Naděje pro ochrnuté? Izraelci testují revoluční léčbu přerušené míchy

Nahrávám video

Ochrnutí v důsledku přerušené míchy obrátí člověku život vzhůru nohama. Naději teď přináší revoluční léčba, za níž stojí izraelští vědci. Ti obnovují funkci míchy pomocí kmenových buněk. Léčba zabrala u necelé poloviny testovaných zvířat.

Experti z Telavivské univerzity a Izraelského technologického institutu v Haifě použili kmenové buňky dospělého člověka, které následně ve speciální biologické konstrukci umístili tam, kde byla mícha přerušená.

Zraněné místo se tak podařilo obejít a pokyny z mozku dostat do zbytku těla. Léčba zabrala u 40 procent testovaných zvířat. Krysám se dokonce vrátil cit do ochrnutých částí těla.

„Bylo úžasné vidět, že zvířata začala po dvou nebo třech týdnech znovu chodit. Začala chodit téměř normálně. Bylo velmi vzrušující to sledovat,“ podotkla profesorka Shulamit Levenbergová z Izraelského technologického institutu.

Testovaná krysa
Zdroj: ČT24

Každý rok si podle Světové zdravotnické organizace míchu poškodí přes čtvrt milionu lidí. Nová léčba by je mohla vysvobodit z kolečkového křesla, pokud by ji podstoupili bezprostředně po zranění.

Experti varují před předčasným optimismem

S odstupem času se ale šance na uzdravení snižuje. „Naší vizí je, že na operačním sále budou zmražené buňky, které budou po přijetí pacienta s kompletně přerušenou míchou transplantovány do místa zranění a snad pacienta uzdraví,“ říká profesor Daniel Offen z Telavivské univerzity.

Ke klinickému testování na lidech ale vede ještě dlouhá cesta. „Doufáme, že se nám podaří dosáhnout podobných výsledků u lidí. Ale samozřejmě jsme na začátku výzkumu a zatím nevíme, jak to bude u lidí fungovat,“ upozornila profesorka Levenbergová.

Experti zkoumají i možnost elektrostimulace přerušené části míchy. Tímto způsobem se švýcarskému týmu v roce 2012 podařilo přimět chodit jinou ochrnutou krysu. Loni podobné výsledky dosáhl také u opice.

Používány jsou také exoskelety. „Ta cesta povede spíš nějakými neuroprotézami, kdy počítač nahradí de facto relé, které převede vzruchy seshora z mozku dolů do těla a naopak. Mícha je neuvěřitelně složitý orgán a zatím si myslím, že jsme odkázáni na kolečková křesla,“ poznamenal neurochirurg Vladimír Beneš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.