale téměř určitě jde o poslední exemplář na světě.

Delfínovec čínský
Zdroj: Wikimedia Commons

Jejich populace se dramaticky snížila na konci 20. století především kvůli industrializaci Číny, hojnému lovu a využívání řeky k přepravě. Poslední ránu jim zasadila stavba vodní elektrárny Tři soutěsky.

Nosorožec severní bílý

Na světě žijí, poté, co zemřel Sudán, už jen dva poslední kusy severních nosorožců tuponosých (bílých). K přežití jim mohou pomoct už jen ti, kdo je na práh vymření dovedli – lidé. 

Poslední svého druhu - nosorožec Sudán v Keni
Zdroj: ČT24

Dvě samice mají tento živočišný druh zachránit. Žijí v keňské Ol Pejetě, hlídají je ozbrojení strážci 24 hodin denně. Riziko usmrcení pytláky je vysoké i v rezervaci obehnané drátěnými ploty a senzory. Všechno kvůli rohovině opředené v Asii nesmyslnými pověrami o léčivých schopnostech.

Rezervace doufá, že poslední pokus o umělé rozmnožení druhu uspěje dřív, než poslední kusy zahynou. Šance pořád ještě je.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 4 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 5 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 7 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 7 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 9 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 11 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 11 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.